O snílkovi uvnitř snu

206
Logos 2017. Sborník pro esoterní chápání života a kultury
(Trigon, Praha 2017)

Logos 2017. Sborník pro esoterní chápání života a kultury

112 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2017, brožované, cena 199 Kč
ISBN 978-80-87908-27-3

 

Sborník Logos 2017 je věnován duchu snu a snové obraznosti a jednotlivé články rozvíjejí téma imaginace a práce s ní v hermetické praxi a příbuzných oborech, v umění a literatuře.

Milan Nakonečný věren svému založení popsal Akademické a esoterní pojetí snu (str. 1), v němž nepřehlédnete spolehlivou definici snu, jejž přední znalec problematiky snů Herbert Gottschalk vymezuje takto: „[je to] duševní stav, v němž je za prahem usnutí něco uvědomováno.“ Její předností je, že precizně rozlišuje dva podobné, ale současně i v mnohém rozdílné duševní procesy, totiž sny a snění.

Jindřich Veselý vybral a přeložil rozsáhlejší text z knihy Ramseyho Dukese S.S.O.T.B.M.E. připravované k vydání v nakladatelství Trigon pod názvem Fantazijní světy (str. 10): „Nemusíte tedy vůbec pokládat za přehnané tvrzení, že je možné naučit se mít poučné sny anebo že někteří lidé je dokonce mohou mít spontánně (srv. C. G. Junga a jeho Vzpomínky, sny, myšlenky). Na druhou stranu byste si neměli ani myslet, že nějak snižuji význam astrálního světa, když o něm hovořím ve smyslu denního snění. Cožpak na tomto světě existuje nějaká myšlenka či vynález, jež by prve někdo nebyl vytušil za denního snění?“

Jindřich Veselý také přeložil ukázku ze sedmé kapitoly knihy Nový model univerza Petra Děmjanoviče Uspenského a nazval ji O hypnotismu (str. 18). Vzhledem k tomu, že byl žákem Georgije Ivanoviče Gurdžijeva, objevuje se logicky citát tohoto autora v úvodu poetické fikce Jindřicha Veselého nazvané Kolem jádra, jádrem kola a představující surrealistickou povídku o bdění a snění, o tom, že „otrok-spáč se musí probudit,“ zcela v duchu příběhů o Duně Franka Herberta.

Jan Kment se rozhodl rozhrnout Odlesky nevědomí a předložil Nástin principů snové symboliky (str. 29), aby vysvětlil, „proč se vlastně zabývat sny; čím jsou a co pro nás mohou znamenat; jestli jsou pro nás přínosné a vypovídají o něčem, co by nás mělo zajímat.“ „Nezměrné pole, z jehož půdy vyrůstá naše vědomé prožívání, nazírání a myšlení, nazval [Freud] nevědomím, protože tento podklad našich duševních schopností se na rozdíl od myšlení samotného nalézá mimo oblast kontroly naší mysli.“

Jakub Hlaváček v duchu Gurdžijeva načrtnul osnovu Praxe čtvrté cesty aneb opus contra naturam (str. 34). Najdete zde odkazy na Jeanne de Salzmann, Annick de Souzenelle, Jochena Kirchhoffa a René Daumala, který říká, že „zdůrazňovaná pozornost… umění zůstat uvnitř, když se obracíme navenek, tvoří jeden z úhelných kamenů praxe čtvrté cesty,“ a poukazuje přitom na arkánum XIV. tarotového trumfu nazývaného právě – Umění.

Z díla Joscelyna Godwina a z latiny přeložil Jindřich Veselý úryvek z díla Francesca Colonny Hypnerotomachia Poliphili (str. 37), zabývajícího se uměním mytologicko-alchymické teofanie s prvky mysterijního zasvěcení.

Divadlo věčné Moudrosti

Martin Žemla, známý našim čtenářům jako autor knih Jindřich Suso: Knížka pravdy. Filosofie, mystika a imaginace po Eckhartovi a Valentin Weigel. Mystik, paracelsián, theosof 16. století, přibližuje české vydání zásadního díla Divadlo věčné Moudrosti a teosofická alchymie Heinricha Khunratha, které vyšlo loni v Trigonu v překladu Jakuba Hlaváčka, v článku Theosofické snění Heinricha Khunratha (str. 42).

-zz- převedla ze slovenštiny článek Milana Maťaše Pohanské Kolo roku a geometrie prostoru (str. 47) reflektující myšlenky Emila Páleše a Ladislava Moučky.

Martina Lukášková se ve svém Snění s Karlem Jaromírem Erbenem (str. 56) vydala do hájemství mytologie a pohádek, zaujme ovšem i svými okulturními citacemi ze seriálu Twin Peaks. Jen houšť!

Z vlastních okultních zkušeností čerpal Humilis, za nímž se snad skrývá Antonín Šorm, jak nás poučila -zz-, ve stati Významné sny (str. 64), potěší také v závěru odkaz na dílo Jiřího Karáska ze Lvovic GanymedesRománů tří mágů.

Petr Kalač z Dokumentačního centra českého hermetismu připravil historický přehled Uchopitelů snů v novodobé české esoterní tradici (str. 69) s řadou vzácných fotografií jednotlivých protagonistů.

Básník Louis Křikava, který vedl excentrický způsob života proložený narkomanií, chlastem a několika sebevražednými pokusy, svěřil své niterné myšlenky a pocity do Zápisků neurastenikových (str. 78) – rozhodně objevný text.

Peter Bugár pojednal O transpersonální filosofii vědomí aneb René Descarta snu prorockého brzký konec (str. 83) a doporučuje: „Stačí nechat žít a nerušit ostatní biologické druhy ze spaní, a ráno si chtít vykládat, na jakých výletech jsme byli ve snách. Znamená to nejhlubší symbiózu, ke které nás – pořád hlučněji šílící opice – laskavě zvou naše učitelské rostliny,“ rozumějte: ty s psychedelickými účinky.

Jaromír Typlt čelil Výsměchu a vymrznutí (str. 89) ve svých novopackých snech, v nichž ho snad vozí bájná, kouzelná a stará tramvaj Terezka, šetrně ukolébávající, než je jeden dopraven k Martinu Stejskalovi a koleje se nakonec promění v „široké bílé mezery mezi řádky…“

A Martin Stejskal se vynořil z páně Typltova snění, aby sepsal do navy pozdrav Luboši Antonínovi, který už poznal Stráň života a svah smrti (str. 94). Jeho hřejivý výklad připomene v duchu Fulcanelliho, René Alleaua nebo Bernarda Rogera egyptská mystéria stejně jako barokní architektonický poklad v Kuksu.

Navazuje na něj Otto Štemberka v článku Signum s krátkým vysvětlujícím sdělením uvozujícím dopis Sammlera Schöppela (str. 99) o trutnovském městském znaku, síře a dračí hlavě i dračím ocasu, o rtuti a práci v obou věžích alchymického Díla.

Abul Afin pojednal Spagyrii z hlediska klinického (str. 103), doporučil pár esencí a tinktur vyrobených z rostlin a na pozadí různých případů upozornil na možnosti spagyrické léčby.

Petr Kalač v nekrologu Vzpomínka na Borise (str. 106) reflektuje úmrtí významného českého orientalisty, filosofa a religionisty Borise Merhauta.

Závěrem tohoto sborníku jsou recenze aktuálně vydaných knih (str. 108) z pera Martiny Lukáškové a Jiřího Lustiga.

*

© San
© okultura iiiMMxviii