Štítek: Edward Kelley
Nové definice radosti
Clive Barker: Hellraiser
128 stran, Carcosa, Kroměříž 2021, vázaná
ISBN 978-80-88243-51-9
Lovecraft poznamenává, že „jednoho dne do sebe zapadnou znalosti, jež doposud nebyly uvedeny v souvislost, a...
Nevýslovné kulty
„Ale podívejte tamhle,“ pokračoval, „tamhle jsou mezi Huysmansovu noční můru a Walpoleův Otrantský zámek vklíněny von Junztovy Nevýslovné kulty. To je přesně kniha, která...
O ochutnávání Moudrosti
Divadlo věčné Moudrosti a teosofická alchymie Heinricha Khunratha
456 stran, nakladatelství Trigon, Praha 2017, vydání první, vázané
ISBN 978-80-87908-24-2
V Úvodu editorů (str. 9) se dozvíme, že Divadlo...
Vznešenost neviditelné moci
Edward Fenton (ed.): Deníky Johna Deeho
590 stran, Academia, Praha 2013, vydání první, vázané, cena 555 Kč
ISBN 978-80-200-2304-9*
John Dee (*13. července 1527, Londýn – †1608...
Otevírání bran démonických světů
Henochiánská magie patří k nejvíce fascinujícím a zároveň nejkontroverznějším magickým systémům západního světa. Její tajemství přinesli lidstvu na konci 16. století dva slavní mágové John Dee a Edward Kelly, kteří ji přejali od andělských bytostí. Henochiánská magie se pak stala jedním z úhelných kamenů návratu starobylých magických praktik do naší současnosti. Až do této chvíle byla autentická henochiánská magie známa spíše útržkovitě, Donald Tyson však nyní nabízí čtenáři celý systém v dosud nebývale jednotném podání. Kniha obsahuje jak velmi čtivé a komplexní zpracování historie i současnosti henochiany, tak i vyčerpávající přehled její magické teorie a praxe. Dílo zahrnuje i zdroje, které dříve rozhodně nebylo snadné získat, a nadto je obohaceno o výsledky autorova vlastního bádání. Kniha je tedy nejúplnějším a nejmodernějším zdrojem o tomto tradičním magickém systému, jaký lze v češtině nyní získat.
Rybička zdrželík v našem filosofickém moři
Přelom 16. a 17. století patří v dějinách alchymie k neobvyklým obdobím. Na jedné straně přetrvává zájem o tradiční středověkou alchymii a je rozvíjen systém iatrochemické filosofie Paracelsovy, na druhé straně se však objevuje rovněž nový proud emblematické alchymie a manifesty rosenkruciánů vyzývají k všeobecné reformaci v duchu hermetismu. Alchymistům a jejich mecenášům již nestačí autorita starých filosofů, chtějí empirické důkazy pravdivosti svého Umění. A tak se objevují adepti, kteří předvádějí transmutaci obecných kovů ve zlato. Zvláště je přitahuje otevřená atmosféra pražského dvora císaře Rudolfa II. a dvorů německých knížat, jež ten pražský ovlivňuje.
Mezi tři v té době nejproslulejší údajné držitele Kamene filosofů, jejichž osudy zůstávají i nadále nejasné a vzájemně podivně propletené, patří Angličan Edward Kelley (1555-1597), Skot Alexander Seton (*1606) a Polák Michał Sędzivój (1566-1636).