De Causis

12

Milý synu,

Stvořitelská inteligence, ta, jež jest u Boha a jedno s Bohem, má velikou moc, neb se vyznačuje silnější jednotou než ty inteligence stojící pod ní, to jest podřazené inteligence.
Tedy pak které inteligence jest ti vzývati, když v druhotných, podřazených inteligencích jsou slabé působnosti, neb tyto inteligence jeví menší jednotu i větší mnohost.
Ty však chceš vládnouti nejvyšší mocí, kterak potom můžeš zacházeti s těmi nižšími domnívaje se, že přinesou ti užitku?

Agostino di Duccio: Crucifixion Maestá Altarpiece

Pravdou i je, že inteligence, které stojí blíže Jednu, ryzí pravdě, se vyznačují nižší kolikostí [mnohostí] a větší působností. Inteligence, jež jsou vzdáleny Jednu, ryzí pravdě, ty vzdálenější, vyznačují se vyšší kolikostí [mnohostí] a slabší působností.
To musíš mít na paměti, kdyžto se chápeš inteligencí k dílu svému. Hledej jejich prvotní příčinu, bys nezacházel se špínou namísto světla. Pomni, jak nás poučuje náš mistr, že „špína jest hmota na nesprávném místě.“
Mnohost jest ti tedy majákem průzračné pravdy odhalována co špína, již máme umývati světlem jejím.
Inteligence bližší jednotě se vyznačují nižší mnohostí a větší působností, dokážeš s nimi takto větší opus; takto dochází k tomu, že formy, jež vycházejí z prvotních inteligencí, vycházejí jako emanace obecné a jednotné. A to dobře vidíš na umění, jež samo jest inteligencí, jednotou, vysokou působivostí a blízké Bohu.
A my věc zkrátíme a řekneme: formy, jež z prvotních inteligencí přecházejí ke druhotným, se vyznačují slabším výstupem, nemají oné moci jako díla Boží, a jsou zřetelněji oddělena od Jedna, a „tudy kráčí bolest“, jak praví naše moudrá kniha [AL].
Pročež vidíte, že druhotné inteligence zaměřují svůj pohled na obecnou formu, jež se nachází v obecných inteligencích, a dělí ji a oddělují, neb jiného umu nemají, neb ony mohou přijmout ony formy co do jejich pravdy a trvalého určení pouze tím způsobem, jímž je mohou přijmout, totiž oddělením a rozdělením, a tak se naplňují slova našeho nejvyššího Mistra, že „podlevá ovoce jejich poznáte je.“

Tebe očekávat, ó Pane, jest konec a nikoliv počátek.

Dělitel bude dělit. A sjednocovatel bude sjednocovat.
Synu, uč se matematice, neb tam jest skryta pravda, již oblouzniti nelze.
Odečítání bude umenšovat a takto vlastně neustále rozmnožovat, kdežto sčítání bude mířit k jednotě.
Nejde to však ku věcem, jak by bloud mysliti mohl a snaživost svoji k tomu vynakládati. Přidávání věcí nepřidává moudrosti, tuto naopak odečítání přibližuje Bohu, neb také náš mistr pravil: „Tebe očekávat, ó Pane, jest konec a nikoliv počátek.“
Amen.

*

Dedikace:

Našemu Otci, kterýž Jediný jest. Našemu mistru, slovutnému Eckhartovi. H.R.Z.

Uložit