Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Otrávené sny aneb Mýtus Cthulhu

San Únor - 25 - 2011

Unquiet Void: Poisoned Dreams
(CD, MPP980, Middle Pillar, 2004)

The Unquiet Void: Poisoned Dreams (CD)

8 skladeb, MPP980, Middle Pillar, 2004
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Třetí album skupiny The Unquiet Void, Poisoned Dreams, vyšlo na labelu Middle Pillar. Nové CD je zvukovou interpretací „mýtu Cthulhu“ z pozdního období mistra hororové fikce H. P. Lovecrafta. Tato část se opírá o Lovecraftovy povídky Dagon, Volání Cthulhu a Stín nad Innsmouthem a je první z trilogie zobrazující události, které vedou až k podrobení lidské rasy.

Úvod nám zprostředkují úryvky z eseje Kulty Cthulhu: H. P. Lovecraft a okultní tradice, který napsal fráter Tenebrous.[1]

Počátkem 20. let XX. století začal americký časopis pro fantasy a horory nazývaný Weird Tales publikovat povídky tehdy neznámého autora jménem H. P. Lovecraft. Jeho příspěvky pro časopis nabývaly na pravidelnosti a povídky začaly formovat vnitřně soudržnou a na sebe samu odkazující mytologii, vytvořenou z literární realizace autorových snů a intuitivních impulsů. Howard Phillips Lovecraft se narodil 20. srpna 1890 v Providence na Rhode Island. Lovecraft začal brzo vykazovat známky „jinakosti“ — ve čtyřech uměl plynně číst a trávil hodiny v dědečkově rozsáhlé knihovně studiem svazků o historii a mytologii. Jeho dědeček jej seznámil s místními lidovými skazkami a mýty, jež později použil ve svých evokacích imaginárních krajin Nové Anglie, zejména kolem Arkhamu, Dunwiche a Innsmouthu.

Lovecraft je zvláště zajímavý případ přenosu „okultního poznání“ prostřednictvím snu, a v tom byl jedním z mála autorů, kteří dokázali psát účinně o nadpřirozenu bez vědomé víry v materiál, který zprostředkovával. Naopak, zuby nehty se bránil možnosti existence okultního fenomenu, ačkoliv byl ochoten používat jeho projevy jakožto součást fikce. Nicméně toto intelektuální popření, vyjádřené v jeho dopisech a rozpravách s přáteli, je v kontrastu se subjektivní jistotou, s níž psal o takových věcech, jak dokládá jeho tvorba – naznačuje dynamickou dichotomii mezi racionálními a intuitivními aspekty jeho psychologie.

V následujících povídkách v Lovecraftově tvorbě se začal objevovat základní motiv, kolem nějž se všechno točilo. V ústředním tématu Volání Cthulhu, napsaném roku 1926, se tento záměr už jasně projevil. Obsahem povídky je náznak, že v jistých dobách, kdy má konjunkce hvězd ten správný aspekt, mohou jisté temné síly ovlivňovat citlivé jedince a předávat jim vize „Velkých Starých,“ cizinců mimozemského původu podobných bohům. Tyto entity existují v jiné dimenzi, nebo na jiné vibrační úrovni, a do tohoto universa mohou vstoupit jenom určitými zvláštními „oblastmi s okny“ nebo psychickými branami – což jest základní koncept mnohých okultních tradic. Cthulhu je veleknězem Starých, spočívá v hrobce v potopeném městě R’lyeh, kde hledí vstříc době jejich návratu. Bývá popisován jako okřídlená, tykadlovitá příšera antropoidního tvaru úžasné velikosti, sestávající z poloviskózní substance, který se dokáže znovu rekombinovat po svém domnělém zániku v závěru povídky. Vypravěč rovněž předkládá důkaz, posbíraný z různých archeologických a mytologických zdrojů, o souvislé existenci kultu oddaného návratu těchto Starých, jehož exponenti se vyskytují od jihomořských ostrovů až po grónské angekoky a vyznavače vúdú na jihu Spojených států.

Lovecraft poskytuje i stručný popis světa poté, co se Velcí Staří opět ujmou svého dědictví:

„Bude snadné poznat, kdy nastane ten čas, protože lidstvo si bude počínat stejně jako Velcí Starci; svobodní a divocí, mimo dobro a zlo, zákony a mravnost budou zavrženy, lidé budou křičet a zabíjet se a radostně hýřit. Tehdy je osvobození Velcí Starci naučí novým způsobům, jak křičet a zabíjet a radovat se, a celá země vzplane zkázou opojení a svobody.“
(Viz pozn. č. 3.)

Zde je třeba poznamenat, že Lovecraft nikdy zrovna nepoužíval pojem „mýtus Cthulhu,“ kterýžto byl zaveden po jeho smrti jeho chráněncem, Augustem Derlethem. Cthulhu je jenom jeden z pantheonu božstev, mezi něž patří, mezi jinými, Yog-Sothoth, Azathoth, Nyarlathotep a ShubNiggurath. Manifestace těchto bytostí se různí příběh od příběhu – někdy jsou popisovány jako čistě nadpřirozené, jindy se objevují jako mimozemšťané s konkrétní fyzickou existencí – a někdy se zvláštní božstvo projevuje v tom samém textu dvojím způsobem. Porovnáním odkazů na každé z těchto božstev je možné rekonstruovat jejich vzájemné vztahy, pokud jde o hierarchii, a prověřit shody mezi Lovecraftovým imaginárním pantheonem a dříve existujícími náboženskými kulty a mytologickými systémy.

V podstatě se bohové mýtu Cthulhu rozdělují do dvou skupin, na Velké Staré a Starší bohy, ačkoliv z těch druhých jest jmenován toliko jeden, Nodens. Mezi naprostým chaosem a fyzickým světem stojí Yog-Sothoth a Azathoth, kteří se dělí o vládu nad menšími božstvy, předlidskými rasami a lidstvem.

*

Hudba The Unquiet Void z alba Poisoned Dreams varíruje od noise-ambientu až po rituálně industriální skladby díky bubnům, na něž hraje sám Jason Wallach. V některých polohách (např. The Esoteric Order) člověk vzdáleně zaslechne něco příbuzného v podobném projektu, který dělala Endvra pod názvem Elder Signs.

Zaslechneme tu však i náznak „měkčího“ stylu, který se blíží hitové poloze stanic, které hrají takovou hudbu, v podobě skladby We Shall Dive Down Through Black Abysses.

Co se týče mýtu Cthulhu, píše Michael Staley[2] následující:

„Existuje tu zajímavá paralela mezi Lovecraftem nebo gnozí Necronomiconu, podle níž Cthulhu spí ponořen v potopeném městě R’lyeh, nemrtvý, však snící. Podobně jako kundalíníšakti u kořene čakry, tak Cthulhu klimbá v hlubinách, leč vychází z potopeného města, když hvězdy mají správné postavení.

Tato idea advaity má zajímavou a sugestivní odezvu v principu kolektivního nevědomí, jehož teorii předložil v době moderní, a sice také asi s největší slávou, psycholog Carl Gustav Jung. Jung rozvinul tento princip poté, co jej překvapila existence podobných náboženských a mytologických forem a symbolů v odlišných a velmi od sebe odlehlých kulturách, jež mezi sebou neměly žádného kontaktu. Tato idea říká, předpokládám, že tu jsou formy a symboly, které chytáme jaksi ze vzduchu. My všichni máme kořeny v kolektivním nevědomí. Lze jej připodobnit podzemní řece, která napájí mnoho studní. Horní část studny s okovem lze dosti dobře považovat za individuální vědomí. Toto individuální vědomí zasahuje do hlubších vrstev studny, což koresponduje s osobním podvědomím. To naopak sahá ještě hlouběji, až do kolektivního nevědomí. A to nám ukazuje cestu, kterou mohou symboly, ideje, formy nebo obrazy prýštit z kosmických hlubin do individuálního vědomí, vystřeluje skrze podvědomí a tak je podbarvováno na této cestě v menší nebo větší míře osobními obsesemi.

Když se taková erupce z kosmických hlubin dostaví, mohou ji zachytit sensitivové, média, umělci a podobní lidé. A opět připomeneme Lovecraftovo dílo těm, kdož jsou s ním obeznámeni, a to jednu z jeho nejznámějších povídek, Volání Cthulhu [3]. V příběhu dojde k volání Cthulhu z hlubin a tato erupce je zaznamenána umělci různými způsoby. Každý z těchto umělců artikuluje vtiskování do jejich imaginace podle jim vlastního uměleckého talentu. Taková registrace psychických impresí prostřednictvím imaginace není v žádném případě nějakou zvláštní raritou. Naopak, dochází k ní často, ačkoliv prostředek sdělení se různí. V nesčetných tradicích jsou příklady toho, co se zmiňuje jako transmise, o čem se má zato, že jde o sdělení toho, co se může označovat jako vyšší duchovní síly.

*

Jason plánuje návrat do studia k práci na druhém pokračování své „lovecraftovské trilogie“ pod názvem The Shadow-Haunted Outsider. Toto album se tématicky zabývá probuzením Lovecraftových bohů „tam vocaď“ a zkoumáním takových entit, jakými jsou Yog Sothoth, Shub-Niggurath, Azathoth, Nyarlathotep, Tsathoggua a mnoho dalších, v prostředí temně ambientního zvuku a hudby. Je tu příslib hlubšího (a také temnějšího) ponoru do neznáma stejně jako do mytologie H. P. Lovecrafta. Zatím není známo, kdo další bude na tomto albu spolupracovat.

*


Poznámky:

[1] Fráter Tenebrous: Kulty Cthulhu: H. P. Lovecraft a okultní tradiceZ připravované knihy San: Okultura, která vyjde v nakladatelství HORUS.

[2] Michael Staley: Iniciace: Kosmický proud. Z připravované knihy San: Okultura, která vyjde v nakladatelství HORUS.

[3] H. P. Lovecraft: Volání Cthulhu. Zlatý Kůň, Praha 1990.

 *

© San
© okultura MMV

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz

Twitter

    Fotografie

    Sheila St.Clair - Psychic Phenomena in IrelandProf. Keith Simpson - The Mysteries of Life and DeathAngus Black - The Devil's CovenJohn Fairley & Simon Welfare - Arthur C. Clarke's World of Strange PowersSir Walter Scott - Letters on Demonology & WitchcraftSimon Welfare & John Fairley - Arthur C. Clarke's Mysterious WorldDavid R. Wheeler - Journey to the Other SideBrad Steiger - Voices From BeyondPaul Tabori - Harry Price Ghost-Hunter (Dennis Wheatley Library of the Occult)Pauline Saltzman - Strange SpiritsStuart Piggott - The DruidsJohn C. Chadwick - Folklore and Witchcraft in Dorset and WiltshireErich Von Daniken - According to the EvidenceErich Von Daniken - Miracles of the GodsAndrew Tomas - Atlantis - From Legend to DiscoveryPeter Kolosimo - Not Of This World (1971)Peter Kolosimo - Not Of This WorldJ.F. Blumrich - The Spaceships of EzekielMax H. Flindt & Otto O. Binder - Mankind - Child of the StarsErich Von Daniken - In Search of Ancient Gods