Kas mi bigir aneb Něco se blíží aneb Stíny z bezčasí

176


Jakpak nezačít starým dobrým H. P. Lovecraftem a jeho vzpomínkou na to, kterak se mezi 10. listopadem 1934 až 22. únorem 1935 rodila jeho novela Stín z času a o níž leccos napověděla i vypravěčova sdílnost:

„ […] po dvaadvaceti letech zlých snů a panického strachu… musí být člověk připraven přijmout o vesmíru a kolotavém víru času představy, které ochromují už jen pouhou svou zmínkou“ a lidstvo „se musí mít na pozoru před jistým skrytým nebezpečím.“

„Existuje rasa,“ říká okultista Robert Turner, „která se veze v tandemu ve stínu zároveň s lidstvem jako zuřivý a přitom nerozlučný pan Hyde.“

A ještě jednou HPL:

„Nehledalo tu cosi, nazdařbůh bloudíc časem, cestu ven z hluboké propasti, o níž nemáme ani tušení?“

„Zřetelně jsem se hnal k cíli, o kterém jsem nic konkrétního ani netušil. Nicméně nějaká zlá síla jako by řídila mou bezmocnou vůli a znala vzpomínky zasuté v mé paměti…“

Stíny z bezčasí. Něco se souká ven ze soumračných sfér a člověku vytane na mysli příměr, který uvádí D. S. Merežkovskij v Tajné moudrosti Východu – Egypt, když cituje Lva Tolstého (Smrt Ivana Iljiče):

„Všechny tři dni, za nichž nebylo pro něho doby, hrabal se v onom černém pytli, do něhož ho soukala neviditelná, nepřemožitelná síla… Cítil, že mučení jeho záleží v tom, že se souká do této černé díry, a ještě více v tom, že nemůže do ní vlézt… Znenadání ho jakási síla strčila do prsou, do boku; ještě silněji potlačila mu dech; propadl se do díry, a tam, na konci díry, zasvitlo něco.“

Tyto pocity popisované jako „nebylo pro něho doby“, „černý pytel“, a jako Alenka „propadl se do díry“, jsou pokusem o aproximaci bezčasí, hluboké propasti a něčeho zasutého v paměti. A pokračuje:

„Tato ‚černá díra‘ nebo ‚pytel‘ je právě egyptský šedšed, transcendentní lůno, vulva, jíž se prosoukává rodící se i umírající; jedny dveře, tam i odtamtud, jedna cesta nahoru i dolů. … Podle Heraklita: ‚smrt je zrození‘ (Heracl., Fragm., 21). ‚Cesta nahoru i dolů je jedna a táž‘ (Fragm., 60). Umírajíce, my tam se rodíme; rodíce se přicházíme odtamtud: jedny dveře na dvě různá místa.“

 


 

L⋅E⋅G⋅I⋅O⋅N

 

 

Obraz první

Shadow King

Pokud to náhodou nevíte, pak ten přízrak s obřím podbradkem a žlutýma očima, který v seriálu Legion mučí arcimutanta Davida Hallera, se jmenuje Shadow King; je to psychický parazit uhnízděný v Davidově mysli a v S01E02 odhalí svou „pravou“ tvář. Shadow King, Stínový král, je zlosyn „starý jako samotný vesmír.“

První kontakt Davida s králem stínů má mučivě děsivou podobu noční můry: leží na lůžku v tunelu přístroje pro zobrazování magnetickou rezonancí, a během snímkování mozku je záběr na něj prokládán záblesky, rozostřenými předměty, a pak najednou uvidí démona se žlutýma očima, rychlý sled střihů a obraz Davidových zmítajících se nohou…

Připravila Julia Alexander pro Polygon

Epizodu režíroval Michael Uppendahl, který pro FX dělal horrorovou antologii American Horror Story, a rovněž byl u režie řady epizod (UFO-)seriálu Fargo. Nepřekvapí tedy, že si ke spolupráci na své první epizodě Legionu (S01E02) vybral právě Noaha Hawleyho známého ideou a scénáři k seriálu Fargo. Shadow King se posléze objevuje i v průběhu dalších epizod, někdy na velmi nečekaných místech nebo okamžicích.

Je třeba si připomenout slova apoštola Marka (verš 5,9):

„Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.“

„Množství“ je řecky Legion, Λεγιὼν, a „mnoho“ má původ ve slovu πολλοί, polloi (srv. mj. polymentalismus).

Shadow King, rovněž známý jako Amahl Farouk, je fiktivní superzlosyn částečně se podílející na dějové linii komiksu X-Men. Původně se objevil jako Farouk, lidský mutant z Egypta, jehož původ je nejasný, ale ještě předtím žil v devatenáctém století v Maroku. Jde o temnou stránku lidského vědomí projektovanou do mnohovesmíru, zplozenou první noční můrou. Když se psychické síly Amahla Farouka plně rozvinuly, dokázal psychicky ovládat osoby kolem sebe, sytil se stíny na jejich duši a splynul se Stínovým králem, který se přesouval od jednoho hostitele k druhému už od úsvitu lidstva. Po mnoho let pak byl Amahl Farouk nejdůležitější lidskou podobou, kterou na sebe bral Shadow King. Jako Farouk se také poprvé střetl s profesorem X a vnukl mu myšlenku založit ligu X-Menů.

Shadow King

Ve druhém dílu druhé řady se objevuje postava mnicha řádu Mi-Go. Mi-Go je fiktivní rasa mimozemšťanů, kterou si vymyslel HPL a po něm ji začali zasazovat do příběhů mýtu Cthulhu i další autoři. Tento pojem pochází z tibetského slova migou, jímž se označuje „yeti“. Tito vetřelci jsou životní formy podobné houbám (z Yuggothu) a s jejich zástupci se setkal Akeley v novele Šepot v temnotách (1931), kde vypadají jako okřídlení humanoidní krabi, a nikoliv jako yeti, a dále i v novele V horách šílenství (1931), kde se o nich mluví ve spojitosti s válkou, kterou vedli se Staršími věcmi dávno předtím, než začal úsvit lidstva…

Jest vlastně otázkou, jak viděla Camilla a ostatní osoby maškarního plesu Krále ve žlutém, když jej vyzvala, aby sejmul masku, neboť už byl čas, protože všichni ostatní své masky odložili, jen on se jim zdál být stále v masce.

A on praví: „Přišel jsem bez masky.

Camilla zděšeně opakuje ke Cassildě: „Bez masky?
„Bez masky!1Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 43.

Země.

„Cožpak toto je místo, kde by člověk hledal nadpřirozené hrůzy?2Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 65.

Ovšemže ano, a kněz Ve Dračím dvorci si také odpovídá:

„Jednu pravdu lidská duše nachází neojobtížněji ze všech: že nemá čeho se báti. Nikdy ji nepřinutíte, aby přijala, že skutečně nic nedokáže jí ublížiti.3Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 64.

Žluté oči.

„Hleděl jsem na něj: nedokázal jsem od jeho černé postavy a bílé tváře odvrátit zrak. Když byl přímo přede mnou, otočil se a vyslal kostelem přímo do mých očí pohled plný nenávisti, divoký a smrtící: v životě jsem nic takového neviděl a kéž mi Bůh dopomůže k tomu, abych to již nemusel vidět nikdy víc! […] Kdosi mě předešel a kráčel dál. Neobrátil se ke mně, avšak v jeho bílém profilu byla táž smrtící jedovatost, jakou měl předtím v očích. Sledoval jsem ho, dokud mi nezmizel. … Každý krok, kterým se ode mne vzdaloval, jako by jej přibližoval k jakémusi cíli, jenž byl spojen s mou záhubou. … Minul mne tak blízko, že se o mne otřel. Jeho štíhlá postava byla ve volném černém plášti jako z oceli. Nejevil žádné známky spěchu ani únavy, ani jakéhokoliv lidského citu. Z celé jeho bytosti vyzařovalo pouze jediné: vůle a moc konat na mně zlo.4Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 64-67.

Shadow King

Nakonec vypravěč dospěje k poznání, kde je ono zlo skryto.

„To, co mu nade mnou dávalo moc, se vrátilo ze zapomnění, v němž jsem se to snažil udržet. Neboť nyní jsem ho již poznával. Smrt a ono strašlivé sídlo ztracených duší, kam jej má slabost před dlouhým časem poslala… ty ho změnily pro každý cizí zrak, nikoli však pro můj… ve Dračím dvorci pásl po mé duši. … Pozvedl jsem sežehnuté oči k neproniknutelné záři, spatřil jsem nebesa ozdobená černými hvězdami a ve tváři mě mrazil vlhký vítr od jezera Hali. A nyní v dálce, za mílemi rozbouřeného moře mračen, spatřil jsem měsíc, z něhož kanula vodní tříšť, a za ním zvedaly se věže Carcosy. … A já nyní slyšel jeho hlas, jak se zvedá, roste, hřmí v planoucím světle, a jak jsem padal, ta zář stoupala a stoupala, až se převalila přese mě v ohnivých vlnách. Klesal jsem do hlubin a slyšel Krále ve žlutém, jak šeptá mé duši: »Je strašné padnout do rukou živému Bohu!«5Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 70.

Král bývá ve společnosti nebo on sám je Bledou maskou a ti, kdož pochopili tajemství Hyád a smířili se s Fantomem pravdy, mohou číst myšlenky a žádná petlice, žádný zámek nezadrží ono stvoření [Krále ve žlutém] tam venku, jež přichází pro to své“, tj. pro Žluté znamení.6Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 90.

Příchod neviditelného a obsednutí jako únos.

Vstoupil. Zíral jsem vytřeštěnýma očima do tmy, avšak když vešel do pokoje, neviděl jsem ho.“7Robert William Chambers: Král ve žlutém. Argo, Praha 2014, str. 90.

V desáté kapitole8Legion, S02E02. přichází Shadow King jako Oliver Bird (08:48) jdoucí vstříc Carymu Loudermilkovi. Kódovací zařízení na zdi bliká červeným světlem. Po své otázce uslyší hlas přímo ve své hlavě a následkem šoku z něj vystoupí Kerry Loudermilková, jenže Caryho chytí z podlahy vycházející ruka a při velikém strachu ho stáhne tam dolů, o patro níž, kde dole v koutě vidí ze tmy svítit dvě žluté oči.

(29:20) David se po meditaci ocitne ve vyprahlé savaně, kde stojí budka vykladače štěstěny a udeří do zvonku. Následně se objeví Monsieur Amahl Farouk. Tasemnice. La ténia, z latinského tænia, „stužka“, řecky ταινία, tainía. Slovo stužka, „lemovka, lemůvka, kaloun n. pruh látky, jímž se lemuje tkanina nebo oděv“, má v podtextu význam čehosi přidaného na šat, či roucho, jímž se biblicky míní také tělo člověka.

Ale proč „tasemnice“? Tasemnice je parazit vstřebávající potravu celým povrchem těla, hermafrodit, a každý článek představuje samostatnou reprodukční jednotku. Množství. Nezpůsobuje prakticky žádnou výraznější imunitní odpověď v podobě zánětu, ani nijak nepoškozuje tkáně hostitele. Tedy i tasemnice je cosi přidaného k tělu člověka, co k němu původně nepatří, nebylo stvořeno spolu s ním.

Následující rozhovor je zásadní. Farouk slyší všechno. Umí číst Davidovy myšlenky. A s pobaveným úsměvem vysvětluje a pokračuje dál:

„Je to sval, příteli, ta velká, šedá hmota. Musíš na ní pracovat, učinit ji silnější. Svět je velkým pódiem a ty jsi jeho hvězda. Pouč se z toho. Rozhodni se [kas mi bigir]. To ty rozhoduješ o tom, co je skutečné a co nikoliv. Ty, tvá vůle. Ty jsi tvůrcem reality.“

 

Konec dětství

Lidstvo se krčí v dětském koutku. Farouk říká Davidovi: „Musíš vstát od dětského stolu. Posaď se mezi dospělé. Vše je o respektu, příteli. Ty a já my jsme les dieux, bohové. Co říkal John Lennon? Větší než Ježíš. …“

To je ten bod, jejž nazýváte životem. Jediný bod. Moc.
— Amahl Farouk

Farouk: „Konečně [Endlich] tančíme [wir tanzen]. … (zápasí spolu v řeckořímském stylu) Sport. Fyzické, vše je tak fyzické. Jak se to říká? Homoerotické. …“

David: „Slíbil jsem jí, že vám pomůžu, což udělám. Ale už žádné násilí.“

Farouk: „Jinak co? Přijde více násilí?“

David: „Nevěřím vám.“

Farouk: „Nemusíš mi věřit, ale budeš mě respektovat. Nejsem žádný šváb, kterého můžeš zašlápnout. Já jsem slunce i měsíc [Je suis le soleil – la lune]. Pomoz mi najít mé tělo a budu ti zavázán. A tam, odkud pocházím, se závazky musí ctít.“

David: „Žádné další zabíjení. Přísahejte.“

Farouk: „Méně zábavné, ale… Dobře, přísahám.“

Poučná lekce. Pro tento svět. V tomto světě.

 

Warpování reality

Jakmile dojde David s Faroukem k dohodě, David zmizí, Farouk vstane od kukaně, ozve se zahřmění, a najednou začne palcem mazat tu reálnou kukaň, jako kdyby byla namalovaná na skle, až tam není vůbec nic…

Jako jedno vůbec z nejmocnějších známých okultních médií má Farouk moc manipulovat podle libosti s realitou. Když Farouk vstoupil v Oliverově těle do Divize č. 3, proměnil jednoho agenta v prase a dalšího v rybu. Je rovněž schopen způsobit, aby ho kulka ani neškrábla, i kdyby měl do něj zblízka střílet celý střelecký pluk, nebo se dokáže zvětšit do takové velikosti, že dosáhne až do oblak.

 

Jazyk. Je. Tělo.

Mnohojazyčnost znamená mnoho životů. Farouk je mnohovrstevnatá bytost. S bezpočtem facet. Vybrnkávání osobností si žádá pokaždé jinou řeč. V epizodě Legion.S02E03 označí David Farouka za „superpadoucha“, angl. supervillain, ten se podiví a vysvětluje:

Farouk: „Tohle slovo, villain… Víš, z jakého jazyka pochází? C’est francais. Jeho původní význam zní Un paysan, ‚někdo, kdo žije na vesnici‘, ‚venkovan‘, peasant. Vypadám snad jako venkovan?“

David: „Víte, jak to myslím.“

Farouk: „Ne, tohle je důležité. Jazyk, význam slov. Nazval jsi mě, krále, padouchem. Krále všech králů.  شاهنشاه, šáh šáhan. Jeho veličenstvo, mudrce. Desetiletí jsem vládl své zemi. Byl jsem dobrým králem. Přísným, avšak spravedlivým.“

 

 


 

STRANGER⋅THINGS

 

 

Obraz druhý

Demogorgon

Věci podivné a ještě podivnější. Stínové monstrum s mnoha výčnělky a chapadly, kterými uvádí své oběti do limbu. Demogorgon je božstvo nebo démon spojovaný s podsvětím a představovaný jako mocná prvotní bytost, jejíž samotné jméno bylo tabu. Řecké δημιουργόν (démiourgón, tj. akuzativ od δημιουργός, demiurg) se nachází v různých obměnách v manuskriptech, z nichž nejznámějším autorem je Lactantius Placidus. Latinské varianty představují demoirgon, emoirgon, demogorgona, demogorgon, které poprvé kriticky přehlédl editor Friedrich Lindenbrog (Fridericus Tiliobroga) a předložil hypotézu, že prototypem je slovo δημιουργόν objevující se kolem roku 1600. Další teorie předpokládají, že toto jméno vzniklo kombinací řeckých slov δαίμων, daimon, a γοργός, gorgós, „rychlý“, nebo také Γοργών, Gorgón, prastará řecká monstra, o nichž nás zpravuje Hésiodos v nejstarším podání řecké mytologie O původu bohů (Θεογονία).

Boccaccio zmiňuje Demogorgona jakožto „prvotního“ boha a po něm pak pár renesančních textů, kde je sice působivě, leč nesprávně vykládán jako „Démon-Gorgon“, tj. „Démon hrůzy“, „Strašlivý démon“ nebo „Bůh země“. Francouzský historik a mýtograf Jean Seznec kupříkladu rozeznává v Demogorgonovi narážku na Demiurga („Stvořitele“ či „Tvůrce“), o němž hovoří Platón v pozdním dialogu Tímaios.

Monstrosní olbřímí nestvůra přebývající v soumračném příšeří podpolí, sahající spousty svých chapadel do všech koutů světa a nejskrytějších koutků podvědomí i nevědomí. Toto stvoření vystoupilo z paralelní dimenze známé jako „Vzhůru nohama“. Když s ním Eleven ze zařízení Hawkins National Laboratory, totiž testovací médium se značnými psychickými schopnostmi, navázala první interdimenzionální kontakt, v laboratoři se otevřela brána mezi dimenzemi.

Svými výrůstky nás prorůstá, zakořeňuje v nás, odkládá do nás své články jako tasemnice a vytváří z nás své kolonie a připravuje si půdu pro rozšíření své dimenze „Vzhůru nohama“.

Ahriman. www. Datasféra. Mobilní sítě.

 

 


 

TWIN⋅PEAKS

 

 

Obraz třetí

David Lynch je jako správný vizionář opět spoustu délek před námi a tentokráte jeho předzvěstná schopnost vydolovala z nevědomí zneklidňující obraz čehosi, co vypadá jako cizí a neuchopitelná entita. Ne že by snad UFO-technologie vyprávění filmového příběhu Lost Highway s hyperchronovizuálním skákáním byla po dvou dekádách o něco pochopitelnější než v roce 1997, snad i proto nám ve třetí sérii Twin Peaks znovu na několika místech připomíná přízračný výhled ze samochodu na silnici s bílou nepřerušovanou čárou vedoucí kamsi do temnot bez konce.

Naprosto nesmazatelným obrazem v prvních epizodách Twin Peaks: The Return je skleněný box nacházející se v New York City, z nějž vystupují noční můry. V pracovní náplni Sama Colbyho (Ben Rosenfield) je hlídat tento box. Sedává sám ve velké místnosti a jenom zírá do prostoru před sebou. Příležitostně vymění ve videokamerách paměťovou kartu, dá si kávičku, kterou mu donese žena jménem Tracey (Madeline Zima), která chce strašně moc vědět, co se za těmi zamčenými dveřmi vlastně děje.

V kritickou noc není na svém místě pracovník bezpečnostní agentury a Sam se dopustí chyby, že jí dovolí, aby nahlédla, co každou noc dělá. Ignoruje svou povinnost dohlížet na box začal se věnovat milostným hrátkám v tom nejhorším možném okamžiku. Box zčerná a rozpoutá se peklo poté, co z něj vystoupí šedivá bytost, která semele Sama a Tracey v pozoruhodné scéně nahánějící hrůzu. Později vyjde najevo, že k téhle anomálii došlo krátce poté, co se zvláštní agent FBI Dale Cooper (Kyle MacLachlan) navrátí z Černého vigvamu, když se Cooper zjeví v okně a vznáší se v tomto boxu, zatímco my vidíme Sama, jak hledá bezpečnostní službu. Co to všechno znamená?

“Mother” / “Matka”

Scéna ve Strojovně ve třetí epizodě líčí, jak se Cooperovi dostane pomoci od slepé ženy, a také ho jeho zachránce poučí, aby nepřitahoval pozornost “Matky.” “Matka” zřejmě jde po Cooperovi a držela ho v zajetí v Černém vigvamu, jenže silné emoce plynoucí z milostného styku Sama a Tracey ji rozptýlila a odchýlila z jejího nasměrování. Můžete věřit i teorii, která praví, že Tracey byla najata, aby zachránila Dalea, aby nebyl zahuben.

A kdo najal Sama? Jak ale celá tahle operace vlastně probíhala? Co když by se zlý Cooper mohl vrátit do Černého vigvamu, neboť věděl, že dobrý Dale Cooper našel odtamtud cestu ven, a ten zlý celou operaci vymyslel proto, aby lapil jeho dvojníka? Tento plán selhal poté, co Sam s Tracey rozptýlili pozornost temných sil, kdyby tam Cooper ale byl býval zůstal o malinko déle, tahle stvůra by ho zahubila. Jenže to stejně vypadá, že zlý Cooper měl záložní plán, a to vyslat dobrého Coopera do těla Dougieho Jonese, pak najmout muže, kteří by Dougieho zastřelili předtím, než by si toho někdo všimnul. Možná se nikdy úplně přesně nedozvíme, kdo Samovi vyplácel mzdu, musel to však být někdo, kdo o tomhle mysteriosním procesu věděl spoustu věcí, a vzbuzuje to pocit, že šlo o nastraženou past na Dalea Coopera. A kdo by tohle chtěl víc, než muž předstírající, že je právě jím?

Jau-Dei

Tou stvůrou byla Jau-Dei (přepisuje se jako Judy), o níž Gordon Cole mluvil v jedné z posledních epizod. Judy je opravdu pořádně nasraným duchem-bohem. Vypravěč v Twin Peaks říká, že se zrodila během testu atomové bomby (srv.  Jack Parsons & Moonchild), a poté ze sebe vydávila BOBa.

Ve druhé epizodě vidíme mihnout se p. Todda (Patrick Fischler) v Las Vegas a řada lidí se domnívá, že to právě on vlastní a stojí za chodem tohoto boxu, protože je zřejmě pod vlivem zlého Coopera nebo někoho podobného a ještě mocnějšího. Jeho asistent Roger se ptá: “Proč mu dovoluješ, aby tě nutil dělat tyhle věci?” Duncan mu odpoví, že doufá, že se on nikdy nezaplete s nikým podobným. O kom ale vlastně mluví? Mohl by to být Bob nebo nějaká jiná manifestace zla? Duncan dá Rogerovi hromadu peněz a říká: “Dej jí vědět, že má tu práci.” Zaplatili Tracey, aby nastražila na Sama léčku?

Zastavme se na chvilku. Jasně, kousek od Sama, hned vedle pohovky, je drobná bonsai, která možná trochu poukazuje na to, jak Earle odposlouchával dění v policejním oddělení v Twin Peaks pomocí štěnice ukryté v bonsai, jenže Kenneth Walsh není v osobách a obsazení v závěru epizody uveden a Earle, jak známo, není Lynchovou kreací. Tato postava se objevila v původních sezónách stanice ABC, když se ve druhé sezóně už nevědělo kudy kam. Mohlo jít o klam? Může hrát Earle pořád ještě nějakou roli v sezóně nazvané The Return?

“Mother” / “Matka”

Lynch dozajista neposkytne doslovné vysvětlení stvůry, která se manifestovala v boxu. Nicméně někteří fanoušci dokonce naznačují, že by mohlo jít o postavu, kterou známe, deformovanou svým pobytem v Černém vigvamu. Laura Palmerová se v sezóně The Return vytratí z Černého vigvamu těsně předtím, než se stvůra vynoří, aby zabila Sama a Tracey, a slyšíme její výkřik, jak je vtažena do éteru, ale to už je trochu přitažené za vlasy. Jiní diváci se domnívají, že touto stvůrou je Josie Packardová (Joan Chen), neboť nemá tvář… a Josieina tvář se objevila na knoflíku zásuvky nočního stolku v Great Northern, lapena a fixována neznámým transcendentálním procesem.

 

Plochozemci (bytosti z vyšší dimenze)

Pojďme se nyní pohroužit do zkoumání jistých aspektů Twin Peaks ve světle knihy známého fyzika Michia Kaku, jednoho z hlavních pionýrů teorie superstrun, s názvem Dále než Einstein. Hledání teorie vesmíru.9Michio Kaku, Jennifer Thompsonová: Dále než Einstein. Hledání teorie vesmíru. Argo, Dokořán, Praha 2009.

Na stránce Wiktionary se u hesla Flatlanders odkazuje na následující výklad:

(Fyzika) Obyvatel nebo pozorovatel dvojrozměrného universa.

Nebo, prostě řečeno, bytost z vyšší dimenze. Ale jak si takovou bytost představit?

“Kdyby byly hrany kostky tvořeny tyčemi a kostka byla dutá, pak bychom na ni mohli nechat posvítit světlo a stín by dopadal na dvojrozměrné úrovni.”

“Bytosti z vyšších dimenzí si dokážou snadno představit objekty z nižších dimenzí, avšak bytosti z nižších dimenzí si dovedou představit toliko sekce či stíny objektů z vyšších dimenzí.”

Skleněný box n. krychle

Něco podobného vidíme hned v první epizodě: mysteriosní skleněný box nebo kostka stojí v místnosti se světly dopadajícími z různých úhlů. Známe-li nyní funkci tohoto skleněného boxu, víme, že dokáže vizualizovat bytosti z vyšších dimenzí, a že jak Cooper, tak i Experiment se nacházejí v jiné dimenzi. Skutečný důvod, proč nebo kdo jej vlastní, je předmětem dohadů.

Původně se myslelo, že vlastníkem boxu by mohl být nějaký bohatý mecenáš, třeba Philip Jeffries (nebo dokonce Windom Earl). Viděli jsme rovněž Duncana Todda (Patrick Fischler) v luxusně zařízené kanceláři, což by umožňovalo domněnky, že právě jeho šéf by mohl být odpovědnou osobou (kterou, jak další díly ukazují, je pan C).

Lze také předpokládat, že box si pronajala nějaká vládní agentura. Tuto teorii by mohly podporovat řádky od stránky 288 z knihy Tajná historie Twin Peaks.10Mark Frost: Tajná historie Twin Peaks. Jota, Brno 2017, str. 288n. O podobné postavě (Experiment) existuje zmínka, že ji spatřil plk. Douglas Milford a prezident Richard Nixon na  Homesteadově vojenské letecké základně v pozorovací místnosti. V sedmnácté epizodě vidíme Gordona Colea, jak vykládá o ‚Judy‘, takže FBI si byla dobře vědoma existence těchto bytostí a možná se pokoušela podobu jedné z nich ‚zachytit‘.

Další možností je, že Sam a Tracey měli sex a experimentovali, aby ‚to‘ přitáhli. Něco podobného posléze vidíme v osmnácté epizodě, v níž Cooper a Diane měli sex, aby přivábili nebo přetáhli ‚Judy‘ do alternativní reality.

 

Schopnosti

U těchto bytostí z vyšších dimenzí se rovněž zmiňují následující schopnosti:

“Jestliže se tyto bytosti z desetidimenzionálního universa zmocní někoho, kdo je ve vězení a přemístí ho někam jinam, uvidíme prostě jen to, jak tato osoba mysteriosně zmizí z vězení a pak se najednou znovu objeví, jakoby ‚kouzlem‘, zničehonic.”

“He’s not here. No one is here.”

V řadě epizod se právě tohle stane, například i ve filmu Fire Walk With Me, když se Philip Jeffries přesune z Argentiny do úřadovny FBI. Mohlo by jít také o důvod, proč Cooper vyšel z jiného pokoje motelu, než do kterého vstoupil společně s Dianou.

“Sofistikovanějším teleportem by mohlo být zařízení, jež by umožňovalo někomu skočit do vyšší dimenze a objevit se někde jinde.”

Něčím takovým je dost možná prsten se sovou, který vidíme v sedmnácté epizodě třetí sezóny na prstu pana C v úřadu šerifa, když je ‚teleportován‘ do červené místnosti.

O jednom obratu v níže uvedeném klipu není ani zmínky, a sice když trhlinou pronikne barva lila (3:15) jakoby zárodečnou blánou z ne-existence (řeklo by se da’at).

Přemítání Kennetha Granta o transplutónských entitách pronikajících přes zónu lila se objevuje v pozdějších svazcích tzv. Týfonské trilogie, kde opakovaně odkazuje na význam sexuálně-magických rituálů (srv. koitus Sama a Tracey), které popsal už dříve, a demonstruje na nich, jak je lze využít k proniknutí závojů, jež skrývají našim zrakům nesmírný rozsah hlubokého vesmíru a hlubokého času. Cituje vlastně jiné mágy, kteří — jak Grant tvrdí — již dávno pronikli těmito závoji a otevřeli otvor v ochranné atmosféře Země a umožnili tak Prastarým vstoupit. Jinými slovy, otevřeli Bránu. A to úplně stejně, jako se to děje v onom skleněném boxu. Tento nebezpečný proces dozajista započal Crowley, později však byl amplifikován jeho americkým stoupencem Jackem Parsonsem. Grant prohlašuje, že atomové výbuchy v roce 1945 rozrušily křehkou psychickou membránu pokrývající naši planetu do té míry, že se jiné síly začaly shromažďovat v tomto rozštěpu či trhlině v závoji a rokem 1947 sem počaly proudit ve stále větších a větších počtech. Jde samosebou o fenomén UFO, který Grant spojuje přímo s tímto typem magických operací iniciovaných Crowleym a v nichž pak dále pokračovali jeho následovníci. Jde o scénář vycházející přímo od H. P.  Lovecrafta, zvláště pak máme na mysli Volání Cthulhu.11Peter Levenda: Dark Lord: H. P. Lovecraft, Kenneth Grant and the Typhonian Tradition in Magic. Ibis Press 2013, str. 256n.

Prozření Jacka Parsonse

Musíme mít pořád na paměti, že tyto události, odehrávající se v “reálném” světě, jsou zrcadlem událostí proskakujících z vnitřního, neviditelného nebo tajného světa a oba tyto světy se ovlivňují navzájem způsobem, který není zřejmý každému, nýbrž jen tomu nejhorlivějšímu adeptovi, nebo nejparanoidnějšímu konspiračnímu teoretikovi. Ve skutečnosti je jen malý rozdíl mezi světovým názorem okultisty a dotírajícími obavami konspiračního teoretika; výjimka je pouze v tom, že okultista má ke stejnému materiálu mnohem pozitivnější přístup, a v rejdech zlověstných sil, jež ovlivňují světové události (stejně jako jeho vlastní) vidí toliko příležitost otočit tento proces prostřednictvím volního aktu spřaženého s technologií vědění. V jistém smyslu můžeme tento svět nazývat R’lyeh, abychom využili Lovecraftovo označení tajného města spočívajícího v hlubinách oceánu, kde čeká Cthulhu, mrtvý, avšak snící. Pro Kennetha Granta je to ale zóna lila.

Grant mluví o rituálu ohnivého hada, tělo kněžky je solárním panelem; rituál musí být správně načasován, aby bylo toto “slunce” na správném místě ve správný čas a panel mohl vydat svoji energii. Magické rituály jsou velice závislé na správném načasování, stejně jako na přípravě mága a okultních nástrojích k tomu potřebných, což zjevuje promyšlenější povahu okultismu s ohledem na jeho závislost na vzájemného vztahu mezi mikrokosmem a makrokosmem. Případný pozorovatel si totiž možná vůbec neuvědomuje, že makrokosmos může být právě tak nebezpečný jako mikrokosmos. Koneckonců, Cthulhu může být přivolán jen tehdy, “až budou hvězdy připraveny.”12H. P. Lovecraft: Volání Cthulhu. Zlatý kůň, Praha 1990, str. 27.

Je dobré vzít do ruky pár knih a připomenout si, proč je o Parsonsovi zmínka v Tajné historii Twin Peaks, a o co vlastně šlo v magickém díle nazvaném Babalon. John Dee, mág alžbětinského dvora, se zmiňuje, že v enochiánštině – totiž řeči andělů vis-á-vis, tváří v tvář (tedy naproti sobě!) – toto jméno znamená ‘Hlas Boží’ – Faaip De Oiad.

Vede to k dalšímu prvku Grantova tvrzení, že tzv. marma, podle ájurvédy jde o zvláštní citlivý bod na těle, neboli vstupní bod do zóny lila existuje ve vesmíru, na lidském těle a nachází se i na Zemi. Jsou zde silové zóny, na planetách, které využívají kulty či skupiny adeptů, kteří jsou vnímaví, připraveni je využívat a jsou zasvěceni do jejich mystérií.

Tyto marmy podle Grantovy knihy Outside the Circles of Time představují „… síť daleko složitější, než si kdo dovede představit: síť nikoliv nepodobnou Lovecraftově temné vizi zlověstných sil číhajících na okraji (lemu!) universa.“

Povšimněte si také, že elektřina je médium – a mohli jsme zaregistrovat, že lat. vinculum, “pouto, provaz”, čili “jak je všechno propojeno”, což jest hermetický axiom z Kybalionu, a opravdu každá magie, která je skutečná, s tímto musí počítat. Zaznamenali jsme, že Cooperův dvojník vyzvracel “v autě cosi špatného”; zaměřte pozornost jak na čas (synchronicitu a vyšší síly (Levenda je nazývá “zlověstné síly” [v těch dílech, kde obšírně pojednává o Twin Peaks, tedy zvláště ve III. dílu13Viz https://www.scribd.com/book/161867370/Sinister-ForcesThe-Manson-Secret-A-Grimoire-of-American-Political-Witchcraft.]), tak také na “pouta” či (svého druhu) guanxi (čín. 關係), tj. schopnost vytvářet dlouhodobé vazby s těmi, kteří vám mohou být v budoucnu nápomocní,14Jde o mezilidské vztahy postavené na jakémsi nevysloveném slibu vzájemného závazku si ve chvílích potřeby pomoci, něco jako naše “prosíťování”, viz http://sinovia.cz/guanxi-korupce-s-lidskou-tvari/clanek262.html. nezapomeňme ovšem na to, že jde v základě o fyziku vyšších dimenzí (kterou si osvojil onen neznámý miliardář a zavedl ji do praxe).

Pár pozorování:

  • 6:58 – Pulzující zvuk nebo bušení začne, když se Sam a Tracey milovat (propojení dvou světů?).
  • 7:50 – Jak Naido (Nae Yuuki), tak i Sam říkají druhé osobě, aby byla zticha.
  • 8:33 – Trhané pohyby onoho stvoření i Coopera jsou velmi podobné.
  • 8:38 – Stvůra se dostane skrz sklo v okamžiku, kdy Cooper dostane ránu z boxu č. 15.
  • 8:45 – Naido imituje útok stvůry na hlavu a my slyšíme stejné zvuky bodání.

Tato stvůra se objeví v New York City jen pár minut poté, co Dale Cooper zmizí. Je to snad ta agresivní “matka” americké dívky (Phoebe Augustine), jež je Cooperovi v patách, takřka mu dýchá za krk? Existuje paralelní svět, v němž se zrcadlí skutky světa reálného? Je snad bezoká Naido oním mágem, který touží prohlédnout? A proč nebyl Cooper zachycen kamerou?

Označení stvůry, o níž se mluví jako o Jau-Dei (Judy), může být ale rovněž reliktem či korupcí francouzských slov, konkrétně jaune, “žlutý”, a déi, “bůh”. Démon se žlutýma očima.

Na internetu ovšem najdete ještě daleko divočejší hypotézy, jako je např. ta, kterou předkládá Aaron Mento.15Easter Egg In “The Secret History Of Twin Peaks” Bears Major Warning For The New Series, May 16, 2017, viz http://welcometotwinpeaks.com/theories/easter-egg-secret-history-of-twin-peaks/.

Polička s knihami

Mark Frost se docela odvázal svou poutavou knihou Tajná historie Twin Peaks, protože jde o vhled do mytologie a konspirací spojených s naším oblíbeným městečkem. Je napsána formou sbírky dokumentů, příběh je sbírkou zápisků v deníku, svědectví a spisů, které analyzuje tajemná zvláštní agentka Tamara Prestonová. Na první pohled se nezdá, že by se tu dala najít nějaká nová informace. Jenže při bližším zkoumání narazil Aaron Mento na utajené zjevení na stránkách 236-237, které ho doslova nadzvedlo ze židle…

Dvoustránková fotografie ukazuje “speciální poličku s knihami” v knihovně Bookhouse, kde jsou umístěny oblíbené knihy jejích členů. Každá z jedenácti knih je označena číslicí, která přiřazuje knihu svému vlastníkovi. Na tom obrázku bylo něco zvláštního. Třeba tohle, proč věnovat hned dvoustránku, aby se ukazovaly nějaké knihy? Zadruhé, použití číslic nad knihami vyvolává dojem, že jde o klasickou šifru se nějakým zakódovaným poselstvím. A konečně, poznámky ke knihám obsahují vyjádření, jako třeba tohle: “Člověk se toho někdy hodně dozví na nečekaných místech” a “Dobrá literatura je zrcadlo, které nám umožňuje vidět jasněji.” Znění poplašného zvonce bylo jaksi odbyto…

Aaron Mento tedy udělal to, co by učinil každý správný člen Bookhouse Boys16The Bookhouse Boys byla tajná společnost zformovaná za účelem boje s temnotami obestírajícími městečko Twin Peaks.; přidržel obrázek oproti zrcadlu. A bylo nad slunce jasnější, že se dívám na tajný kód. Divil jsem se, proč Mark Frost v textu zvolil římské číslice “I” namísto čísla “1”, a nakonec jsem na to přišel. Když se odráží v zrcadle, tak římská číslice “I” je pořád jedničkou, protože se neotočí, kdežto u číslice “1” tomu tak není. Jediné další číslo, které se zrcadlí dokonale, je “8.” Mezi ostatními knihami tedy vystupují knihy I (1), 8 a II (11), neboť jen tyto tři knihy vypadají i v zrcadle stále stejně. Pak nastal čas rozluštit to poselství…

Když vezmeme první slovo ze hřbetu každé knihy, zjeví se děsivé varování:

I. Fear and Loathing: on the Campaign Trail ‘72
8. The Warren Commission Report
II. Double Indemnity

“Fear The Double.”

Ouha. Popovídejme si vážně o tom, co nám nahání husí kůži. Major Briggs je archivářem tohoto svazku spisů (jak se dozvíme z textu knihy), a docela se mi chce věřit tomu, že tam zakódoval své poselství, aby varoval zvláštní agentku Tamaru Prestonovou před zlým “dvojníkem” Coopera. Třeba si Prestonová všimne, jak se Cooper is pořád vyhýbá svému “dvojníkovi” v zrcadle (aby schoval Boba). Možná se Prestonové bude zdát o Cooperovi lapeném ve vigvamu, a uvědomí si, že ten druhý Cooper je zlým dvojníkem? A jelikož kniha s č. 8 (jediným symetricky pravidelným číslem) patří Cooperovi, je možná celé varování ještě srozumitelnější:

“Fear the Double – Cooper.”

Mr. C / Dale Cooper

Ať už budoucnost přinese cokoliv, tento fascikl je čímsi mnohem víc, než se zdá a na jeho stránkách se jistě ukrývají ještě další zjevení. Už se to zase děje. Sovy nejsou tím, čím se zdají být. A jak říká Douglas Milford: “Nezapomeňte, že sovy mají důležitou funkci: připomínají nám, abychom se dívali do tmy.”17Mark Frost: Tajná historie Twin Peaks. Jota, Brno 2017, str. 357. Měj se na pozoru před dvojníkem.

Major Briggs si v závěru fasciklu, po setkání s Cooperem/merepooC, zapsal:

“Právě odešel. Něco je špatně. Zpráva obsahuje odpověď, přesně jak jsem předpokládal, ale špatně jsem ji interpretoval. Není to tak, že jméno je uvedeno dvakrát.”18Ibid., str. 359.

“Něco je ‚com‘ moc špatně.” Ve skutečnosti ale major Briggs zachytil v šumu z přístrojů tři slova: “Cooper … Cooper … Cooper.”19Mark Frost: Tajná historie Twin Peaks. Jota, Brno 2017, str. 353. Jsou de facto tři Cooperové.

Pieter Dom ve svém článku upozorňuje na skutečnost, že ve čtvrtém díle (S03E04) Cooper Gordona Colea předpisově nepozdravil, načež se ukázalo, že “něco je ‚com‘ moc špatně.”20How Cooper Didn’t Greet Gordon Cole Properly And Revealed Something Is “Yrev, Very” Wrong, May 30, 2017, viz http://welcometotwinpeaks.com/theories/cooper-cole-yrev-very-good-to-see-you/.

Možná, že náměstek ředitele FBI mluví o naprosté absenci jejich obvyklých pozdravů během přivítání, ale určitě se tu děje ještě něco jiného. Především si všimněte, že konverzace překypuje opakováním a zrcadlením. Začíná a končí zdviženým palcem Mr. C, což na konci Cole napodobí. A Cole také několikrát v podstatě opakuje slova vězně a je tomu i naopak.

Mr. C: “It’s yrev, very good to see you again, old friend.”
(Je udvarpo, ale opravdu skvělé tě opět vidět, starý příteli.)

Gordon Cole: “It’s very, very good to see YOU again, old friend.”
(Je opravdu, ale opravdu skvělé TĚ opět vidět, starý příteli.)

Mr. C: “Gordon, I really, really missed spending time together.”
(Gordone, opravdu se mi stýskalo po našich společných chvílích.)

Gordon Cole: “Yes, Coop. I too have missed our good times together.”
(Ano, Coope, i mně se stýskalo po společných chvílích.)

Mr. C mluví daleko hlubším hlasem než obvykle, a v jistém smyslu se dokonce sám opakuje, což může být následkem poranění hlavy při automobilové nehodě. Avšak nejžhavější stopa, že je něco “opravdu” špatně, je dobře skryta hned v úvodu výslechu. Pozdrav Mr. C během přivítání obsahuje zrcadlově obrácené slovo; on vlastně neříká “opravdu, ale opravdu skvělé,” nýbrž “udvarpo, ale opravdu skvělé” (“yrev, very good”).

Tím, že (náhodou?) vysloví slovo “very” pozpátku, se prozradí, že je dvojníkem z Černého vigvamu. Gordon Cole, Albert Rosenfield a Tammy Preston si však ještě nejsou vědomi tohoto zvláštního způsobu mluvy, leč zdá se, že přinejmenším Cole to zachytil.

Symbol dvou do sebe zaklesnutých trojúhelníků, Twin Peaks, představuje dvě nesourodé množiny, dva světy, v jejichž středu se nachází průnik, takto průchod do Černého vigvamu a zase zpět. “Jejich skutečné záměry jsme naprosto neschopní poznat, a jejich skutečné záměry vůči nám nemusí být vůbec dobré. Je možné, že jsou tady proto, aby nás vedli nebo nám dokonce pomáhali v evoluci; stejně tak je možné, že jim na nás nezáleží o nic víc, než nám na náhodných prvocích ve vodě z kohoutku. Jinými slovy, podle našich ubohých morálních definic mohou být ‚dobří‘ i ‚zlí‘, a tato naše úžasná rozlišení pro ně nic neznamenají. Nebo zde dokonce může být ve hře ‚dobro‘ i ‚zlo‘, a my, naše lidská rasa, jsme tou hrou!”21Mark Frost: Tajná historie Twin Peaks. Jota, Brno 2017, str. 357.

* * *

 

© San, ixMMxviii
© okultura.cz