Démonologie & mytologie UFO
„UFO“ sv. Antonína a pouštních otců
Ve světě pouštních starců byli démoni vnímáni jako niterná či zevní síla zla pronikající mnichem. V komunitě se dlouho udržovala víra v existenci démonů jakožto zlovolných duchů, jejichž původ se odvozuje od „padlých andělů“,[1] jež považovali za nikoliv lidská racionální stvoření, jejichž cílem bylo podkopat důvěrný vztah člověka s Bohem.
Řecké slovo daimon používané pro „ďábla“, „démona“ či něco „démonického“ poukazuje na zásadní nebezpečí ohrožující asketický život. Všechna tři slova mají kořen ve slově majícím význam něco „hodit“ nebo „roztříštit“. Dia-bollein může znamenat slovní útok nebo něco prohodit, totiž rozbít to na kousky. Je zřejmé, že démonický nebo ďábelský vliv vypadá tak, že rozptýlí pozornost člověka a snaží se narušit jeho soustředění. Pokud soustředění mnicha spočívá v Bohu, pak je záležitostí života a smrti vyhnout se tomuto démonickému odvrácení pozornosti a rozptýlení, neboť může dospět až k šílenství. Svatý Atanáš (Athanasius) Alexandrijský popisuje ve spisu Život svatého Antonína[2] takovou bitvu hned zkraje poustevnického života sv. Antonína:
„S Boží pomocí je možné – a není to těžké – rozpoznat, zda jsou přítomni andělé dobří nebo zlí. Vidění svatých bývá klidné. Oni se nepřou ani ‚nekřičí a hlas nepozvedají‘.[3] Zjevují se mírně a mlčenlivě. Tehdy se v duši okamžitě rodí radost, veselí a odvaha.“
„A je-li nějaké zjevení doprovázeno chaosem, vnějším hlukem, pozemskou nádherou, hrozbou smrti a vším, co bylo řečeno výše – zbabělost, rozpaky, roztržitost, žal, nenávist, sklíčenost, bolest, strach ze smrti, zlá žádostivost, nedbalost v získání ctnosti, mravní rozvrat – víte, že to je vpád zlých andělů. Ano, jako znamení vám může posloužit, když duše neustále pociťuje strach z toho, kdo se zjevil, je přítomen nepřítel.“[4]
Muž, který nesl Antonínovi pokrm, jej našel po takovém setkání vyčerpaného a neschopného zpříma se postavit. Střety s démony byly vizualizovány a z pohledu mnichů vnímány jako velmi reálné. Atanáš popisuje návštěvu démonů u Antonína, jak o tom svědčili jeho spolubratří:
„Miloval pobyt v hoře, kde se oddával modlitbám a řeholi. A bratři, kteří mu sloužili, se jej zeptali, zda by mu mohli každý měsíc přinést olivy a mouku z cizrny a olej, neb tehdy už to byl starý muž. Krom toho víme od těch, kteří jej navštěvovali, kolik zápasů prožil během tamního pobytu, nikoliv z protivenství tělesného, nýbrž s démony zkázy. Neboť tam zaslechli hluk a množství hlasů a ohromující hlomoz podobný zvukům zbraní; a za noci viděli horu plnou bestií.
A k tomu Antonín dodává, že je nutno se modlit, abychom přijali charisma rozlišování duchů (srv. 1Kor 12,10), a jak je napsáno, „nevěřte každému duchu“ (srv. 1 Jan 4,1). Těmito ponaučeními pomáhal Antonín na duchovní cestě svých spolubratrů, aby ve svých srdcích dokázali rozpoznat Boží působení a vyvarovali se nástrahám ďábla, který na sebe může často brát podobu anděla anebo naopak duši usoužit všelijakými výčitkami a neklidy.
Někteří pouštní starci měli zkušenost s démony v podobě zevních zlých sil:
Otec Theofil pravil: „Jaký strach, chvění a neklid nás čeká, když se naše duše oddělí od těla. Pak věru proti nám povstanou nepřátelské mocnosti se svojí silou a mocí, vládci temnot, ti, kdož panují nad světem zla, knížectvími, mocnostmi, zlými duchy.“[5]
Sv. Makarius z Egypta (Makarius Veliký, Lampa pouště) líčí své setkání s mocností těmito slovy:
„‚Jednoho dne ke mně přistoupil démon s nožem a chtěl mi uříznout chodidlo.‘ Však kvůli jeho pokoře to nedokázal a řekl mu: ‚Máme všechno, co máš i ty; lišíš se od nás jen tou pokorou; ta tě činí lepším, než jsme my.‘“[6]
Sv. Antonín popsal svoji oporu v Bohu při setkání s démonem:
„Jednou se mi zjevil převelice vysoký démon jako přízrak a odvážil se říci: ‚Jsem mocnost Boží.‘ ‚Jsem Prozřetelnost; co si přeješ, abych ti dal?‘ Já jsem však na něj obzvlášť silně fouknul a se jménem Krista na rtech jsem se pokusil ho srazit. Zdálo se, že jsem ťal do živého, a pak najednou, se zmínkou jména Kristova, ta obří postava zmizela spolu se všemi démony.“[7]
Démoni se rovněž projevovali jako zlý sklon v samotném mnichovi. Slova „démoni“ a „špatné myšlenky“ (logismoi) byly vzájemně zaměnitelné.
Evagrios[8] se stal výrazným představitelem intelektuálního pouštního mnišství, neboť se jako první pokusil o systematické zpracování spirituality pouště. K jeho dílům patří mj. Praktický traktát či Monachos,[9] kde v tzv. centuriích vysvětluje jádro asketické zkušenosti, cestu mnicha (praktiké) k vnitřní svobodě (apatheia), rozvinutí lásky (agapé) a hlubokému poznání (gnósis). Na Praktický traktát navazuje Gnostikos,[10] pojednávající o tom, kdo již částečně apatheia dosáhl a má učit jiné. Podle Evagria je „křesťanství naukou našeho Spasitele Krista a sestává z praktiké, fysiké a theologia“.
Praktiké je duchovním zápasem s vnitřními temnými silami, daimony či myšlenkami (logismoi), které se snaží anachoretu zotročit a narušit integritu jeho osobnosti:
„S lidmi žijícími ve světě démoni bojují tak, že užívají především hmatatelné skutečnosti (ta pragmata). Ale s mnichy nejčastěji bojují pomocí logismoi; mniši totiž pragmata nemají, neboť žijí o samotě.“
Daimoni byli tehdy obecně přijímanou a nezpochybňovanou realitou. Naši předchůdci tak označovali temné stránky naší psyché vystupující z hlubin nevědomí a naleptávající naši rovnováhu. Podle Života sv. Antonína poustevníka se skutečně projevovaly jako „hlasy“ nebo fantasiai způsobující obsesi a vnitřní nesvobodu. V každém případě narušují harmonii ve vztahu člověka k sobě samému, bližním a Bohu, a jsou tak zdrojem hříchu a zla v člověku i společnosti. Tuto skutečnost Evagrios nazývá logismoi, ve smyslu zvrácených myšlenek a tužeb srdce. Evagrios utřídil logismoi do osmi základních, ohniskových, z nichž ostatní negativní jevy vyrůstají.
„Je osm zdrojových (genikótatoi) logismoi, jež všechny ostatní zahrnují: první je obžerství (gastrimargia), pak následuje smilstvo (porneia), třetí je lakomství (filargyria), čtvrtý smutek (lýpé), pátá hněvivost (orgé), šestá akédia, sedmá marná sláva (kenodoxia), osmá pýcha (hyperéfania).“
Praktiké je úsilím o jejich likvidaci, terapií lidského srdce od těchto ohniskových nemocí. Mnišství v Evagriově pojetí souvisí s touto terapií a osvobozovacím procesem lidské přirozenosti. Jeho teorie je dodnes stěžejní naukou křesťanské etiky. Přes Jana Kasiána se dostala k Řehoři Velikému, který ji přesadil z čistě mnišského prostoru do celocírkevního, přeskupil pořadí a vytvořil základ pro tzv. sedm hlavních hříchů, jež dodnes uvádí Katechismus katolické církve jako součást nauky, jež ovlivňuje etiku církví na Západě.[11]
Velké soužení (řec. θλίψις μεγάλη, thlipsis megalé) při Kristově druhém příchodu před ustavením Tisíciletého království odkazuje na bouřlivé události popsané jako „znamení časů“, o nichž mluvil Ježíš Kristus ve své promluvě na hoře Olivetské a je popsáno také v knize Zjevení.
„A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učenníci soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy tyto věci budou? A které znamení bude příchodu tvého, a skonání světa?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl.
Nebo mnozí přijdou ve jmenu mém, řkouce: Já jsem Kristus; a svedou mnohé.
Budete zajisté slyšeti boje, a pověsti o bojích. Hleďtež, abyste se nekormoutili: nebo musejí tyto věci býti, ale ještě není konec.
Nebo povstane národ proti národu, a království proti království: a budou morové, a hladové, a země třesení po místech.
Ale tyto všecky věci jsou toliko počátkové bolestí.
Tehdáž vydají vás v soužení, a budou vás zabíjeti: a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé.
A tehdy budou se mnozí horšiti, a vespolek se zrazovati, a jedni druhých nenáviděti.
A mnozí falešní proroci povstanou a svedou mnohé.
A že se rozmnoží nepravost [lze rovněž číst jako: „A protože se rozšíří praktikování magie a rituální invokace padlých andělů“, neboť zde použité anglické slovo wickedness je odvozeno ze staroanglického wicca, znamenajícího wizard, podle verze Bible krále Jakuba původně převedené do staroangličtiny], ustydne láska mnohých.
Ale kdo setrvá až do konce [perdurabo], ten spasen bude.
A budeť kázáno toto evangelium o království (Mesiášově) po všem světě, na svědectví všem národům: a tehdáž přijde skonání.“[12]
Bible nás varuje, že na konci časů:
„… povstanou falešní kristové, a falešní prorokové, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak žeby v blud uvedeni byli (by možné bylo) také i vyvolení.“[13]
„Poněvadž „uvedení v blud“ staví na nevědomosti…, pak vzhledem k poznání, jehož „pravý“ a „věrný“ křesťan nabyl, musí být náchylný bludu tam, kde si není vědom „šalby“ ďábla,[14] i toho, čeho je (ďábel) schopen. „Pravý“ a „věrný“ křesťan je náchylný k tomu, být oklamán ďábelským šálením právě kvůli své nevědomosti.“[15]
Zdálo by se, že i UFO patří do kategorie šalebných „divů velikých a zázraků“. „Bible nás výslovně varuje, že za posledních dnů vzroste množství démonických bludů a šálení. Měli bychom si připomenout, že podstatou úspěšného podvodu je to, že se objeví něco, co vypadá jako to, čím není; nebo naopak, že něco není tím, čím se zdá být. Věříme, že UFO… spadá do této kategorie.“[16]
Co se týče soudobých pozorování UFO, u většiny z nich reverend Paul Inglesby, který roku 1978 založil Christian UFO Research Association, připouští, že „je jeho neotřesitelnou vírou, že neexistuje nic takového jako dobré UFO.[17] Všechno to je, jak církev říká, ďábelské mámení.“
„Nejsme první lidé v historii světa, kteří vídávají UFO. Záznamy o pozorování sahají do všech historických dob… Avšak dnes značně stoupl jejich počet, za posledních třicet let je to doslova virtuální exploze u tohoto jevu. Opravdu se něco děje… Myslíme si, že za tímto překvapivým fenoménem jsou démoni, a máme zato, že jejich aktivita je spojená s nadcházejícím obdobím velikého soužení.“[18]
Agnostický ufolog Jacques F. Vallée nazývá UFO podobně – „poslové klamu.”[19] Je příliš mnoho tzv. „náhodných“ kontaktů s mimozemšťany. Příslušníci UFO kultů se modlí k nebesům. Mluví se o tajných „psychotronických“ zbraních na ovlivnění lidské mysli. Existuje však cosi hrozivějšího než monstra z hlubokého vesmíru. Dokumenty odhalují rostoucí počet kontaktů s UFO a konstatují změny v našich životech, víře a společnosti.
Louis D. Whitworth míní, že „se zdá pravděpodobné, že Satan a jeho padlí andělé mohou být jaksi účastni na pozorováních UFO a setkáních s mimozemšťany, a na klamání duchovně naivních. Souhlasí s tím rostoucí počet evangelíků.“[20] Dospěl také k přesvědčení, že „konečným cílem mimozemšťanů je oklamat a zavést na scestí tolik lidí, kolik je možno, aby lidem zabránili ve spásné víře v Ježíše Krista… Satan a jeho padlí andělé… používají nejrůznější cesty a nové masky, ale pořád je to tentýž odvěký klam.“[21]
O tom, že UFO jsou v podstatě démonické, zdá se, vládne z velké části v křesťanské komunitě konsensus. Pastor William R. Goetz říká:
„Jsem si docela jist, že důkaz ukáže, že UFO je démonické povahy… Osobně se domnívám, že stejně jako existovala v čase prvního příchodu Krista masivní démonická opozice a aktivita, tak tomu bude v daleko větší míře i při jeho druhém příchodu… vidíme, že se to děje na milion způsobů – a jedním z nich je exploze případů UFO.“[22]
Kardiognose
Staří věděli ze zkušenosti, že zlé myšlenky vedou ke zlým činům. Uvědomovali si, že to, jakým způsobem démony zakoušejí, je dáno dispozicemi nacházejícími se v jejich srdcích a že démoni měli jen tu moc, kterou jim mnich přisoudil. Evagrius věřil, že znalost druhů démonů, s nimiž by mnich mohl přijít do styku, by mohla spolu s duchovním rozlišováním vést k transformujícímu sebepoznání a otevřenosti, jež nazval „čistotou srdce“. Pouštní starci tomu říkali kardio-gnosis, poznání srdcem. Tento druh rozlišování ovšem vyžaduje hodně osobní poctivosti, přesto je ale podstatnou součástí naší cesty vedoucí k autentické transformaci a útrpným životem.
Přesto byla bitva s démony, ať už niterná nebo zevní, skutečná a její výsledek byl pro proměnu mnichovy touhy zásadní. Pro moderního čtenáře je lehké nesprávně porozumět těmto bitvám s démony jako lidské úchylce nebo ji vnímat jako pověrčivost, přesto představují dávné poznání hlubinného psychologického aspektu duchovní cesty.[23]
UFO v orthodoxii
Arcibiskup Chrysostomos z Etny[24] nabízí na tuto záležitost pohled z odlišného úhlu. Jeho názory vycházejí z jisté části orthodoxní tradici, která odmítá moderní ekumenické hnutí a místo toho se fundamentalisticky přiklání k orthodoxnímu křesťanství, což tradicionalistu, jakým je arcibiskup Chrysostomos, staví docela daleko stranou hlavního proudu orthodoxie. Odmítají představu, že mnohé odnože křesťanství v moderním světě jsou rovnocenné ve své různorodosti a odlišném chápání křesťanství. Především nekřesťanské náboženské tradice jsou ještě mnohem méně přijatelné. Orthodox Tradition, časopis vydávaný Centrem pro tradicionalistické orthodoxní studie, uveřejnil jeho článek Mimozemské únosy a orthodoxní křesťanství (Alien Abductions and the Orthodox Christian), v němž demonstruje, jak významný proud uvnitř orthodoxního křesťanství stále ještě nenašel způsob, jak se smířit s moderní vědou. Poté se zabývá teologicky neobvyklým tématem mimozemských únosů, a hned zpočátku předkládá upozornění: příběhy o mimozemských únosech nemusí být pravdivé. Píše sice: „Ať už těmto incidentům věříme či nikoliv,“ ale následující slova silně naznačují, že mnohé z těchto událostí kolem mimozemských únosů se opravdu přihodily. A pokračuje: „Jako orthodoxní křesťané věříme, že duchovní poznání, a nikoliv vyspělá technologie, je prvořadým faktorem v rozšíření a zdokonalení lidského vědomí. … Co když to nejsou vyspělé bytosti z jiných planet, jsou to vůbec mimozemští únosci? Člověk se nakonec nemůže ubránit dojmu, že jde o démony nebo fantomy stvořené démonickou mocí. Předně, vypadají jako démoni. … Pokud tito mimozemšťané nejsou démony, jak je možné, že bytosti tak vyspělé, že zvládli cestování kosmem, nedokážou předejít bolesti a obavám během rutinních lékařských prohlídek? Není to bolest, již mimozemšťané nemají pod kontrolou, nýbrž svoji démonickou posedlost působit lidstvu bolest. … Unesené osoby se odcizují universálnímu učení orthodoxního křesťanství a podléhají démonickému přeludu, který tvoří základ mnohých moderních New Age filosofií,“ a v tomto konkrétním případě zejména UFO kultů.
Otec Serafim,[25] který představuje stejnou antimodernistickou orthodoxní křesťanskou tradici jako as arcibiskup Chrysostomos, nabídl podobný pohled ve své knize Orthodoxie a náboženství budoucnosti (Orthodoxy and the Religion of the Future) z roku 1975. Rose ujišťuje, že mimozemský život neexistuje, třebaže mimozemští démoni ano. Rose tvrdí, že mnoho pozorování UFO bylo skutečných a že v jejich případě, jakož i blízkých setkání s vetřelci, nejde o setkání s mimozemšťany z jiných světů; spíše jsou to setkání s démony. Lidstvo, vysvětluje svým čtenářům, „ví, že ve skutečnosti kromě nás ve vesmíru existují ‚vyspělé inteligence‘; a to dvojího druhu, a my se máme snažit žít tak, abychom přebývali s těmi, které slouží Bohu (tj. andělé) a vyhnout se kontaktu s těmi druhými, které odmítly Boha a usilují ve své závisti a zlobě o to, aby přivedly člověka do neštěstí (tzn. démoni).“ Rose nadto poznamenává, že historie, a obzvláště v orthodoxní literatuře, nabízí „spousty příkladů projevů démonů, jež skvěle zapadají do rámce UFO. … Četná a různá démonická mámení popsaná v orthodoxní literatuře byla adaptována pro mytologii kosmického prostoru, o nic víc nejde. … Teorie ‚návštěvníků z vesmíru‘ je jen jednou z mnoha záminek využívaných k tomu, aby byla přijata myšlenka, že osud lidstva si nyní vzaly na starost ‚vyšší bytosti‘.“[26]
Otec Thomas Kulp, jehož ve Flying Saucer Review, sborník existující kdesi hodně daleko za hranicemi mainstreamové vědy, představili jako kněze orthodoxní církve ve Wisconsinu, s tímto názorem souhlasí. V roce 2000 pro něj napsal článek, v němž tvrdí: „Nelze už pochybovat o tom, že se děje něco významného. Celkem vzato nelze ohlášené incidenty považovat ani za podvody, ani za nějakou bizarní formu kolektivní halucinace. Je tedy třeba z toho vyvodit, že Zemi navštěvují mimozemské bytosti?“[27] Nikoliv. Kulp potom ale navrhuje vědecky překvapivý a teologicky odvážný závěr: „Neexistuje jediný, úředně zaznamenaný incident s UFO, který by nešlo vysvětlit jako démonické mámení či zjevení. … konečným cílem fenoménu UFO je pomoci připravit kolektivní vědomí lidské rasy na příchod Antikrista, jak je to prorokováno v Bibli.“[28]
Je také zajímavé, že „roste počet fascinujících, i když esoterních osobností informujících o okultním spojení s UFO, a okultní věci všeobecně zaznamenaly v naší době nevídaný nárůst zájmu… Astrologické horoskopy a rady najdete v každých novinách a příležitostně vyhledávají radu miliony lidí. Knihy o posednutí démony, o kontaktech s mrtvými nebo duchy mrtvých (spiritismus, spiritualismus), a o mystických náboženských zážitcích, zvláště oblíbené jsou ty z Východu, jsou dostupné v každém obchůdku i supermarketech (jakožto součást New Age hnutí). Okultisté, od spiritualistů až po poradce, kteří vám řeknou, co máte číst, budou vám udržovat správné duchovní prostředí v kanceláři (Reiki) a obstarávat potraviny, a jde to až k lékařům a dentistům… Věříme, že existuje významná korelace mezi nárůstem okultního fenoménu ve společnosti a zvýšený výskyt UFO… Z biblického a historického kontextu je zřejmé, že četné projevy okultismu se jeví být přímo spojené s mocí démonů. UFO fenomén se tedy pojí s okultním fenoménem do té míry, v jakém je spojen s mocí démonů. Jako věřící křesťané, dodržující biblické desatero, zastáváme nezměnitelné stanovisko s ohledem na okultní fenomén. A jako přemýšliví členové globální společnosti se kloníme k názoru, že dochází k fatálnímu rozuzlení činností neuvěřitelně zlých sil, a myslíme, že je třeba troubit na poplach.“[29]
Vrcholný britský admirál varuje před „satanskými“ UFO
„Dřívější velitel [britských] ozbrojených sil pomohl vytvořit nátlakovou skupinu, aby varovala před satanskou povahou mnohých neidentifikovaných létajících objektů. Admirál loďstva, lord Hill-Norton, velitel štábu obrany v letech 1971-73, byl zapojen do činnosti skupiny UFO Concern v obavě, že některá setkání s UFO jsou ‚zcela jistě v rozporu s orthodoxní křesťanskou vírou‘, jak uvádí Church Times. Reverend Paul Inglesby, podjáhen orthodoxní církve (dříve byl také podporučíkem britského královského námořnictva), který je tajemníkem skupiny UFO Concern, řekl, že po léta byla skutečnost UFO potlačována. Sám nikdy UFO neviděl, ale zná řadu lidí, kteří ano. ‚Jde o to, co se kolem nich děje, a o zprávy, které od nich přicházejí, neboť jsou protikřesťanské, či démonické,‘ dodal. Gordon Creighton, buddhista (britský důstojník rozvědky konzulátu ve výslužbě), který rediguje Flying Saucer Review,[30] sdělil, že zakladatelé skupiny měli právo být znepokojeni: ‚Skutečně věřím, že velké procento tohoto fenoménu představuje to, co se označuje jako satanské.‘“[31]
Mohlo by některé UFO i s jejich posádkou být manifestací démonických andělů pekelně upjatých na zničení naší společnosti a víry v Boha? Rozhodně, říkají dva muži dříve zaměstnaní leteckými silami USA v knize Demaskování nepřítele vydané vlastním nákladem.[32]
Jak důstojník Severoamerického velitelství protivzdušné obrany Nelson Pacheco, tak jeho vědecký spolupracovník z letectva pro výzkum UFO Tommy Blann měl podobnou poznámku týkající se jejich výzkumu zkušeností se současným UFO:
„Podle našeho mínění to, co vidíme, se velice zřejmě shoduje s orthodoxním náboženským učením o démonických andělech.“[33]
To, co se děje, je jen nejnovější kapitola věčného souboje mezi dobrem a zlem, s padlými anděly přicházejícími v podobě mimozemšťanů, aby byli akceptovatelní, ba dokonce vítaní.
„Máme co dělat s vysoce inteligentními bytostmi a ty ve své usilovné podvratné činnosti využijí jakékoliv krytí, aby dosáhly svého cíle.“
Pacheco je římský katolík a Blann protestant, avšak k tomuto ďábelskému rozuzlení nedospěli na základě své víry, nýbrž – jak tvrdí – spíše po dekádách studia takových jevů, jako jsou kruhy v obilí, zjevení Panny Marie a mrzačení dobytka. Nemají žádné postranní úmysly a nedělají to ani pro peníze nebo slávu, hledají prostě pravdu. „Když už, tak jsme riskovali svoji profesionální reputaci,“ říkají oba. A ta je pozoruhodná, neboť Pacheco strávil v armádě 21 let, kdy pomáhal zacilovat balistické střely Minuteman a sledovat satelity, jejichž úkolem je sledovat každé letadlo představující hrozbu pro USA a Kanadu. Byl rovněž předsedou matematické fakulty na akademii leteckých sil, než v roce 1987 odešel jako plukovník do důchodu. Následně pracoval ve skupině expertů ministerstva obrany. Blann, podporučík Civil Air Patrol, sloužil v leteckých silách po dva roky jako analytik pro zaměřování letadla radarem, poté pracoval jako chemický technolog v ropném a elektronickém průmyslu.
Jak ovšem došlo k tomu, že se tito muži – kteří se seznámili online, když brouzdali po internetu a hledali služby zajišťující informační systémy – dostali až ke své démonické teorii UFO? Prvním záchytným bodem byly stovky svědků, kteří popsali, jak tato plavidla „zničehonic zmizela“. Nehledě na toto chování připomínající duchy vykazovala občas i fyzikální vlastnosti, jako třeba stopu na radaru, nebo se hlásili svědkové mající po únosu UFO jizvy atd. Pro oba tyto domněle konkrétní stopy znamenaly, že nemůže jít jen o výplod fantasie. Dospěli tak k názoru, že musí jít o nadpřirozený fenomén, což znamená, že něco nikoliv z našeho světa s ním interaguje. Zlá povaha mnohých UFO je až ďábelsky zřejmá.
„Nechápu, jak může někdo studovat UFO únosy, a přitom mít ještě pořád pochybnosti o tom, zda to, co se děje, je dobré nebo špatné,“ dodává Pacheco.
Mimozemšťané znevažují svobodnou vůli člověka: „Když tyto bytosti mluví o Bohu, staví se samy jako praví spasitelé lidstva, aby rozvrátili tradiční křesťanství.“ Samozřejmě existují i kritické názory na jejich knihu. Např. filosof Michael Grosso říká, že „jejich zpracování údajů je sice důkladné a hodnověrné, ale zdůvodnění není bez kazu. Ano, jistě existuje zlověstná stránka UFO, ale to je ještě neznamená ďábelské mámení. Spousta lidí je vůči církvi a křesťanským názorům kritická, ba dokonce nepřátelská, to ovšem nedokazuje, že se spolčili s ďáblem.“[34]
John A. Keel nahlíží téma zeširoka a vysvětluje, že „v průběhu historie byla démonopatie (obsednutí démonem) a projevy zkoumané démonologií nahlíženy z náboženského hlediska a vysvětlovány jako dílo ďábla. Bizarní manipulace a zlé vlivy popisované v démonologické literatuře jsou obvykle považovány za výsledek velikého a skrytého konfliktu mezi Bohem a ďáblem. V UFOlklóru byl zaznamenán tentýž konflikt… Kvaziandělé z biblických dob se stali grandiózními vesmírnými lidmi…[35] Hlavní, avšak málo prozkoumaný aspekt fenoménu UFO je tedy spíše teologický a filosofický než čistě vědecký. Problém UFO nemůže být nikdy vyřešen fyziky ani vědci, ledaže by to byli lidé, kteří jsou vzděláni ve svobodných uměních, teologii a filosofii.“[36]
O tom, že UFO jsou démonické povahy, existuje, zdá se, konsensus:
„To, čeho jsme svědky, rekonstrukce některých velmi starých mýtů a legend společných náboženským tradicím celého světa. Nejzřejmější je nadcházející bitva o duše lidstva mezi protikladnými silami světla a temna, dobra a zla, Bohem a ďáblem, rozehraná v technologické scenérii, kde vesmírné lodě nahradily tradiční religiosní soubor metafor a symbolů.“[37]
„V křesťanství… jsou zlovolní duchové totožní s ďáblem. Jenom v ufologii, myslím, z nich děláme posádku mnohých UFO.“[38]
S touto agendou přirozeně vyvstává otázka, zda může satan řídit létající talíř, pokud démoni unášejí lidi a provádějí na nich sadistické experimenty, a jestli existuje vztah mezi krvavými oběťmi na jedné straně, jak to známe z historických análů z vyšetřování černých mší, a zvířaty i lidmi zmrzačenými mimozemšťany na straně druhé. Jestliže se dříve démoni či džinové proměňovali a brali na sebe lidskou tvářnost, jak se to proslýchá v případě Šalomouna, může i mimozemský život měnit tvar, proměňovat se v lidi – např. muže v černém – nebo rostoucí koule či tělesa, ohnivé koule, či se dokonce manifestovat jako fyzický hardware, aby nás ošálil a my věřili, že jsou to toliko mechanická zařízení?
K tomu všemu můžeme přidat i vyjádření francouzského astrofyzika a ufologa Pierra Guerina: „Moderní ufonauté a dávní démoni jsou pravděpodobně identičtí.“[39] Podobně to vidí i badatelka na poli UFO Janet Gregoryová, která poznamenává, že existují paralely mezi „dnešními manifestacemi UFO“ a manifestacemi dříve pozorovaného „fenoménu, o němž se kdysi mělo zato, že je výsledkem čarodějnictví“, jak to v šestnáctém století popsal inkvizitor a lovec čarodějnic Nicholas Remy v knize Daemonolatreiae libri tres (démonolatrie) vydané v roce 1595 v Lyonu a nakonec nahradila Malleus Maleficarum. A zlověstně to uzavírá slovy: „A ať už nás poslední stovky let navštěvovalo cokoliv, ještě i dnes nás to navštěvuje…“[40]
Již citovaný lord Hill-Norton do své zprávy o UFO mj. napsal: „UFO jsou v zásadě spíše náboženskou záležitostí než vojenskou hrozbou, a nadto existuje v každém jednotlivém případě jistý stupeň psychické angažovanosti. Velmi často však jsou takové zkušenosti naprosto protichůdné orthodoxní křesťanské víře.“
John A. Keel, žurnalista a autor mimořádné knihy The Mothman Prophecies, byl neústupný, když prohlásil: „UFO, zdá se, neexistují jako hmatatelné vyrobené objekty. Nejsou v souladu s obecně uznávanými přírodními zákony našeho prostředí. Manifestace UFO se zkrátka a dobře jeví být podružnou obměnou letitého démonologického fenoménu.“[41] Keel prohlásil, že by dokázal kontaktovat UFO entity prostřednictvím zpráv přenášených kontaktéry, a dokonce i telefonem (podobným způsobem jako spiritistická média).
Jim Sonzero natočil remake japonského hororu Kairo pod názvem Pulse vyprávějící o skupině mladých studentů, kteří se musí vyrovnat se záhadnou smrtí svého kamaráda. Velmi brzo však zjistí, že to nebyla sebevražda. Z monitorů, displejů mobilů a prostřednictvím rádiových vln je pronásledují duchové. Co když bezdrátová mobilní technologie může zprostředkovat kontakt s jiným světem?[42] A co když tento svět využije tuto technologii, aby se dostal k nám? Když zapnete mobil nebo se přihlásíte na mail, jste infikováni a začnete zabíjet.[43]
Setkání, s nimiž se John Keel obeznámil, jej vedla k závěru, že záměry UFO posádek jsou zlověstné. Ve své knize Operation Trojan Horse o tom napsal:
„Ufonauti jsou lháři, nikoliv kontaktéři. A lžou vědomě jako součást ohromující kouřové clony, kterou spustili, aby zakryli svůj skutečný původ, záměry a pohnutky.“
Třebaže se Keel vyhýbá náboženským závěrům a prohlašuje, že je ateista, jeho ultra pozemšťané jsou ve skutečnosti totéž jako kdysi andělé a démoni. Časopis Flying Saucer Review byl jedním z hlavních kanálů, jimiž se názory podobné těm, jež zastává Keel, a také ty okultní, dostávaly k téměř každé UFO skupině nebo společnosti v Británii, a tak je ovlivňovaly. Když Gordon Creighton převzal funkci hlavního redaktora, začal Flying Saucer Review se zvýšenou energií propagovat démonické teorie. V roce 1976 napsal v recenzi k jedné z Valléeových knih, že „démoni… už jsou zde, a to s obrovskou intenzitou.“ Horlivě vybírali osoby, jejichž genetický fond byl pro křížení s nimi potřebný. A co hůř, démonické entity programovaly tyto otroky tak, aby páchali násilnosti, a vedle toho řídí zmanipulované lidi ve vládě, aby vykonávali jejich zlovolné příkazy.
Možná vůbec nejbizarnější příběh ze všech se točí kolem výzkumníka asociace BUFORA,[44] Randalla Jones Pugha, který zemřel v roce 2003. Pugh – veterinární chirurg v důchodu – byl bohabojný muž vyšetřující vlnu výskytu UFO v západním Walese v roce 1977, jež vešla ve známost jako „Velšský trojúhelník“. Původně normálně věřil v návštěvy mimozemšťanů, ale postupně se jeho názory měnily. Během vyšetřování Pugh hledal odpověď na řadu velmi zvláštních událostí soustředěných na odlehlou oblast kolem pobřeží Pembrokeshire: světla a objekty vznášející se na nebi, mysteriosní postavy oděné do stříbrných obleků zírající farmářům do oken, postrašené a choulící se domácí zvířectvo, stádo dobytka teleportované z jedné části farmy do jiné, a poltergeisti nepříjemně obtěžující rodiny svědků, kteří spatřili UFO.[45] Kolem roku 1980 dospěl k názoru, že posádky UFO jsou zlé nadpřirozené entity a začal věřit, že se ufologové vystavují jak fyzickému, tak i duchovnímu nebezpečí. Brzy nato, podobně jako předtím Roger Stanway, se Pugh přestal zajímat o ufologii a spálil celou svoji sbírku knih a diapozitivů. Tyto skutky následovala řada osobních zkušeností, k nimž se vyjádřil v tom smyslu, že „byly příliš děsivé, aby o nich mluvil.“[46]
Přicházející temnota
John Ankerberg, častý host evangelických televizních talk show, se připojuje s varováním: „Miliony lidí riskují úplně všechno, když pátrají po okultním světě a ucházejí se o jeho svůdnou moc. Jenže tento velmi zajímavý kontakt s nadpřirozenou mocí není tím, čím se zdá být.“ Ve své knize[47] to společně s Johnem Weldonem přesvědčivě dokládá svědeckými výpovědi, že okultní praktiky nejsou ani „spirituální“ ani „božské“. Je to spíše ošidná past nastražená démonickými silami. Ti, kdož se na těchto praktikách podílejí, si koledují o průšvih, který dopadne i na jejich rodiny, neboť se vystavili vlivu duchovních entit usilujících o jejich záhubu.
V Knize Henochově stojí psáno:
„Nyní však obři, zrození z duchů a lidských těl, budou na zemi nazýváni zlými duchy a jejich obydlí bude na zemi.
Takto vzniklí zlí duchové jsou tedy stvořeními shůry a mají původ ve svatých strážcích. Na zemi se stanou zlými duchy a tak budou nazýváni.
Duchové nebes obývají nebesa, zatímco duchové země, kteří jsou zrozeni na zemi, mají na zemi i svůj příbytek.
Duchové obrů budou utlačovat, hubit, napadat, válčit a přinášet zkázu lidem na zemi a budou zdrojem jejich hoře; nebudou se živit žádným jídlem, nebudou pociťovat žízeň a budou neviditelní.
A tito duchové budou bojovat proti dětem lidí a proti ženám, neboť z nich pocházejí.
Ve dnech pobíjení a usmrcování obrů, kdy duchové opustí jejich těla, aby hubili bez soudu, budou tak konat až do dne, kdy nad strážci a svévolníky bude konán zánik velkého světa.
A nyní vyřiď strážcům, kteří tě za mnou vyslali s žádostí o přímluvu, a kteří byli dříve v nebi:
‚Nuže, byli jste v nebi, a i když vám prozatím nebyly zjeveny skryté věci, poznali jste ničivá tajemství, která jste v tvrdosti svých srdcí prozradili ženám. Znajíce tato tajemství ženy a muži rozmnožují na zemi zlo.‘
Proto jim řekni: ‚Nedojdete pokoje‘.“[48]
John Keel svoji první kapitolu knihy The Mothman Prophecies nazval Beelzebub návštěvou v západní Virgínii, s velmi působivým začátkem a vyprávěním opírajícím se o skutečný příběh. Jeden z jeho současníků, John Michell, jej označil za „nejlepšího spisovatele o UFO všech dob“, zatímco blogger časopisu Fortean, Nick Redfern, se dovolává Keela jako „jednoho z nejvýznamnějších lidí v oboru, jímž se Fortean zabývá…, který si uvědomil hluboký a nepopíratelný přesah mezi světy ufologie, kryptozoologie a démonologie.“
Folklorista Peter Rojcewicz srovnává vyprávění o mužích v černém se staršími tradicemi spojujícími temnoty s ďáblem. Ve folkloru je zlý schopen měnit vzhled, a může se tedy proměnit v muže v černém. Zatímco někteří s touto zkušeností a členové ufologické společnosti míní, že muži v černém byli vládní agenti nebo členové mafie, Keel měl dojem, že byli součástí širšího ultraterestriálního fenoménu.
V interview, které Richard Toronto s Keelem vedl, popřel velkou část soudobých ufologických obsesí, jako třeba legendu týkající se Roswellu a domnělé vládní zastírací manévry, jako nesmysl. Toronto vznesl námitku proti tomuto tvrzení a zeptal se ho: „Nenahradil jsi právě to, co považuješ za zastaralé obrazy z šestákových časopisů, těmi novějšími z tvé vlastní dílny?“ Keelova odpověď byla odhalující. Řekl: „Máme tu doslova stovky ďábelských teorií, a některé z nich mají miliony paranoidních stoupenců.“ A dodal: „Pokud jsi četl mé knihy pečlivě, seznáš, že ‚ultraterestriálové‘ jsou literárním výplodem, nikoliv teorií.“ Keel toto vyjádření ještě rozšířil v dopise, který otiskl Fortean Times, v němž vysvětluje:
„V zásadě bylo to, o co jsem se [ve svých knihách] snažil, pokusem o zavedení souřadného systému, jemuž by snad mohl čtenář porozumět. Zřejmě jsem v tomto selhal. Ještě i dnes se lidé stále domnívají, že ultraterestriálové jsou skutečné entity…, ale to, co jsem v pěti knihách vyslovil, pečlivě krok za krokem vysvětloval a definoval, je že my jsme ta inteligence, která tento fenomén kontroluje.“[49]
William James psal a přednášel o mnohočetné osobnosti a posednutí duchy. V jeho století to byly profesionálně přijatelné objekty zkoumání, vyskytlo se „mnoho alarmujících článků o degenerativní psychopatii“, a on naznačil, že „pokud jsou zlí duchové, pokud existují kromobyčejné síly, pak do člověka vstupují tam, kde je osobnost narušena a rozpadá se.“[50]
Nepřátelství, arogance a rozkladné chování jest známkou entity temné síly, skutečné démonické bytosti, která nikdy nebyla lidská. A i když existuje hierarchie bytostí temných sil rozprostírající se napříč strukturou času, prostoru, dimenzí a vesmírem všech vesmírů, většina z nich se loajálně hlásí k luciferské energii. Bojí se trestu za selhání a slepě poslouchají příkazy svých nadřízených. Existovala domněnka, že démon je projekcí lidského stínu, ztělesněním temné stránky naší osobnosti, jak to popsal C. G. Jung.
Jungovo myšlení týkající se archetypálních obrazů a psychických projekcí nachází odezvu v dílech takových autorů, jako je Keith Thompson[51] a Jacques Vallée.[52] Vyprávění lidí se po tisíciletí jen hemží mýty o vílách a pohádkových bytostech, elfech, trollech, gnómech, andělech a démonech. A někteří soudobí badatelé přidali k této mytologii UFO.[53]
Ďábelský plán: UFO jako válečné hračky andělů temnot
„Až uvidíte ty létající talíře, tak byste se měli raději modlit k Bohu,
protože už možná nastal Soudný den…“
– Charles Green & Cy Cohen: When You See Those Flying Saucers, FSR říjen 1947
Lincoln LaPaz provokativně říká, že „UFO jsou pátým jezdcem apokalypsy.“ Sv. Jan líčí: „I viděl jsem, ano hvězda s nebe spadla na zem, a dán jest jí klíč od studnice propasti.“[54] Když máme na paměti události Sodomy a Gomorry – Abraham když totiž ráno vstal na místě, kde předtím stál prvně s Hospodinem, „pohleděl na Sodomu a Gomorrhu, i na všecku zemi krajiny té: a uzřel pýř vystupující z země, jako dým z peci“[55] –, porozumíme lépe následujícímu obrazu: „I otevřela studnici propasti: a vystoupil dým ze studnice, jako dým z peci veliké, a zatmělo se slunce i povětří pro dým studnice. A z dýmu studnice vyšly na zem kobylky…“[56] A dále přechází od podoby kobylek k tvářnosti jiné: „A podobenství kobylek podobno koňům připraveným k boji, a na hlavách jejich jako koruny, podobné zlatu, a tváři jejich jako tváři lidské. A měly vlasy jako vlasy ženské, a zubové jejich byli jako zubové lvů. A měly pancíře jako pancíře železné, a zvuk křídel jejich jako zvuk vozů koní mnohých, běžících k boji. A měly ocasy podobné štírům, a žahadla byla v ocasích jejich, a moc jejich škoditi lidem za pět měsíců. A měly nad sebou krále, anděla propasti, jemuž jmeno židovsky Abaddon, a řecky Apollyon, latinsky maje jmeno Exterminans [tj. Zhoubce].“[57]
Nejprve muselo dojít k řadě událostí, aby se vyjevila pravda. Teprve v moderní době za éry UFO bylo vrženo světlo na výše uvedené verše z Genesis a Zjevení sv. Jana, a rovněž se potvrzuje to, co pravil Kristus o konci časů, že to bude jako za časů potopy. Ve skutečnosti se v bibli praví, že konec bude přesně takový jako v onen čas před potopou. Izajáš prorocky varuje zemi filistínskou, „nebo z kořene hadího [tj. ten, který svedl Evu a skrze ni i Adama] vyjde bazilišek, jehož plod bude drak ohnivý létající.“[58]
Etymologie poodhalí tajemství tohoto chimérického stvoření – podobajícího se démonovi, po němž šlape archanděl Michael – i jeho pokolení. Bazilišek má schopnost svým pohledem zabíjet, nebo – jako hlava Medusy – měnit živé bytosti v kámen. Slovo se překládá z hebrejského cif’oni (zebona). Slovo ohnivý je hebrejsky seraf, „v ohni“, „hořící“, zvl. seraf nebo takové stvoření, podle jejich měděné barvy, ohnivé, odtud serafim, „serafové“. Uvf, „létající“, má další významy jako „skrývat“, „temnota“, „létat“, „šero“, „odletět“, „zalesknout se“, „zablýsknout se“. „Drak“, zde opět seraf, „andělská bytost“, hořící nebo ohnivé stvoření.
Může tu být vztah k tomu, co dnes nahlížíme jako UFO. Přesný překlad slova „bazilišek“ v bibli je „zmije“ [cefa]. Pochází z kořene, jímž se označují zofim, čili „strážci“ [andělé boží, cofiim]. Aktuální překlad slova „had“ na konci výše uvedeného verše je seraf, v mn. Č. serafim. Jak jsme viděli z výkladu, na místě slova „ohnivý“ stojí rovněž seraf, nebo serafim. Obě slova znamenají totéž, což důležité, neboť nejde o omyl nebo „z pekla štěstí“. Je opravdu velmi zvláštní, že serafim jsou charakterizováni jako „hadí (povahy)“, vždyť jsou to andělé, což bylo ozřejměno už dříve. Zjevně jde o narážku, která je má v Písmu označit nebo pojmenovat jako takové. Zarážející popis serafů říká, že mají „měděnou barvu“ (oranžovou), a přídavná jména, popisující „luminiscenci“ s ohledem na jejich vzezření (ohnivé, hořící), jsou velmi zvláštní. V souvislosti s popisem serafů, který udává Izajáš,[59] vzniká celistvější obraz naznačující, že měli „šest křídel“.
Oheň má však také očišťující povahu, a v tomto smyslu prorok pokračuje: „I přiletěl ke mně jeden z serafínů, a v ruce jeho kamínek ohnivý, kterýž kleštěmi vzal byl s oltáře. A dotekl se jím ust mých, a řekl: Aj hle dotklo se toto rtů tvých, a objata bude nepravost tvá, a hřích tvůj očištěn bude.“ Neodkladně tu vyvstává spojení s egyptským zásvětním obřadem „otevírání úst (a očí)“ – kdy byly bezduché předměty proměněny tímto úkonem v živoucí síly, nebo přesněji řečeno ve schránky (těla) pro neviditelnou a neuchopitelnou sílu, kterou nazýváme životem –, prováděným zvláštní sadou archaických nástrojů, v první řadě anchem (slunečním uzlem), rukou Aje, jehož titul sluje Božský otec. Na vyobrazení ze severní zdi pohřební místnosti jsou tři samostatné scény, a na první z nich (vpravo) vidíme, jak Aj, následník Tutanchamonův (ten je zde v podobě Osiridově, boha podsvětí), vykonává obřad otevírání úst. Na prostředním výjevu je Tutanchamon oděn do řízy živého krále a v říši bohů jej vítá bohyně Nut. Nalevo pak Tutanchamona, objímaného bohem Osiridem, následuje jeho ka (duchovní dvojník).
Narážky na „temnotu“ a „šero“ jsou zajímavé ve spojitosti s dalšími slovy v překladu, konkrétně tedy to, jež se týká „létání“. UFO jsou dávány dohromady s právě takovým režimem, a k tomu při jejich pozorování je historicky převažující barvou světel UFO právě oranžová (měď?).
Pro úplnost uvádíme, že v Novém zákonu se nachází sedm odkazů ke slovu „had“. Jenom jeden z nich je však míněn doslova a vztahuje se k „hadům“ či „plazům“. V ostatních šesti případech je v řečtině slovo „had“ míněno jako opis jména „Satan“.[60] Jestliže Athanasius Kircher popsal svoji ilustraci baziliška nápisem „Gallus οφιομοςφόι“, tj. ofiomorfoi, „hadům podobní“, pak se ono ofis vztahuje též k ideji „ostrosti vize“ (nebo „vidění“), vezměte tedy v úvahu baziliškovu schopnost smrtícího pohledu, a „had“ obrazně znamená též „prohnanost“, „úskočnost“, „záludnost“, obzvláště Satanovu – hada v ráji edenském.
„V oněch dnech podsvětí otevře svůj chřtán a oni budou jím pohlceni a tak bude dokonána jejich zkáza; podsvětí pozře hříšníky před tváří vyvolených,“[61] pravil Henochovi anděl pokoje.
„Poté se stalo, že jsem opět spatřil spoustu vozů, na kterých jeli muži: Přijížděli na křídlech větru od východu a západu k jihu. Jakmile bylo slyšet lomoz jejich vozů, nastala vřava, svatí z nebes to zpozorovali a pilíře země se pohnuly ze svých míst. Bylo to v jednom dni slyšet od jednoho konce nebes k druhému.[62] … V oněch dnech jsem na vlastní oči uviděl tajemství blesků a nebeských světel a poznal způsob jejich soudu; svítí k požehnání či ku kletbě, jak si Pán duchů přeje.“[63]
Monády, bytosti jako vy a já, jsou věčně existující entity, v nichž vše předurčil Bůh. Jejich předurčená zkušenost zahrnuje vše, co se nám přihodí.
∴
[1] Srv. Padlý anděl (Akta X), S01e10.
[2] Sv. Atanáš: Život sv. Antonína poustevníka. Refugium Velehrad-Roma s.r.o., Velehrad 1996.
[3] Srv. Iz 42,2; Mt 12,19.
[4] Sv. Atanáš: Život sv. Antonína poustevníka, str. 46-48.
[5] Benedicta Ward: The Desert Fathers: Sayings of the Early Christian Monks. Penguin Classics 2003, odst. 4, str. 81.
[6] Ibid., odst. 35, str. 136; podobně o pokoře viz odst. 11, str. 130.
[7] Sv. Atanáš: Život sv. Antonína poustevníka.
[8] Evagrius Ponticus (Pontský), 345-399 n.l.
[9] Évagre le Pontique: Traité pratique ou le Moine. Tome I. et II. Intr., éd. critique du texte grec, trad. commentaire et tables par A. et C. Guillaumant. SC 170 a 171. Cerf, Paris 1971.
[10] W. Frankenberg: Evagrius ponticus. Liber gnosticus. Berlín 1912, str. 546-553.
[11] Srv. Václav Ventura: Osm zdrojů duchovní nestability podle mnišské tradice. Teologické texty – časopis pro teoretické a praktické otázky teologie, č. 2003/5, viz https://www.teologicketexty.cz/casopis/2003-5/Osm-zdroju-duchovni-nestability-podle-mnisske-tradice.html.
[12] Mt 24,3-14.
[13] Mt 24,24.
[14] 2K 2,11.
[15] I. D. E. Thomas: The Omega Conspiracy: Satan’s Last Assault on God’s Kingdom. Anomalos Publishing 2007 (první vydání 1991), str. 235.
[16] Patrick Cooke: The Greatest Deception – The Bible UFO Connection. Oracle Research Publishing 2002.
[17] Srv. výše protichůdný názor Tomáše Akvinského na existenci „dobrých a zlých andělů“, stejně jako Michael Bertiaux mluví o „zkušenostech s dobrými a špatnými UFO“. Viz San: UFOlklór: UFO, vúdú & magické počítače, text u pozn. č. 11, https://www.okultura.cz/WordPress/ufolklor-2/#_ftn11.
[18] John Weldon, Zola Levitt: UFOs: What on Earth is Happening? Harvest House Publishers 1975.
[19] Srv. Jacques F. Vallée: Messengers of Deception: UFO Contacts and Cults. And/Or Press, Berkeley 1979.
[20] Louis D. Whitworth: Flying Saucers and Alien Abductions: What’s a Christian to Think? Crossroads Evangelical Ministries.
[21] Ibid.
[22] William R. Goetz: UFOs: Friend, Foe or Fantasy? A Biblical Perspective on the Phenomenon of the Century. Horizon Books Publishers 1997.
[23] David G. R. Keller: Oasis of Wisdom: The Worlds of the Desert Fathers and Mothers. Liturgical Press 2005, str. 33.
[24] Emeritní arcibiskup Chrysostom z Etny (*1943), zakladatel kláštera sv. Řehoře Palamy v kalifornské Etně, byl do roku 2012 exarchou Posvátného synodu v ohrazení v Severní Americe. Vystudoval historii na Kalifornské univerzitě a psychologii na Princentonské univerzitě. Založil Centrum pro tradicionalistické orthodoxní studie a je autorem desítek odborných publikací o pravoslavné teologii, psychologii a historii.
[25] Ctihodný otec Serafim (Rose) jeromonach Platinský (1934-1982).
[26] Seraphim Rose: Orthodoxy and the religion of the future. Saint Herman of Alaska Brotherhood 1975, str. 77-114.
[27] Thomas Kulp: UFOs: A Demonic Conspiracy. Flying Saucer Review, 45/3.
[28] David A. Weintraub: Religions and Extraterrestrial Life: How Will We Deal With It? Springer 2014.
[29] John Weldon, Zola Levitt: UFOs: What on Earth is Happening? Harvest House Publishers 1975, str. 91 a 93.
[30] FSR má vazby na britskou pobočku Antroposofické společnosti, kterou založil slavný okultista Rudolf Steiner. Antroposofická společnost samotná připisuje moderní fenomén UFO činnosti – citujeme – „démonických sil“.
[31] Ruth Gledhill in London Times, 28. února 1997.
[32] Nelson S. Pacheco: Unmasking the Enemy: Visions Around the World and Global Deception in the End Times. Bendan Press, Arlington 1994.
[33] Patrick Huyghe: UFO Update: The Devil Design. OMNI Magazine, October 1994, str. 101.
[34] Ibid.
[35] „UFO entity jsou démonické… Věřím, že tvářnost, již na sebe berou tito temní padlí andělé – démoni napínající veškeré úsilí k tomu, aby uškodili lidstvu – totiž UFOnauti, prohlašující, že nám pozemšťanům přinášejí spásné poselství, jenže ve skutečnosti jsou odhodláni nás zničit.“ Srv. William R. Goetz: UFOs: Friend, Foe or Fantasy? A Biblical Perspective on the Phenomenon of the Century. Horizon Books Publishers 1997.
[36] John A. Keel: UFOs: Operation Trojan Horse. Illuminet Press 1996 (první vydání 1970).
[37] David Clarke: Flying Saucers From Hell. 2006.
[38] Salvador Freixedo, poradce Flying Saucers Review, dříve jezuitský kněz.
[39] Pierre Guerin: Thirty Years After Kenneth Arnold. Srv. Flying Saucers Review.
[40] Janet Gregory: Similarities in UFO and Demon Lore. Srv. Flying Saucers Review.
[41] Timothy Green Beckley, Sean Casteel, Adam Gorightly, Allen Greenfield, Scott Corrales, Kenn Thomas, Brent Raynes, Tim R. Swartz: Round Trip To Hell In A Flying Saucer: UFO Parasites: Alien Soul Suckers – Invaders From Demonic Realms. Kindle Edition, 2011.
[42] Srv. San: Vize, Mothman & Twin Peaks aneb O komunikátorech, viz https://www.okultura.cz/WordPress/mothman-twin-peaks-aneb-komunikatorech/.
[43] Pulse. Režie: Jim Sonzero. USA 2006.
[44] Britská asociace pro výzkum UFO.
[45] David Clarke: Britain‘s X-Files: The Welsh Triangle. Fortean Times 200 (2005).
[46] David Clarke: Demonic UFOs. Flying Saucers From Hell. Fortean Times 211 (2006), viz https://drdavidclarke.co.uk/secret-files/demonic-ufos/.
[47] John Ankerberg & John Weldon: Coming Darkness. Harvest House Publishers 1993.
[48] Viz 1Hen 15,8-16,4. Zdeněk Soušek: Knihy tajemství a moudrosti I. Mimobiblické židovské spisy: pseudepigrafy. Vyšehrad, Praha 2013, str. 93-94.
[49] David Clarke: A new demonology: John Keel and The Mothman Prophecies. In Jack Hunter (ed.): Damned Facts: Fortean Essays on Religion, Folklore and the Paranormal. Cyprus, Aporetic Press, 54-68.
[50] William James on Exceptional Mental States: The 1896 Lowell Lectures, str. 110.
[51] Keith Thompson: Angels and Aliens. Fawcett Columbine 1993.
[52] Jacques F. Vallée: Passport to Magonia: On UFOs, Folklore, and Parallel Worlds. McGraw-Hill/Contemporary 1993 (první vydání 1969).
[53] William J. Baldwin: Close Encounters Of The Possession Kind. Headline Books, Inc. Terra Alta 1999.
[54] Zj. 9,1.
[55] Gn 19,27-28.
[56] Zj. 9,2-3.
[57] Zj 9,7-11.
[58] Iz 14,29.
[59] Iz 6,2; 6,6.
[60] Srv. Jason Guenther: Fallen Watchers. An Exegetical Analysis On The Correlations Between Biblical Demonology And Contemporary Ufology. PDF.
[61] 1Hen 56,8; str. 119.
[62] 1Hen 57,1-2; str. 120.
[63] 1Hen 59,1; str. 121.
