Štítek: ambient

Japonský skladatel Hidetoshi Koizumi aka Hybrid Leisureland představuje strhující ambientní album nazvané [ Scroll Slide ], které uvádí mikroenvironmentální portréty, jemné, přesto působivé. Spodní rytmy, vypíchnuté zvukové plochy pohybující se na samém okraji Larsenova efektu a umně jednoduché jsou branou k unikátní hudbě Hybrid Leisureland. Očekávejte nebroušený diamant atmosférické elektroniky.

Ian Boddy a Mark Shreeve jsou v centru dění britské elektronické hudby už od konce sedmdesátých let a znají se od chvíle, kdy vystoupili na prvním britském festivalu Electronica v roce 1983. Trvalo to ovšem až do roku 1998, než se sešli k první spolupráci pod vlajkou ARC kvůli prvnímu albu na CD pod názvem Octane. Fracture je pátým albem ARC a čtvrtým na labelu DiN. Je provedeno v bájném retro-stylu sekvencerové techniky, se spoustou melodických linek a spacy náladami. Album je cele instrumentální a první čtyři skladby neustále morfují a přelévají se z chill out grooves do jemných melodických témat.

Mathias Grassow vytvořil svoje nové album Dronament ve spolupráci s Markusem Reuterem [Centrozoon] a najdete na něm dvě dlouhé skladby, na nichž hostovali další skvělí hudebníci: Holger Brune, Klaus Wiese, Carsten Agthe a SiRenée. Vyšlo na sublabelu Practising Nature (Databloem).

Jako živoucí, dýchající a meditativní víření v transu súfického tance se i Mantram Steva Roache, Byrona Metcalfa a Marka Seeliga zakládá na „úctě ke zpomalení času, které pomáhá na světlo přirozenému procesu přemítání“. Majestátní gobelín s organickými elektronickými texturami nabízí zvukový ekvivalent nalezené síly, která přichází, když se člověk zadívá na nadčasové obrazy mandal, jež se nacházejí v klasickém posvátném umění. Celé CD má konsistentní náboj, který vede spirálovitě vzhůru, když se opakovaně pouští.

Album The Core od švédského filmového producenta Thomase Huttenlochera, který používá pseudonym I Awake, zaujme tanečnějšími rytmy, tak trochu v duchu chill out, ale postupně se hudba rozvrství do mnohem komplikovanější struktury, kde uslyšíte psychedelické zvraty, groovy bassové linky a chytlavé melodie. Je členem volného sdružení či hnutí Ghostfriends, usilujícího o tvorbu děl s co největší upřímností a zvnitřněním, s láskou k přítomnosti.

Na toto nejnovější album si přizval hodně hostů a snažil se propojit své ambientní, post-rockové, jazzové a minimalistické představy s karnatickou neboli jihoindickou tradiční hudbou.

Album MoonWater bylo debutem Rudy Adriana na labelu Lotuspike a představuje v něm překrásné propracované studie hluboce projasněné s rozjímavými zvukovými plochami. Jeho nové album Desert Realms jej následuje po stejné stylistické stránce a zkoumá úžasné ticho a rozlehlé končiny pouště amerického jihozápadu. Rudyho kompozice mají další úroveň emocí, kterou jim dodal flétnista Nick Prosser se svou barokní flétnou. Spektakulární zvuková pouť mezi správnou porcí života a cítěním; posluchači připomene to, že ačkoliv se na poušti může mnohé zdát na první pohled jiskrné a jalové, je plná života a úchvatné krásy.

Vydání alba "Slide" následuje po prvním albu "Box of Secrets" v roce 1999, po něm "Aurora" (2002), "Chiasmata" (2004) a "Elemental" (2007). Slide je studiové album šéfa labelu DiN Iana Boddyho. Třebaže Boddy je dobře znám díky své lásce k analogovým syntezátorům, nikdy se moc nestaral o to, kterým směrem se jeho hudba ubírá. Jenže Slide dominuje zvuk a techniku hraní Boddy smísil s novým hudebním nástrojem, který získal v roce 2008. Jde o moderní analogovou verzi klávesového nástroje, který používal Ondes Martenot (vynalezl jej ve 20. letech XX. století) využívající zařízení před klávesnicí, jehož pomocí může hráč lehce přecházet mezi notami a vytvářet přirozené vibrace. Tento nástroj vdechl nový život hře na syntetizátor a dovoluje neuvěřitelný výraz při hře. V kombinaci s Boddyho velkým modulárním analogovým syntezátorem vzniká série přenádherných expresivních tónů, jež dostaly podobu devíti skladeb.

Terraform je první album dlouholetých přátel Steve Roache a Lorena Nerella. Oba skladatelé se setkali v LA v roce 1981, v počátcích elektronické hudby. Byla to doba, kdy podobně uvažující hudebníci chápali význam nastupujících technologií v lokálních klubech a při vystoupeních a vyměňovali si poznatky a učili se jeden od druhého. Po letech přátelství a příležitostné hudební spolupráce se oba rozhodli sejít se na pohodovém sezení, aby zjistili, co by mohli vydestilovat ze směsi společných talentů a individuálních stylů ku společnému cíli. Terraform vzniklo ze vzájemné touhy stvořit organické, surrealistické a hluboce ambientní prostředí poklidné vlhké zvukové plochy. V labyrintu studiových technik a audio-terraformování vznikly působivé textury a proměnlivé nálady, dlouhý nepřerušovaný tok zdánlivě zpomalující běh času pomocí surrealistických dark ambientních zvukových forem, jež se nacházejí v díle Roache. Nerell přidal jiskřivou směsici svých mutovaných indonéských zvukových zdrojů a pečeť zvuku, která definuje jeho předešlé nahrávky pro Amplexus, Side Effects a Soleilmoon.

Dalším z atmosférických alb Steve Roache je toto, které by se dalo přeložit asi jako Největší tma před úsvitem. Tomu odpovídá i obal CD, který je naprosto černý a nic na něm kromě času, názvu a vydavatelství není napsáno. Otevřete-li booklet, je uvnitř také černý, jen dole slabě purpurový pás svítání. Hudba je velmi patetická a vznešená.

Album Vestiges španělského ambientního umělce Maxe Corbacha je často srovnáváno s alby Steve Roache Western Spaces a Desert Solitaire. Přestože taková srovnání mají určitý význam, mohou odvést posluchače od vnímání Corbachových nuancí a jemností. CD má určitě Roachův styl pouštního ambientu, jenže Corbacho tam vkládá své typické zvraty a proměny zvukové plochy. Etnické rytmy a aridní atmosféra je úplně odlišná a vyznačuje se plností. Rytmy tuto atmosféru alba pohánějí vpřed. Bude výzvou fanouškům Ma Ja Le, Biff Johnsona, Temps Perdu, Steve Roache a Vidna Obmany.

The Talisman je novým ambientně space atmosférickým CD Maxe Corbacho. Jedenáct kompozic napsaných v letech 2004 a 2006, založených na nových, přelomových harmonických a texturálních výzkumech. Intenzita, světlo, tma a atmosféra, většina skladeb pochází z dlouhých hlubokých meditačně improvizačních sezení.

Již vícekrát jsem si všimnul, že Steve Roach si bere náměty z řecké mytologie. Asi to bude též souviset s jeho zájmem o planetu Zemi, její vznik a děje na ní probíhající. Kairos je nejmladší syn Dia s holou lebkou a kšticí vlasů vepředu, za níž jedinou se dá chytit. Je vlastně personifikací správného, příhodného, vhodného okamžiku, v němž bychom měli udělat právě to, co je třeba, prostě v něm být. Takže je to zároveň takové zenové. Aby to bylo docela jasné, píše Roach uvnitř digipakového boxu velikosti obalů na DVD ještě: „Setkání času s osudem, času duše, posvátného času … času odlišného … Abychom rozeznali, vybrali správný okamžik a zapojili se ve správném okamžiku, který se již nikdy nevrátí zpět.“

Kolekce dosud nevydaných skladeb původně zamýšlených pro různé projekty spolupráce, které však nakonec nespatřily světlo světa plus dvě úplně nové skladby. Moontribe španělského umělce Maxe Corbacho vytváří nesmírně hluboký vesmír, kde se spektrální barvy střetávají s plynoucími tribalistickými a pulzujícími plochami groove. Etno-kyber-ambientní rytmické zvukové plochy s hypnotizujícími zvukovými efekty a techno-tribalistickými beaty.

Nada Terma posunuje hranice ambientu, world music a hudby v posvátně meditativním stylu. Titul Nada Terma lze přeložit jako “objevování duchovních pokladů prostřednictvím zvuku”. Východoindická tonalita smíšená s extatickými perkusemi typu súfí vyústila do atmosférických poloh a drones, driftuje do relaxačního stavu a zaměřuje se na vědomí.

Ve vřetenech času je cesta vedoucí do Vnitřní zóny. Přes mračný prostor, opuštěností, přijdeš až k vnitřní zemi a očištěn najdeš skrytý kámen. V.I.T.R.I.O.L.

Steve Roach a Jorge Reyes – oba vážení a uznávaní pionýři na poli neo-šamanské, etno-tribalistické ambientní hudby – vydávají plod své první spolupráce na CD po skoro 4 letech příprav. Surrealistická směsice akustických a elektronických nástrojů – společně s hlasy a místními nahrávkami – vytváří tento hudební elixír, jeden z nejsilnějších šamanských proudů. Se záměrem stvořit bránu, jíž možno znovu a znovu procházet, Vine ~ Bark & Spore nabízí hudbu jako medicínu pro duši.

Trance Spirits od Steve Roache, Jeffreyho Faymana, Roberta Frippa a Momodou Kaha představuje další stupeň v ryze tribalistických ambientních plochách. Tohle úžasné seskupení umělců předvádí výsostné vykročení do budoucnosti akusticky-fúzované elektronické hudby.

Mantle zní jako surrealistická procházka podsvětím v podobě jeskyní a kavern v půvabných kaňonech Utahu. Steve Roach pověřil svého letitého přítele a elektronického umělce Briana Parnhama, aby se zanořil do hlubin svého zvukového umění. Výsledkem je umný zvuk, který vyzrál do plnosti forem tohoto stínového sonického světa zázraků v podzemní říši naší planety. Vznikl tak první titul z nové produkční řady samotného Steve Roache, k němuž on sám přispěl svými typickými atmosférami.

CD Asunder je debutové vydání Nathana Youngblooda. Vytesáno z hutného, harmonicky bohatého akustického a elektronického materiálu. Tato sada tonálních zón se pohybuje rychlostí tajících ledovců, až přistane nadobro docela u země. Emocionálně blízké sféře osamělosti, jemná tenze vás velmi účinně zaujme a pronikne až do morku kostí a duše. Druhý titul z nové produkční řady samotného Steve Roache, k němuž přispěl i svými typickými atmosférami.

V hudbě Steva Roache slyšíte usazování písku ve věčném přílivu a odlivu, při němž se vytvářejí na pláži složité a velmi detailní vzory, vystupující náhle a nečekaně z chaosu myriády zrníček jako úžasné fraktály, aby byly v příštím okamžiku opět smazány a nahrazeny něčím, co vzbudí ještě větší potěšení.

Fever Dreams jsou plné smyslné atmosféry exotického jantarového světla filtrovaného přes bující duchovní krajinu poslední noci s mihotavými horečnatými sny. Nový zvuk je pak slyšet v podobě dramatické basové linky (Patrick O’Hearn), která posunula známý zvuk Steve Roache do nového ohniska hudebních kreací. Byron Metcalf je podkládá známými ambientně perkusními texturami. Výsledný efekt se podobá čiré snové rytmické meditaci tingované smyslností.