(Vendeta, Praha 2025)
Nick Kyme: Sherlock Holmes a Nesmrtelný muž
296 stran, Vendeta, Praha 2025, vázaná
ISBN 978-80-277-2261-7
Nick Kyme pochází z Grimsby, malého městečka na severovýchodním pobřeží Anglie známého výtečnými rybami, které paradoxně nemá moc rád. V roce 2003 se přestěhoval do Nottinghamu pracovat pro časopis White Dwarf jako grafický designér. Dráha spisovatele a redaktora tak na sebe nenechala dlouho čekat. Napsal několik románů a povídek ze světů Warhammeru a Warhammeru 40,000 pro Black Library. Jeden z nich, The Primarchs ze série Horus Heresy, se stal bestsellerem deníku New York Times.
Londýňané mají neukojitelnou touhu po odpornostech a morbidnosti. Když ruský velkovévoda Konstantin přijede do Londýna, přiveze s sebou nejen svůj doprovod, ale i spoustu vzpomínek, které spustí vražednou aktivitu.
Ve snaze poskytnout svému příteli duchovní odreagování, pořídil Watson lístky na balet Labutí jezero, a nečekaná vzpruha se opravdu dostavila poté, co
„asi v polovině druhého jednání… světla pohasla…, ale když se závoj začal zdvihat… uviděl jsem… na jevišti ležet obličejem dolů ženu – dokonce samotnou Bílou labuť… jejíž údy byly neslušným způsobem roztažené…“
Nakonec to bylo jen „hezké rozptýlení, ale příliš prchavé a žádná velká duševní zátěž“, jak se Holmes pohotově vyjádřil, protože vraždu na místě briskně vyřešil. O kousek dál jsme svědky toho, jak detektiv odhaluje povahu své deduktivní schopnosti při zkoumání jejich brzkého ranního hosta:
„Přiznávám, že jsem mu moc pozornosti nevěnoval, Holmesi.“
„Vy vidíte, doktore, ale nepozorujete.“
Galerie Grayson se stává místem příštího dějství, kam oba společníci zamířili následkem této návštěvy. A není to právě podívaná, kterou by očekávali, a indicie pojící se s masakrem jsou nepřehlédnutelné. Nikterak to však nebránilo Holmesovi, aby nebyl okouzlen
„nanejvýš děsivým dílem; kostlivou postavou uvězněnou v ledu, možná ztvárnění samotné Smrti, neboť Antarktida už připravila o život mnoho lidí. Když jsem se na tento obraz a několik dalších podíval zblízka, napadlo mě, že tato výstava nepůsobí ani tak jako oslava objevitelského snažení, ale spíše jako varování před jeho nebezpečími.“
Je to Nesmrtelný muž, jedno z nejpochmurnějších děl Ivora Lazara, kde jméno autora jest samo o sobě výzvou Smrti, neboť byla ve známém příběhu z evangelií pokořena Spasitelem.
Ovšem ono téma obrazu daleko spíše upomíná na varování, jejž H. P. Lovecraft vtělil do úvodu své novely Hory šílenství:
„Jen zcela proti své vůli sděluji důvody, proč se stavím proti tomuto plánovanému vpádu do Antarktidy a tomu velikému honu na zkameněliny a rozsáhlému navrtávání a rozpouštění prastarých polárních ledovců. A zdráhám se tím víc, že má výstraha možná bude marná.“[1]
Watsonovo pronásledování Damiana Gravese vyústilo v konfrontaci, v níž se ukázalo, kdo je kdo, tedy alespoň v případě D.G. Každopádně Holmes v bance zjistil jeho předmět zájmu, a tím byla dívčí internátní škola Svaté Agáty v Cambridgeshire. Při výpravě do této školy zjistí poněkud nezvyklé okolnosti předcházející smrti jedné z chovankyň – totiž jakési škrábance vyryté do prahu domku školníka Derricka. Také smrt učitelky Sidleyové byla shledána jako násilná.
V průběhu pátrání se vynoří identita Ivora Lazaruse, skrývá se za ní Irina Laznovna, vražedkyně z galerie Grayson, která šermuje, maluje a ještě i tančí. Potřebovala dostat velkovévodu do opery, aby mu tam připravila past, kterou byla smrt Konstantinova dědice a vystavila jej tak mukám toho nejkrutějšího druhu.
Nakonec se řešení tohoto komplikovaného případu opíralo o prosté aroma kalafuny, které prozradilo jednu labuť v hejnu.
*
K překladu – na str. 140 nerozumím vložené větě zvýrazněné kurzivou, asi nebude přeložena správně: „Byla, pro všechny praktické účely, pověšena za hrdlo, dokud nenastala smrt.“
*
Další strhující příběh Holmese a Watsona plný temných zvratů, u něhož zapomenete, že nečtete příběh, který by snad býval mohl napsat i sám sir Arthur Conan Doyle. Chytrý nápad a inteligentní zápletka je hodna kanonického ztvárnění jednotky BS221b. Fanoušci se mohou těšit na další díly od Nicka Kymea.
℘
[1] Howard Phillips Lovecraft: Hory šílenství. Zlatý kůň, Praha 1992, str. 5.
