Věci v zašlých stavech

124

Petr Čichoň: Borderline Frau
(Větrné mlýny, Brno 2021, vydání první, vázané, 112 stran)

Petr Čichoň: Borderline Frau

Větrné mlýny, Brno 2021, vydání první, vázané, 112 stran
ISBN 978-80-7443-390-0

Petr Čichoň vidí věci v zašlých stavech, když jsou ještě opřené o sfingy, a poesie je jen princip, slzy, jež spí za ráji, jen ty smývají všechny jeho zločiny, princip, který ledem mění chodníky v planetu z kovu, a přitom ožívá lunární drak křehce se chovající k jeho bytí odpírající mu být, s kým by chtěl, odnášejícího ho daleko od panny Koré a od pohozených žen na břehu mořském, v tom tuším nostalgii a melancholii Bedřicha Smetany, nejkrásnější jest to, co právě pomíjí, beznaděj párů, naděje jednoho, máš-li strach, že jsi život míjel, vyslov jméno Kasiel a připrav se, když přichází jeden ze sedmi archandělů, anděl Saturnův, strážce sedmého nebe či paláce, jak dí Kniha Henochova a Sefer Raziel haMalach, džin s vlající bradkou a sedlající draka, ozbrojen blesky sršícím mečem, který křičí „Zhyň!“, duhou, bouřemi, světlem a mocnými vichry zapuzujícími každého, kdož není hoden popatřit na Boha, Metatrona, ni merkavu, a je to jeden ze „strážců“, od nichž pochází magie, moc vědění dříve skrytých a tajných věcí a umění, a spolu s ním kmotr Sandalfon, soudělník, souručník a souputník, dlouhán sloužící Koruně, kolo uvnitř kola, Ofan, posel přenášející modlitby k Bohu, růže, jež zůstala u mě, jsem jen Duch zaseklý v mase, bohové [k němu] přijdou odění ve ztrátách, nebo Bůh přikotven nitěmi, jehož volá hlas z pouště, její hlas – Frau Borderline; ještě mít na vše čas, na kletbu a všechnu tmu ze všech dob, včetně té, za níž na starém severu, na mužské straně, cosi prudce hořelo, a tam najít lásku Lilith, odpověď nahou a strohou, a pak si položit hlavu na rámě Boží, který odpočíval v dopoledních, vplynout do spánku nula, jejž duhou ovinula strážkyně nočních děsů s dary hadích vajec, totiž slzami Saturna, lacrimile lui Saturn, dívka nebojící se času a prohrávající v černém obilí; čím větší magie, tím víc hmyzu, raději ulehnout do hnízda slov, do rukou Plutonovy vidle, s magnetem sedět u ohně a čekat, až smrt přichází si hrát, láska jako smrt vůle – vydat se jí napospas, mít jiné, než jsme chtěli, soutrpění, jsme kriminálníci, smrt miluje se s mágem, v ruce drží caduceus, čekáme na předden, na svítící temnotu, anděl svatého auta vyjíždí ze hřbitova, ležíme u svého dna, stojíme každý sám na krajích strží labutěmi spálení do černa, Schwarze Sonne, chvíli muž, chvíli nadžena, svaté přijímání: ū wardat lilîm nīmurū – čichám čichám člověčinu…

Opus bonum.