(CD, AD Music, AD56CD, 2007)
Robert Fox: Touching The Serpent´s Tail
AD Music, AD56CD, 2007
Distribuce: HORUS CyclicDaemon
Dalším kmenovým autorem britského vydavatelství AD Music je Robert Fox. Ten začínal své kompozice veřejně vydávat v roce 1991. Brzy si získal zájem a úspěch díky svým hodně melodickým, instrumentálním, elektronickým skladbám. Po dalších sólových albech ho kritici přirovnávali k novému Vangelisovi. V roce 1995 založil s dalším hudebníkem s AD Music kapelu Code Indigo. Na svém kontě má mnoho sólových alb. Toto by mohlo být asi jedenácté, protože vydával i u jiných labelů a nemá nikde celkovou diskografii.
Toto album Touching The Serpent´s Tail – snad bych jeho název přeložil jako Dotýkání se hadího ocasu – má asi nejblíže k new age music a Foxovým začátkům. Je na něm devět skladeb, většinou mezi 7-10 minutami dlouhých, takže nejde o rozjímavé kompozice ambientu.
Spíše jsou to instrumentální písničky, kde je vždy hlavní motiv rozvinut logicky, přirozeně a dotažen až do konce. Na jedné straně si můžete říkat, že Fox nepřekvapí, na druhé musíte obdivovat to, že vás ve skladbách nerozptyluje nic zbytečného. To neznamená, že by byly stejné nebo se v nich neobjevovala zajímavá místa.
Již úvod alba skladbou Earth (Země) je velmi slavnostní, orchestrální. Na tuto krátkou skladbu navazuje jedna z nejdelších Another Time, Another Place – symbolizující svlékání se hada. Klidnou, trošku popovou skladbou nás provede hlavně motiv samplu klasického piana. A přichází sladká The Serpent’s Sweet Song (Hadí píseň). Ta je charakteristická motivem rytmu hraného jako na skleničky nebo malý metalofonek. Doprovází jej jednoduchá, opakující se melodie, jen chvílemi harmonizovaná.
Další skladba The Weawer of Chance má ve svém opět se opakujícím motivu jakousi tajemnou naději, ale nevyslovenou.
Od další skladby jsem si sliboval opravdu něco tajemného, až šamanistického. Sliboval to totiž její název Strange Voices In Ancient Tongues (Neznámé hlasy v prastarých jazycích). Přišel však poněkud popově zharmonizovaný gregoriánský chorál.
Nejdelší, desetiminutová skladba Flying Free má v sobě také samply hlavně ženských hlasů a je velmi melodická. Je v ní zajímavé napětí díky rytmu, zvoleným rejstříkům syntezátoru i orientálnímu samplu arabského zpěvu.
Přichází další slavnostní skladba Of A Time Gone By, opět s gregoriánským chorálem, již lépe zharmonizovaným. Skladba Above the Still Waters je spíše průměrný popík.
A na závěr tu máme The Serpent’s Tail (Hadí ocas) s pěkným motivem, ostinátním dronem v pozadí, klasickým evropským doprovodem a tajemnou ženskou recitací. Pěkný závěr, velmi ucelené album, ale čekal jsem od něj spíše mystičtější hudbu.
