Noční svítící oblaka

87
A.P.: Tidsmateria
(CD, gterma062, gTerma, 2022)

A.P.: Tidsmateria

CD, gterma062, gTerma, 2022
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

Za tajemným autorem této nahrávky, který už vydal u tohoto labelu několik alb, se skrývá Anders Peterson. Není jasné, proč tají své jméno, ale jinak je podepsán jako zvukový režisér své společnosti GS Mastering & Post skoro na všech nahrávkách tohoto vydavatelství. O sobě nic neuvádí, k tomuto albu však připojil krátkou poznámku, kterou níže cituji: 

„Co je to s divokými tvory a jejich vrozenou schopností porozumět času? Zatímco zápasíme s komplikovanými kalendářními systémy a astronomickými pozorováními, zvířata dýchají a cítí čas ve svých kostech. Přidejme se k těmto malým auranautům na jejich letu k obzoru. Tidsmateria je dlouhá snová sekvence shromážděná a vytvořená z fragmentů noční oblohy. Očekávejte postupně se posouvající vrstvy mraků a kapalné zvukové proudy.“ 

Album obsahuje osm skladeb o délce od sedmi do osmnácti minut. Autor se vyžívá i v jejich složitějších intelektuálních názvech, které radši nebudu překládat, protože by nám asi mnoho nenapověděly o obsahu hudebním. Ale jsou dost inspirovány přírodními jevy. Nejvíce ovšem, jak se zdá, mají vztah k obloze a oblakům.

Hudba je typickým ambientem. Dlouhé, nepřerušované plochy na počátku alba v sobě obsahují více vrstev, které bublají, zurčí, přelévají se přes sebe, v podstatě žádná nenabývá převahy, a když tak leda chvilkově, než ji vystřídá jiná. Ve všech je obsažen přetrvávající spodní tón, který udržuje pospolitost všeho.

Toto je nejvíce slyšet v nejdelší třetí skladbě o délce přes 18 minut s názvem Distant Radiance II. Skladba se zeslabeným zvukem aspoň pět minut doznívá do ztracena. Ke konci se její drone ještě na chvíli zesílí. Naváže na ni zvláštní skladba využívající komunikace dvou rytmických frází. Kolem nich pak začne kroužit sférická třetí a posléze se čtvrtou vznikne opravdu zajímavá zvuková lahůdka.

Noctilucent

Další čtrnácti minutová skladba Skyscapes dost připomíná drone ambient Mathiase Grassowa. Tím k ní není potřeba nic dodávat.

I nejkratší, přes tři minuty dlouhá Landmark II je ztišeným drone ambientem v hlubokých tónech. V tomto duchu pokračuje i další, přes 11 minut dlouhá Solar Radiation Ionization.

Závěrečná skladba, do níž tato přejde, má v překladu zajímavý název – Noční svítící oblaka. Fascinace pana A.P. oblohou na tomto albu je ukončena skladbou se vzněty tlukoucího srdce a zklidněním. Až na začátek alba, kdy bylo dost zvukové změti, se potom vše vyvíjelo logičtěji a kompaktněji. Obal je hodně barevný a připomíná mi spíše výron sopky než oblaka. Ale jinak se dá konstatovat, že nahrávka je velmi ucelená, a nikoliv jen slepená z různých nápadů.