Barevné spršky

219
Markus Reuter & Ian Boddy: Colour Division (CD, DiN43, DiN, 2013)
Markus Reuter & Ian Boddy: Colour Division
(CD, DiN43, DiN, 2013)

Markus Reuter & Ian Boddy: Colour Division (CD)

DiN43, DiN, 2013
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

*

Po nějaké době tu máme opět album, na němž spolupracují dva velcí zvukoví experimentátoři a zároveň lidé s mnoha dalšími profesemi v hudbě. To znamená: vydavatelé, producenti, zvukoví inženýři a designéři, kteří zasahují svými skladatelskými počiny do více hudebních stylů.

Dá se tak mluvit o elektronické hudbě, o ambientu, minimalismu, ale také art rocku, alternativním popu, až moderní, klasické hudbě. Každý z nich vydává sólová alba, ale také spolupracuje s množstvím dalších hudebníků, nebo se podílí na různých odlišných projektech.

To platí především pro německého multiinstrumentalistu Markuse Reutera. Vyvinul po předchozích zkušenostech nástroj nazvaný dotyková kytara (touch guitar), jeho vlastní modely U8 a U10, na něž hraje také na tomto albu. Vedle toho na CD využívá syntetizátor, různé smyčky a zvukové plochy.

Oproti tomu anglický skladatel a hráč Ian Boddy začal od 80. let minulého století experimentovat s analogovými zařízeními, Moogovými syntetizátory, Martenovými vlnami a další elektronikou, která se jen naprogramuje, ale musí do ní i při hře člověk vkládat vlastní nápady a srdce. Proto nepůsobí jeho alba odosobněně, ale mají vždy vlastní styl. Nejprve založil společnost Something Else Records, kde nahrával a vydával jen sebe a později DiN Records, na níž vydává i další hudebníky a také toto CD.

Spolupráce s Markusem Reuterem zde nabízí spíše kratší skladby – jsou tu jen dvě kolem devíti minut – a je jich tu celkem sedm, takže ani CD není nijak dlouhé. Hudba má v sobě zpočátku rockové základy, ale posléze se přelévá do jakési moderní vážné hudby až ambientu, aby se ke konci alba stala opět více dynamická.

Název alba Colour Division se dá těžko přeložit, ale zhruba se chce asi sdělit, že je tu více skladeb, které nabízejí různé zvukové barvy, a to ne zrovna laciné. Také to není jednoduchá hudba na poslech. Rozhodně však za to stojí, jen si musíte nalézt opravdu klidnou chvíli, abyste dokázali vnímat to velké množství zvukových nápadů a zvláštností, jimiž se oba hráči dokázali vzájemně stmelit tak, aby promlouvali stejným jazykem.

*

Uložit