V dnešní nepřehledné záplavě duchovních nauk všeho druhu z celého světa trvá zájem i o tradiční evropské hodnoty směřující k mravnímu a inteligenčnímu rozvoji člověka, které vycházejí z esoterního křesťanství.
Jedním z představitelů tohoto směru je i spisovatel Karel Funk (*1948). Sám se nevydává za učitele, ale říká o sobě, že je „hledající přítel hledajících“. Svým vlastním, často těžce zaplaceným poznáním dokáže druhým lidem na jejich cestě poznání a proměny pomáhat, snaží se být plně na místě, kam je právě postaven.
Z úvah Karla Funka
Pokud cosi skomírá, chřadne, sesychá jako třeba dnešní antroposofie, není to primárně nezájmem špatného světa, nýbrž nositeli resp. představiteli antroposofie samotnými. Chybí zde často obohacení (nikoliv nahrazení) impulsem srdce, substancí ženství, která obohatí a osvěží dosavadní mužské germánské pojetí. Nejde o to ho potlačit, ale začlenit do nových vývojových tendencí a úkolů.
Antroposofické hnutí se rozpadá i nedostatkem důvěryhodnosti, serióznosti, etiky u některých představitelů, ať je to nespolehlivost v obyčejném plnění slibů, nedostatek etické orientace ve vztazích mezi národy, plané teoretizování a falešná „tolerance“ namísto jasných stanovisek…
Zachovává se navenek organizační struktura, ale obsah se často formalizuje, vytrácí. Namísto Steinerova imperativu – nejprve tři kroky na poli morálním, je tu někdy postup opačný – kroky nemorální. V době, kdy jsou bestiálně mučeni a umírají tisíce nevinných lidí a je ničena celá vzácná kultura velkého slovanského národa, je jeden z námětů přednášky například – jak se stravovat při esoterní práci…
