Diamantová cesta

174
Lisa Hammer: Dakini
(CD, Projekt, PRO227, Projekt , 2010)

Lisa Hammer: Dakini

CD, 17 skladeb | Projekt | PRO227
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

Lisa Hammer je známá jako prominentní newyorská režisérka, která především se svým bratrem Jamesem Merendinem pod názvem Terror Twins produkuje a vytváří již víc než deset let expresivní, až hororové filmy. Vedle toho působí jako zpěvačka v kapelách gotického rocku Mors Syphilitica a Requeim in White. Také má televizní show. Za své filmy, scénáře a vše kolem této oblasti kultury získala hodně ocenění. A tato žena, řekli bychom zaměřená hodně světsky, náhle vydává vlastní album, které je silně duchovní a velmi zaměřené na ženskou energii. Jestli je to obrat v jejím životě a zda bude tímto směrem pokračovat, to nám ještě ukáže teprve čas. Každopádně toto CD stojí za pečlivý poslech.

Protože sama Lisa na CD nic konkrétního k hudbě nesděluje, bylo by dobré si jeho ideu poněkud přiblížit. Samotný název Dakini je převzat z tibetského, tantrického buddhismu, čili vadžrajány, diamantové cesty. Tato varianta buddhismu má takový název proto, že diamant je nejtvrdší nerost na této planetě a je schopen odříznout po vybroušení vše. Zároveň je také symbolem vzácného klenotu. To vše má symbolicky vztah k duchovní cestě, která je nejdražším klenotem a je třeba na ní k svému egu být naprosto tvrdý a nekompromisní, jinak nebude dosaženo žádných podstatných výsledků.

V tomto smyslu se velmi pracuje s nejsilnější lidskou silou, kterou člověk má, pohlavní energií. Ta, je-li správně použita, může zcela transformovat vaše vědomí, ale zároveň jde o dvousečnou zbraň, která vás může pohltit a zničit. Je to cesta na okraji propasti, kde kráčíte a musíte být stále bdělý. Tyto vysoké energie jsou symbolicky znázorňovány jako dakiní, ženská božstva, která jsou schopna při meditaci na ně odseknout tvrdě vaše ego a nevědomost a zároveň vás něžně inspirovat k tvořivosti jako múzy. To vše víme – žena je na světě největší požehnání, ale ve své negativní poloze, která je tu vždy jako druhá strana, vás může naopak zcela zničit.

Lisa tvrdí, že byla dakiní – to již necháme jen na ní – a má právo předávat vysoké učení tantry pomocí zvuku a písní. Vlastně říká, že její album má sloužit k rituálu, meditaci a sexu, nejlépe ke všemu dohromady. Jsou k tomu využity prvky indických rág, které jsou skládány vždy pro určitou denní dobu a využívají k tomu vhodnou soustavu a pořadí tónů. Sděluje nám, že její album je vhodné pro celý den. Ke svému zvukovému působení využila vedle prvků indické, případně i trochu jiné asijské hudby, hlavně ještě středověké skladby. Některé převzala doslova ze sbírky Carmina Burana, což je rozsáhlý soubor písní asi ze 13. století, který byl objeven v Německu. Jsou zde skladby jak světské, obhroublé až sprosté, či pijácké apod. – jak by ostatně nasvědčoval název sbírky (v překladu Sedlácká píseň), ale vedle nich i zcela duchovní díla. Ve středověku v tomto neměli problém a oba póly v pohodě dokázali vzájemně mísit – asi tak, jako když se šlo bojovat, tak se pomodlili a pak zabíjeli a loupili ve jménu Boha. Tyto skladby byly nahrány od různých zahraničních interpretů, u nás si pamatuji pouze ukázku od Pavla Jurkoviče. Lisa vůbec pramen neuvedla, vybrala si na úvod pijáckou píseň, kterou zhudebnil i Carl Orff, ale zpívá ji poněkud utahaně, bez té pořádné opilecké, obhroublé energie. Vedle toho při zpěvu Kyrie Eleison zase naopak poznáte z určitého frázování zpěvu, že jí tento žánr není vlastní. I u dalších tzv. duchovních skladeb volí spíše přístup jako ve stylu new age music, tj. jistou unylost a vše dohání dalšími hlasy, které si dozpívala. Avšak oproti časté nudě new age music má lepší aranžmá a doprovodné hudebníky, takže skladby působí bohatěji a zajímavěji. K tomu přispívají i použité nástroje, kterých je velké množství, jak u Lisy, tak u ostatních, takže nemá cenu je ani vyjmenovávat. Snad jen stačí říci, že většina z nich je akustických, hodně strunných, dost též rytmických, ale máme tu i elektronické a syntetické nástroje.

Na albu je 17 skladeb, délka je kolem 73 minut. Výsledný dojem je celkem jednotný, ale některé skladby mají výraznější nápady a zpracování. Nakonec se vám ale jistě CD bude líbit.

*

© Jiří Mazánek
© okultura, MMX

Uložit