Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Někde v lese

San Červen - 26 - 2016
Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech (Národní muzeum, Praha 2015)

Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech
(Národní muzeum, Praha 2015)

Jan Pohunek: Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech

196 stran, Národní muzeum, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7036-450-5

 

Národní muzeum vydalo knihu Jana Pohunka Stíny mezi stromy: Extravilán v současných pověstech. Před nedávnem jsme se seznámili s knihou Katalog českých démonologických pověstí Jana Luffera (Academia, Praha 2014), který v tomto ohledu po dlouhém hiátu předložil svůj pohled na katalogizaci českých démonologických pověstí, jehož ostatně Jan Pohunek (*1981) – pražský etnolog a folklorista dlouhodobě se zabývající především současným folklorem, dějinami trampingu a dalšími tématy se vztahem k regionální mikrohistorii Čech – v úvodu hned několikrát cituje (str. 15n, 41 aj.).

Autor se věnuje současným pověstem na základě terénního výzkumu provedeného v letech 2008 až 2015, jejichž děj je situován do mimoměstského prostředí, a dalším příbuzným žánrům, např. osobním vzpomínkám na údajná setkání s nadpřirozenými jevy.

V obsáhlé úvodní studii Pověsti a jejich motivy najdeme další podkapitoly: Historizující interpretace a události odlišné od skutečnosti, Nezvyklé mundánní vlastnosti místa, Paranormální vlastnosti místa, Zvláštní pocity a další smyslové a mimosmyslové fenomény, Nadpřirozené a nezvyklé entity, Poklady a další skryté objekty, Lidští protagonisté s vlastním úhlem pohledu. Dále se autor zabývá Prostředím, zejména Hradními zříceninami, dále je to Podzemí, Lesy, a Vodní plochy. Následuje pohled na Tradiční a současný folklor, zamyšlení nad Dědictvím romantického obratu, rozvinuté do rovin Romantického vnímání přírody a pověstí, Turistiky, se zastavením u Trampských a tábornických pověstí. V závěru se věnuje Extravilánu a současné pověsti, za nímž už následuje vlastní Katalog motivů (str. 80-96), rozvinutý následně do ústředního Katalogu podání (str. 97-151).

Pokračování →

Očarování a odčarování

San Prosinec - 25 - 2014
Jan Luffer: Katalog českých démonologických pověstí (Academia, Praha 2014)

Jan Luffer: Katalog českých démonologických pověstí
(Academia, Praha 2014)

Jan Luffer: Katalog českých démonologických pověstí

240 stran, Academia, Praha 2014, vydání první, brožovaná, cena 295 Kč
ISBN 978-80-200-2383-4

*

Našim čtenářům nebudiž jméno Jana Luffera neznámé. Před pěti lety mu vyšla kniha japonských lidových pohádek a pověstí Strašidelný chrám v horách (Argo, Praha 2009). Přítomnou knihou však potěší srdce každého milovníka okultury, neboť vidíme, že se tu etabluje nová osobnost věnující se mýtům, lidovým pohádkám a pověstem.

V kapitole České a slovenské katalogy lidových vyprávění (str. 24) uvádí historický přehled projektu katalogizace pověstí, kde na předním místě stojí trojsvazkový Soupis českých pohádek Václava Tilleho z let 1929-1937. Je zřejmé, že na poli folkloristiky neroste kvítí každý rok, takže teprve roku 2006 po tomto hiátu navázal Jaroslav Otčenášek na katalog českých pohádek a shromáždil téměř úplný korpus našich publikovaných i rukopisných pohádek, ale tiskem vydal jen stručnou pracovní verzi pod názvem Antropologie narativity – problematika české pohádky (Etnologický ústav AV ČR, Praha 2012). V roce 2010 mu vyšel výbor erotických pohádek a legend či žertovných historek pocházejících z území dnešního Bulharska a Makedonie s názvem Jak muži přišli ke svému údu – Bulharský erotikon (dybbuk).

Pokračování →

Strašidelný chrám v horách

San Listopad - 28 - 2010

Strašidelný chrám v horách. Japonské lidové pohádky a pověsti

Strašidelný chrám v horách. Japonské lidové pohádky a pověsti

Vybral, přeložil a komentáři opatřil Jan Luffer
250 stran, Argo, Praha 2009, vydání první, vázané
ISBN 978-80-257-0096-9

*

Překlady z japonské literatury, potažmo pohádek a pověstí, představují pro kultivovaného českého čtenáře už bohatou a letitou tradici. Vedle bibliofilní rarity Osm tváří na jezeře Bivském: Milostné příběhy japonské v překladu Vedviky Velímské, výborů Petra Denka (Japonské pohádky a žertovné povídky, Japonské rozprávky a Tajemné zrcátko: Výbor z japonských pohádek), Barbory Markéty Eliášové (Japonské pohádky, Z vlasti samurajů: zkazky z Nipponu starého i nového), Zlaty Černé a Miroslava Nováka (Prodaný sen: Japonské pohádky), půvabné Princezny lásky: Román o japonských kurtisanách orientalistky a spisovatelky Judith Gautier (v překladu Arnošta Procházky, vydala Kamila Neumannová, Knihy dobrých autorů, 1925), Japonské pohádky W. E. Griffitha, nezapomenutelné knihy Jana Havlasy (Bloudění duší: Kniha japonerií, Japonská pohádka o dvou dědcích, Přízraky a zázraky: Kniha japonerií, Roztříštěná duha: Kniha japonerií), Kaidan, příběhy a studie podivných věcí Lafcadio Hearna (v překladu Rudolfa Chalupského). Japonským duchařským příběhům se říká kaidan, což lze nejlépe přeložit jako zvláštní nebo podivné příběhy. Příznivce H. P. Lovecrafta potěší skutečnost, že v jednom z doslovů k výboru jeho povídek Bezejmenné město a jiné povídky: Nadpřirozená hrůza v literatuře a jiné texty líčí Stanislava Menšíková, jak se „podivný exotický cestovatel Lafcadio Hearn ještě víc vzdaluje z říše skutečnosti a se svrchovaným mistrovstvím citlivého básníka spřádá fantazie pro průměrného spisovatele nedosažitelné. Jeho Fantastika (Fantastics), napsaná v Americe, obsahuje některé z nejpůsobivějších příběhů o ghúlech, jaké v literatuře existují, kdežto v Japonsku napsaný kaidan (kwaidan) krystalizuje s nevyrovnatelnou zručností a křehkostí podivné pověsti a šeptané báje onoho barvitého národa.“ Další jsou např. podivné příběhy Krabí zjevení Kótaró Tanaky, a pak především povídky Julia Zeyera shrnuté pod názvem Gompači a Komurasaki. Do stejné kategorie však patří i strašidelná scéna z magického rozměrného románu Sen v červeném domě Cchao Süe-Čchina (v jedinečném překladu Oldřicha Krále) o mladíkovi, jehož život zmarnila succuba tak, že se s ním pohlavně stýkala a vyčerpala jej do té míry, že po posledním aktu zůstala pod jeho chladnoucím tělem celá louže chámu.

Pokračování →

Hodie legendus est Liber Legis…

Jan Luffer Červen - 7 - 2010

V/A AL (HCD XXXI, HORUS CyclicDaemon, 2005, 2CD)

V/A AL (2CD)

HCD XXXI, HORUS CyclicDaemon, 2005
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Knihu Zákona (Liber AL vel Legis) Aleistera Crowleyho vydalo v českém překladu před lety nakladatelství Horus a nyní se k ní vrací vydáním hudební antologie, oslavující 100. výročí jejího vzniku.

Liber AL byla údajně sepsána během tří hodin ve třech dnech, kdy ji Crowleymu diktovala kosmická entita Aiwass. Sugestivním slohem přináší poselství nového věku, manifestuje naprostou svrchovanost svobodného projevu vůle a lásky a zakládá Crowleyho nábožensko-filosofický koncept Theléma. Mottem a nejznámější větou knihy je provokativní teze „Dělej co ty chceš, ať je cele Zákon.“ 220 veršů je rozděleno na tři části (Nuit, Hadit a Ra-Hoor-Khuit), v nichž vystupují božstva a symboly odvozené z egyptské mytologie a kosmologie.

Ať byl Aleister Crowley sebevíce kontroverzní osobnost a jeho výtvarná a literární činnost jakkoli neumělá a epigonská, zasáhnul a inspiroval svým dílem několik generací. Trvalý odkaz zanechal jako mimořádně vzdělaný mág a okultista. Z jeho četných prací zůstává nejvlivnější právě Kniha Zákona, která již byla inspirací současné temné hudby, největší měrou skupiny Current 93 a temně ambientního Coph Nia, jenž si z ní vzal jméno a věnoval jí celé album That Which Remains. Avšak takovéto soustředěné pozornosti mnoha interpretů se jí dostává poprvé.

Symbolicky bylo vydáno 418 číslovaných kusů této kompilace v esteticky vytříbené formě. Jako schránka slouží majestátní černá krabička, jíž vévodí znamenitá grafická koláž Johna Coultharta. V jejím středu pozvedá ruce Aleister Crowley, obklopen výjevy, připomínajícími jeho pobyt v Egyptě, kde Liber AL vznikla: sokolí bůh Horus, orientální krajina s chrámovými kupolemi, řádek z rukopisu knihy, sevřený mezi sfingami, hieroglyfický rám. V horní části kompozice, kam nás nasměruje Crowleyho gesto a stočený pohled, září anděl s řeckým nápisem „thelema“ (vůle), spolu s „agape“ (láska) klíčovým pojmem knihy. Tento obraz se opakuje i na obálce osmistránkového bookletu a do třetice na samostatné reprodukci formátu A3. CD jsou ukryta v černožlutém papírovém obalu a nesou na sobě magické obrazce, nerušené jiným textem. Pokračování →

Vzývání múzy Terpsichoré

Jan Luffer Červen - 1 - 2010

Daemonia Nymphe:  The Bacchic Dance of the Nymphs – Tyrvasia (CD)

Daemonia Nymphe: The Bacchic Dance of the Nymphs – Tyrvasia
(Prik 083, Prikosnovenie, 2004, CD)

Prik 083, Prikosnovenie, 2004
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Daemonia Nymphe zní jako zaklínadlo – polobožské bytosti oživující přírodu, vyslovené s mocnostmi archaického náboženství, mu propůjčují tvořivou sílu. Hudba této řecké skupiny je oslavou mýtického starověku, pohanského času, plného bohů a posvátných míst. Vyrůstá z ducha dávné hellénské tradice, nástroje jsou vyrobeny jako co nejvěrnější kopie těch antických, avšak písně jsou skládány zcela svobodně.

Skutečné starořecké skladby zůstanou tajemstvím, neboť se žádný jejich zápis nedochoval. Navíc sám Spyros Giafakis, vedoucí skupiny, tvrdí, že jej tolik nezajímá přiblížit se způsobu hraní jeho předků, ale chce skládat současnou hudbu, v níž by ožil duch minulosti.

Hudba Daemonia Nymphe je vitální a pokoušející. Přináší hlučný rej nyktelií, noční slavnosti plné divokých mainad a bakchantek, zvuky tympánů a píšťal z horských úbočí, bušení kopyt satyrů, ale i klid křižovatek, střežených bohyní Hekaté a zvuk rohu ozývající se z mlhy nad Acherónem.

The Bacchic Dance of the Nymphs – Tyrvasia je druhé album Daemonia Nymphe, ale ve skutečnosti je starší než to první. Spojuje v sobě dvě limitované nahrávky z let  1998 a 2000. Obě mají v názvu taneční význam (tyrvasia je druh starořeckého tance), který nás může odkazovat do minulosti antického Řecka, v němž byla hudba těsně spjata s tancem. Skladby jsou většinou rytmické a plné neznámých nástrojů dávnověkých jmen jako krotala, varvitos, lyra, sistrum a zvlášť výrazné jsou různé flétny – Panova, sýrinx (pojmenovaná podle nymfy), píšťala aulos a patrně ještě jiné.

Pokračování →

Ulehni ke mně mezi blíny a asfodely

Jan Luffer Květen - 28 - 2010

Lust From The Underworld
(2CD, HCD 02-2, HORUS CyclicDaemon, 2004)

Lust From The Underworld (2CD)

HCD 02-2, HORUS CyclicDaemon, 2004
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

V roce 2004 vytvořil český label HORUS CyclicDaemon pozoruhodnou hudební kompilaci, v níž vznítil téma Chtíče z podsvětí – lásku a erotiku odvrácených stran našeho světa, položenou na oltář mezi hřbitovní květy dekadence, rozpalující při sabatech a bakchanáliích, spoutanou rámy zrcadla, tvořící mýty.

Při prvním setkání s tímto dílem člověka posedne lehké vzrušení, neboť drží v ruce tajemství – obálku s dráždivým nápisem, který by mohl být psán lidskou rukou. Uvnitř se skrývá útlá kniha fotografií, které naznačují cesty, jimiž se hudba a její texty ubírají, avšak neprozrazují příliš, vědomy si toho, že náznaky nechávají naší představivosti větší svobodu. Na vnitřních stranách obálek pak čekají dvě CD s dvaceti třemi skladbami. Na tomto místě narazíme na technický nedostatek – měkký papír neudrží desky na vlepených poduškách, a tak je pro lepší manipulaci nezbytné CD vyjmout a uložit jinde. Podobně křehká vazba knížky nenechá všechny stránky pohromadě, bude-li se jí častěji listovat. To nakonec však nemusí vadit, neboť se může stát, že CD dlouho neopustí přehrávač – hudba je stejně výjimečná jako její schránka.

„Ne Vzhůru srdce! […] ale Dolů srdce! říkají mé rty. Dolů k oné temné moci, jež znamená sílu, jejíž oheň nestravuje, ale zasvěcuje, neboť je z krádeže Prométheovy.“1

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b