Atmosférické snění

212
Steve Roach: Atmospheric Conditions
(CD, TIM00004, TimeRoom, 1999)

Steve Roach: Atmospheric Conditions

CD, TIM00004, TimeRoom, 1999
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

Jak tomu často u alb Steve Roache bývá, má i toto – Atmospheric Conditions – zajímavé téma, které se snaží zpracovat. Souvisí s jeho velkým zájmem o planetu Zemi a přírodní jevy na ní probíhající vůbec.

Již např. na albech Halcyon Days či Storm Surge se zabývá mořem, na několika dalších přímo naší planetou.

Atmosférické jevy ho tedy zajímají konstantně, ale teprve setkání s fotografem Stu Jenksem, který je schopen zachytit na film okamžitý stav atmosféry, ho povzbudilo ke spolupráci a vytvoření tohoto CD, jemuž dal právě takovýto název.

Vzniku ovšem předcházelo vystoupení v Itálii na festivalu Deep Listening Weekend na jaře 1999, které je zachyceno v posledních dvou skladbách Two Rivers Dreaming (27 minut). Zbývající tři skladby (respektive dvě, protože druhá s třetí jsou spojeny jedním názvem) vznikly jako pokračování tohoto koncertu živě o úplňkové letní noci tentýž rok v Roachově studiu Timeroom. Tehdy ho také navštívil fotograf Jenks a s živě nahrávanou hudbou v pozadí vyšel před studio, aby vytvořil snímek, později nazvaný Kruh předků, který je na zadní straně CD a jeho části na ostatních stránkách sporého bookletu. Je to velmi zajímavá fotografie, škoda, že se blíže neuvádí, jakým způsobem lze takto stav atmosféry zachytit. Asi to má být know how.

Jako u všech alb, kde jsou dlouhé skladby (T.T. je dost obvyklých 73 minut), uvádí Roach doporučení k poslechu. Buď si zapněte přehrávač na opakování nebo na náhodný výběr a poslouchejte vícekrát za sebou. Z toho mi vyplývá, že nakonec není tak důležité pořadí skladeb. Ostatně vždyť i živý italský koncert CD nezačíná, ale naopak končí. Názvy skladeb jsou skoro mystické (např. Podzemní oblaka nad tajnou jeskyní), skladby spíše hravé či jemně se proměňující, než mystické.

Snad bych řekl, že mi připomínají chvějící se vzduch, nabitý mnoha, stále se měnícími zvuky. Jiná atmosféra je ráno, jiná v horkém letním odpoledni, jiná o půlnoci a dále to, samozřejmě, závisí na prostředí, kde se nacházíte a vaší vnímavosti. Již z tohoto hlediska se těžko mluví o skladbách na tomto CD. První (Underground Clouds Over A Secret Grotto) je dlouhá 22:32 minut a je bez rytmu a melodie spíše jakýmsi bubláním, chvěním a proměňováním se zvuků.

Druhé dvě mají kolem 23 minut a objevuje se tu naopak jasně převládající táhlá melodie. Ta přerůstá ve své druhé části (3. skladba, In the Heart of Distant Horizons (2)) v jakýsi chorál doprovázený jemnými perkusemi na konci. Celá tato dvojskladba přechází naprosto dokonale do poslední dvojskladby ze živého italského koncertu. Zde přibývá hodně vedlejších zvuků, dvě melodie se vzájemně pomalu proplétají bez rytmu. V druhé polovině se obě melodie více ujasňují a spíše mizí vedlejší zvuky. Nakonec obě melodie v podstatě splývají, utichají a vše se uklidňuje.

To vše je jen slabé vyjádření toho, co si musíte poslechnout a prožít sami.

*

© okultura, 2006 & 20=
© Jiří Mazánek