Strašidelný chrám v horách
Strašidelný chrám v horách. Japonské lidové pohádky a pověsti
Vybral, přeložil a komentáři opatřil Jan Luffer
250 stran, Argo, Praha 2009, vydání první, vázané
ISBN 978-80-257-0096-9*
Překlady z japonské...
O kejklovném mimochození
Kam? Dolů dírou.
Všechno začne jednoho dne, kdy se obtěžkáni zastavíte na své cestě a plni nevolnosti z ní sejdete hledat spočinutí. Princezna Ofélie tak mimoděk...
Arktos: Polární mýtus ve vědě, symbolismu a přežívajícím nacismu
Britský autor Joscelyn Godwin (*1945), skladatel, muzikolog, znalec hermetismu a překladatel, se proslavil svými pojednáními o hudbě z okultního hlediska, o pohanství a staré hudbě.
K nejzajímavějším...
Putování za »želví« civilizací
D. Ž. Bor: Tajemný svět pravěku. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Mýtoetymologické eseje
456 stran, nakladatelství Trigon, sv. 6, Praha 2013, vydání první, vázané, cena 440...
Magie & hudba
Dámy a pánové,
Na počátku bylo Slovo.
Amfión a Zéthos, dvojčata, synové Dia a Antiopy, vyrůstali mezi pastýři na hoře Kithairónu. Amfión (mj. scénická hudba Arthura...
Bohové, samurajové, krásky, šílenci, duchové & démoni
Kabuki, nó a bunraku
Počátky japonské kinematografie jeví tendenci k teatrálnosti dané využitím tradičních dramatických forem, k nimž patří kabuki, nó a bunraku, jejichž prvky v ní i...
Duchovní cesta dneška
Karel Funk: Putování mystickým rokem aneb skrytá řeč svátků
408 stran, Malvern, Praha 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-034-8
KF Karel Funk (1948) je svými vlastními slovy...
Mystérium pražského (mimo)chodce
→ Vílová hranice: cesta tam a zase zpátky
Ve slavné novele velšského spisovatele Arthura Machena Bílí lidé se »vypráví o hoře, kde se před dávnými...
Pouť do Jiného světa
Jiří Dynda: Svjatogor. Smrt a iniciace staroruského bohatýra
536 stran, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2017, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7465-242-4
Religionista mgr. Jiří Dynda (*1988) působí v...
Solsticiální brány
Solsticiální osu zvěrokruhu, relativně svislou vůči ose rovnodennosti, je třeba považovat za projekci severojižní polární osy v rámci ročního slunečního cyklu.
Podle korespondence mezi časovou...
Angkor Vat
„Nikdo se nevydá stavět více než 50 000 pyramid a mohyl po celé zeměkouli jen tak zbůhdarma nebo proto, že chce něco dělat. Historie...
Æony, gyry, jugy a Zlatý věk
V roce 1992 přišel D. Ž. Bor s titulem Zlatý a železný věk aneb O vycházení světa z potopy, nebi, ráji a podsvětí.
Zařadil do...
Persefonin klín
V desáté knize Odysseie dává Kirké Odysseovi radu, aby se vydal do Hádu. Severní vítr žene jeho loď na okraj Ókeanu a tam rek...
O mytologickém aspektu rohatosti podle rosikruciánů
Na egyptských sochách tak častý a stále se opakující výskyt glóbu s perutěmi je dokladem znalosti elektrického principu. Do tohoto symbolu je vtělena indická...
Othinův kult v severských zemích – I.
Následující pojednání se pokouší zodpovědět jisté otázky ohledně charakteru jednoho ze starých germánských kultů. Odkazům k mytologii se pokud možno vyhýbá, s výjimkou Dodatku 3. V tomto případě se odkazy k mýtu o Yggdrasilu zdály nezbytné vzhledem k Buggeho práci Studier over de nordiske Gude- og Heltesagns Oprindelse, neboť Buggem navržená teorie zasahuje celý charakter tohoto severského kultu. Mýtus má zřejmě spojitost s rituálním oběšením na stromě, jež tvořilo významný, byť možná nikoli původní rys kultu.
To, co spojuje: iungit
James Hillman, Sonu Shamdasani: Nářek mrtvých. Psychologie po Jungově Červené knize
264 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 499 Kč
ISBN 978-80-262-0619-4
James Hillman (1926–2011)...
O třetím a čtvrtém světu
Richard Erdoes: Tóny fléten a jiné indiánské legendy
120 stran, Siyotanka Agency, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-254-8935-2*
Ti z vás, kteří už narazili na indiánské legendy,...
Dechberoucí Ragnarök I.
„Mně pomsta, jáť odplatím, praví Pán.“
„Po této zemi kráčí pár těch, kdož chápou, kde to všechno povstalo, druhým to však neřeknou, neboť věří, že...
Jedinou činností hodnou člověka je boj proti času
Tuhle větu hodnou napsání na cedulku a vyvěšení na veřeje dveří nenapsal nikdo jiný než H. P. Lovecraft. Jacques Bergier hodlá v knize Utajení vládcové času hájit tezi, že lidé z daleké budoucnosti tento boj vyhráli a mohou do naší doby vysílat posly. Příhodně pak vzpomíná i několik řádek Mircea Eliadeho z kapitoly Čas lze ovládnout z knihy Aspekty mýtu: „Známe-li původ a příkladné dějiny věcí, získáváme nad nimi určitý druh magické vlády. Tato znalost nám však rovněž otevírá cestu k systematickým úvahám o původu a povaze světa. … Už teď však musíme upřesnit, že paměť se považuje za poznání par excellence. Ten, kdo se dokáže rozpomenout, vládne magicko-náboženskou mocí ještě cennější než ten, kdo zná původ věcí.“
A Bergier nás jako světlonoš vede svou knihou po tajných cestách k rozpomínání…
