Revue HORUS

Nastává doba, kdy je stále více zřejmé, že nějaké zboží, sport, sexualita, rodina, věda, práce atd. jaksi není úplným naplněním existence člověka. Doba se zhutňuje. Máme pocit, že už nemůžeme dělat zbytečné věci, nová kvalita času nás nutí rychle volit a konat. Člověk už se nemůže skrývat.

„Ty jsi svatý, Chaos, Chaos, Věčnost, všechny protiklady v pojmech!“ (Aleister Crowley: Vize & Hlas, 4. aethyr)

Chaos se neskrývá v nějakém zvláštním grimoáru nebo předepsané řadě etických pouček. Neexistují žádná zvláštní zaklínání, které by bylo možno považovat za „kouzla chaos-magie“. Zvládnutí role podvědomé mysli v magických operacích je rozhodujícím momentem a onen stav, který je cestou vedoucí ku konci, nazývá Austin Osman Spare uprázdněním.

U naší staré rodinné vilky je snad odedávna nepoužívaný bazén. Nikdo ho, stejně jako vilu, dlouho neudržoval, dno popraskalo, rozpadlo se a z poměrně...

Anglického povídkáře a romanopisce, jednoho z nejplodnějších autorů v historii žánru duchařských příběhů Algernona Blackwooda známe již z jeho povídky Hórova křídla (Revue HORUS,...

Ze všech světových náboženství si zákonitě ponechalo židovství výlučné postavení, protože je na jedné straně zdrojem a rodičem mnoha ostatních a přitom na druhé...

Po sedmileté odmlce se vrací Revue HORUS. Vlivem „okolnosti nekonečné & neznámé“ začalo postupně docházet ve vydávání k chaotickým časovým posunům. Nuit budiž za to velebena! Možná právě podoba a téma prvního virtuálního čísla nejlépe vystihuje posun, který tu mezitím nastal. Nevylučujeme, že v budoucnosti vybrané články nespatří světlo světa i na papíře, takto se nám však dostává možnosti reagovat bez odkladu na jevy, které vytváříme a ony utvářejí nás. V tomto oboustranném rození doufáme pozorovat přítomnost toho Třetího.

Žádný nadšenec hrůzostrašných příběhů nepotřebuje úvod k dílu Augusta Derletha. Jeho povídky jej uvedly jako jednoho z nejryzejších moderních spisovatelů tohoto žánru, zatímco jeho četné antologie jej představují jako vytříbeného editora, který má přístup k opravdu nejlepšímu materiálu. Derleth byl rovněž expertem v okultních vědách a žil v Sauk City ve Wisconsinu, jednoho z nejtemnějších, čarodějnicemi nejzamořenějších koutů Ameriky, kde legendy o zlu mají tuhý kořínek. I historie jej fascinovala a v této vzácné rané povídce, kterou Derleth sám navrhl pro tuto sbírku (The Evil People, ed. Peter Haining, 1968), spřádá příběh o černé magii okolo jedné z největších bestií všech dob - Cesare Borgii.

Mág je ten, kdo upsal svoji duši za příležitost podílet se větší měrou na realitě. Magie se obrací k těm, kteří mají pořádnou dávku arogance a plodivé imaginace. Jen tehdy, není-li nic pravdivé a idea pravého já je odvržena, začíná být vše dovoleno. Takže vítejte v pandemoniu kalijugy, v níž nic není pravdivé a vše je přípustné!

Otázkou je, kterak vědomí existence paradigmat integrovat do každodenního života? To, že svět pravoslavného popa a jaderného fyzika funguje podle jiných zákonů, je zřejmé. Jedině zničení paradigmatu je cestou k jeho transcendenci.

V jednom (zřejmě fiktivním) interview »podává současný velmistr Fraternitas Saturni podrobnou zprávu o Řádu. Poprvé během padesáti let se dostává tímto veřejnosti autentického vhledu do snad nejdůležitějšího bratrstva německé kulturní oblasti… Rozhovor mezi dvěma angažovanými praktiky a zpráva ke stavu moderní magie. Historický dokument prvořadého významu«.

Vidí hory, vidí les, vidí mraky u nebes, ale nikdy nepochopí, co se mu pod nosem tropí. - A. B. Strugačtí* Přicházející události vrhají...

Kam směřujeme? Kam jdeš ty? Pomalu upadáme do Velkého spánku. Uchystal nám úžasný život. Divoká příroda nezadržitelně mizí v tříšti stále menších ostrůvků jako ledovec tající...

Celý problém spočívá v tom, že většina lidí zabývá se budováním perspektiv namísto realizace svého potenciálu. Jestliže nespatřuješ rozdíl mezi svou osobou a Chaosem se zřetelem na tu skutečnost, že prakticky jste jedním a tím samým, nemusíš dennodenně zahřívat meditační podušku ani dělat ze sebe blázna vůči druhým lidem, neboť tvoje cesta je cestou Chaosu. Avatarové Chaosu válčí smíchem, využívají smyslovou, polyteistickou a anarchistickou přirozenost Věku Kálí k realizaci bódhisattvy.

Odmítám konvenční názor post-monotheistické západní psychologie, že jsme bytosti žijící v koloniích složené z nesčetných osobností, ačkoliv všeobecně postižených selektivní amnézií, která je známkou této jinak všudypřítomné podmínky. A za druhé, že neexistuje nic takového jako svobodná vůle; i když máme schopnost jednat náhodně nebo možná by se mělo říct přesněji stochasticky, a sklon ztotožňovat se s čímkoliv, co nakonec děláme.

Poeticko‑fyzikální esej navazující na Hodgeova divadla. Existují struktury, které nejsou ani čísly, ani částicemi, ani myšlenkami. Jsou to čisté možnosti, které se pohybují v prostoru,...

Čím větší míra Chaosu, tím vyšší počet možností, tím větší je tělo Nuit. Má v sobě Chaos, byť nedefinovaný, přece jen „harmonii“ a určitý „smysl“? Změna paradigmatu vás má přivést k poznání pravé vůle, která se jakožto kondenzační jádro vlastní osobnosti nachází někde mezi kreativním chaosem a determinovanou realitou.

Gary Lachman: Dark Star Rising. Magick and Power in the Age of Trump 256 stran, TarcherPerigee, New York 2018, brožované ISBN 978-0143132066 Gary Lachman, historik a kulturní...

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás a podstata Spareovy magie spočívá v jeho řešení hlavolamu objektivity a subjektivity, makrokosmu a mikrokosmu.

Opravdoví básníci našich dob jsou vlastně neznámí a většinou nepovšimnutí, nicméně však mají veliký význam. Jejich neviditelný vliv objímá celý svět.

Tuto povídku, pochmurný čarodějnický příběh odehrávající se v americkém venkovském prostředí, nestačil Lovecraft již dopsat, byla však brilantně dokončena Augustem Derlethem. Je tedy dalším skvělým epitafem tohoto přehlíženého autora, který konečně nachází v análech makabrózní literatury místo, jež mu právem náleží.

S dílem Algernona Blackwooda jsme vás seznámili již prostřednictvím povídek Hórova křídla (Revue HORUS, 1/92, str. 61-84) a Dům minulosti (Revue HORUS, 11/93, str....