Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

„Zelený muž“ v katedrále v Norwichi.

Kam směřujeme? Kam jdeš ty?

Pomalu upadáme do Velkého spánku. Uchystal nám úžasný život.

Divoká příroda nezadržitelně mizí v tříšti stále menších ostrůvků jako ledovec tající v teplém moři. Úžas nad komunikačním šílenstvím.

Jsme na vrcholu KOLA a pomalu začínáme padat dolů. Osudově. Opouštíme onu vyrovnávající rovnováhu Sfingy, abychom ji zaměnili za týfónské podněty. Nakonec stejně zase budeme muset použít moudrosti k tomu, aby byla opět nalezena cesta k vrcholu syntézou.

Veškerý styl je zabit. Přichází poledne a mizí náš stín, přicházejí mrákoty, a to je Velký Spánek. Bude trvat možná několik století. Temných věků – jako ve středověku.

Kde jsi teď? Jsi připraven?

Veškerý styl je zabit.
Kde jsi teď? Jsi připraven?

Nový Aeon chce slyšet tvé hromové ANO! Celou věčnost tato Věčnost slyšela tvé opakující se ne! ne! ne! Dětství však bylo lidstvu odňato. Přichází zodpovědnost dospělosti, v níž se již neberou ohledy na ufňukané kňourání neposlušného dítěte.

Úsměv Hierofanta v sobě skrývá úděsné tajemství o poslušnosti vyplývající z přísahy dané za úsvitu Stvoření. Řekli jsme: BUĎ. A ONO bylo. Ted‘ však žvatláme JE, a ONO není.

Universum expanduje. Na volném moři si hrají modří delfíni a zpívají. Má mysl se řítí v extázi a srdce i myšlenky běží rychleji než láska. Planety pulsují a do našich duší doléhá rachot nově vznikajících souhvězdí. Vede mě Hlas.

Kolem nás se tká prostor z elektřiny, a už jsme mu dali jméno: kyber-prostor.

A jemu nové zákony: kyber-estetiku.

Studna snů už je napojena, virtuální realita přichází: pro každého ten ‚jediný pravý sen‘. Lidstvo hromadně a nevědomě utíká od reality. Kde bude, až se probudí?

V.V.V.V.V. – Vi Veri Vniversum Vivus Vici.

„Královna Nebes pracuje ku porodu dítěte, a jeho jméno bude Vir, a Vis, a Virus, a Virtus, a Viridis – v jednom jméně jsou všechna, a víc než to“.

Virtuální (z lat. virtualis) znamená „možný, potenciální“. Virtuální realita tedy označuje cosi, co může existovat nejen jako možnost, ale i jako to, čeho lze dosáhnout a uskutečnit. Královna nebes, naše imaginace, pracuje k porodu. Z temnoty podsvětí Osiridova se do světla souká Hórovo slunce Nového aeonu. Jeho jména budiž:

VIR: Ó choti, jsi rek a Rex; Slunce s tebou a v tobě.

VIS: Ó králi, tvá prudká a divoká síla tě zdobí!

VIRUS: Ó slunce, tvůj jed otráví mé pochyby!

VIRTUS: Ó válečníku, tvá mužná ctnost a udatnost osvědčí se činy!

VIRIDIS: Ó ty, jehož jméno zní ‚Zelený‘; jsi svěží a mladistvý, zjev tvůj dílem robátko, dílem zas‘ pohled strašného Starce. Ó Zelenolící! K tobě všichni přicházíme… arci, přicházíme.

Na tělo jsi mi namaloval runy. Vím, že tam dole v temnotách ukrýváš svoji měděnkovou tvář plnou úsměvů. Když jsem tě poprvé zahlédl, pocítil jsem sílu, jistotu a radost. V tobě opravdu je radost tisíckrát větší než v onom. Já dodám šesté V.

VIRGA: Třímám tvůj zelený kouzelný proutek a mávnu jím.

A hle! Sedmé V.

VIRGO: Panno věčná! Pro TEBE jsem uschoval svoji ctnost.

A v cestě stojí osmé V.

VIRILIS: Tvůj zjev je mužný, jsi celý jako vzrostlý dub!

A kde ses skrýval celý čas? Deváté V. promlouvá:

VIRECTUM: Skryl jsem svoji tvář v křoví, viděl jsi mě v stromoví, zahlédl jsi koutkem oka v zeleni má bělma. Jsa ‚Zelený‘, na zeleném místě spočívám.

K desátému V. přicházím přes trojcestí:

VIREÓ: V zeleném údolí najdeš mě. Nezaměň mě však ani s Černým, ni s Červeným Králem. Já jsem přece mladý a silný, a celý jsem zelený.

A jedenácté V. rozšiřuje vědomí:

VISÓ: Ve světlo sluneční zírám, a celou tvoji skvostnou vizi přes Smaragdovou Pannu vnímám.

Lidská bytost se poměřuje hloubkou bytí v ní. Veneziánská civilizace vám odejme identitu ihned po projití lhůty platnosti vašich osobních dokladů. Kupecká etika vás odhadne dle výše vašeho konta. Nemáš-li tvář (konto), nejsi nic. A přesto věčné nemá nějakou vyhraněnou tvářnost; věčnosti zůstává stejné jen to slovo ji označující. Ze mně se odděluje síla. Já jsem tou silou a síla je má.

Díváme se do zrcadla, ale svého obrazu nevidíme. Bůh stvořil člověka k obrazu svému. K zasvěcování lidí je třeba hledat nové cesty. Nikdy předtím nevyzkoušené. Může být, že budeš zakoušet bolest a utrpení. Ale kde já jsem, tam tyto vůbec nejsou! Tomu se říká: umět pojímat svůj úděl.

Heslem Nového Aeonu tak může být, jak jsme již dříve řekli: ANO!

Umět pojímat svůj úděl.

Klíčem ke Knize Zákona jsou hebrejská písmena Alef-Lamed. Použijeme-li slova, která se významově kryjí s těmito písmeny, může se nám zjevit jádro poselství Liber AL vel Legis: „Bodec ku pohánění volů“.

אל.

Ve Starém aeonu byla ustanovena služba bližnímu prostřednictvím zvláštní ‚duchovní‘ organizace, která trvala téměř 2 000 let. Pastýřskou holí, berlou, měla shromáždit ovečky u pastýře. Ale lidstvo na dobré slovo neslyší. Daleko lépe porozumí holi železné, háku Saturnovu, úsměvu Apofise a Týfóna. Proč asi tolikrát ono „V“? Přesněji: proč 5krát? Člověku bylo dáno pět prstů na odhánění sil temnot, a tak se mi zdá příhodné přemýšlet o tom, že teď tento blázen bude pětkrát popohnán „bodcem ku pohánění volů“.

Je zvláštní, jak Duch svatý hledá cesty, kudy proniknout k srdci člověka. Šel jsem v létě slunečnicovým polem. Ty slunečnice teprve začínaly kvést, otvírat se slunci. Jen pár jich zářilo zlatem pestíků. A pak do toho pole vlétla včela a začala hledat otevřené květy. Ty opylila, do zavřených narazila, chvíli je ohledávala, zda-li jsou připravené, a pak zase letěla pryč. Hledíme slunci vstříc a slunce milujeme. Tehdy je chvíle, kdy Duch svatý přichází. Pro někoho však ta chvíle mine, neboť planoucí slunce se může proměnit v černé záření, a musí pak čekat na další příležitost.

Nový Aeon je příležitostí pro každého.

 

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz

Twitter

    Fotografie

    the Sky BridgeHeavy Cloud No RainA Senseless Death In ArgentinaUp The Long LadderStorm PsychologyFather SkyAn Angel Stepped Downthe Reaper (the flower of fire)the Consequences of Fallingthe Icarus Paradoxthe Sower (the demon seed)Who Is John Galt?the Soul Cages (revisited)the Desert BornThings Fall Apartthe Stillpoint of the Turning Worldthe Beginning of SurvivalWendy's EpilogueThe Day The World Went AwayUp The Long Ladder