Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Temné bratrstvo

M. M. M. Prosinec - 22 - 2016

H. P. Lovecraft & August Derleth: Strážci z hlubin času
Volvox Globator, Praha 2016

H. P. Lovecraft & August Derleth: Strážci z hlubin času

540 stran, Edice Bibliotheca Cthulhiana sv. 0, Volvox Globator, Praha 2016, vydání první, vázané, 549 Kč
Překlad Jindřich Veselý. Ilustrace John Coulthart
ISBN 978-80-7511-323-8

 

🎄 John D. Haefele ve své obsáhlé faktografické knize A Look Behind the Derleth Mythos: Origins of the „Cthulhu Mythos“ (jehož titul evokuje starší studii Lin Cartera Lovecraft: A Look Behind the „Cthulhu Mythos“ o „historii rozšíření tzv. mýtu Cthulhu“), před nedávnem znovu vydané,[1] přibližuje soukromou korespondenci mezi H. P. Lovecraftem a Augustem Derlethem z let 1926-37 jako zjevně oboustrannou a poznamenává, že i když se to někomu může jevit jako rouhání, bude obtížné vyvrátit Derlethův vliv na Lovecrafta.

Aby však bylo možné jej v úplnosti pochopit, je třeba se znovu ponořit ke kořenům Derlethovy mytologie. Genese jeho nejranějších povídek řadících se k mýtu, a filosofie, o niž se opírají, vychází z hrstky Lovecraftových povídek, které si prošel počínaje Voláním Cthulhu, Hrůzou v Dunwichi a Šepotem v temnotách. Derleth následně připravil koncept tří povídek, pravděpodobně ještě dříve než si přečetl V horách šílenství, protože v nich ještě nenalézáme základní kosmický inventář, později převzatý z Lovecraftovy novely.

S. T. Joshi rovněž připomíná, že »Lovecraft přečetl mnohé z těchto povídek a shovívavě je komentoval v dopise Derlethovi těmito slovy: „Líbí se mi, jak se ostatní chopili mých božstev, jako je Azathoth & Nyarlathotep – & já na oplátku zase využiji Tsathoggua od Klarkash-Tona [Clark Ashton Smith], tvého mnicha Clithana, & Brana od [Roberta E.] Howarda.”[3]«

Pokračování →

Čertovo kopyto

San Listopad - 25 - 2016
Robert Erwin Howard: Černý kámen (Laser-books, Praha 2016)

Robert Erwin Howard: Černý kámen
(Laser-books, Praha 2016)

Robert Erwin Howard: Černý kámen

246 stran, Laser-books, Praha 2016, vydání první, brožované, cena 199 Kč
ISBN 978-80-7193-403-5

 

V srpnu roku 1930 napsal Howard dopis do redakce Weird Tales a pochválil aktuální znovuotištění povídky H. P. Lovecrafta Krysy ve zdech a rozpovídal se o poměrně obskurních odkazech na galskou mytologii, která v ní byla zapojena. Vydavatel Farnsworth Wright přeposlal dopis Lovecraftovi, který Howardovi napsal vřelý dopis a brzy nato tito dva veteráni Weird Tales spolu zapředli čilou korespondenci, která trvala po zbytek krátkého Howardova života. Následkem toho se Howard rychle stal členem Lovecraftova kruhu, skupiny spisovatelů a přátel spojených napříč velmi rozsáhlou korespondencí H. P. Lovecrafta, díky němuž se stal místem setkání stejně smýšlejících přátel a povzbuzoval je, aby si vyměňovali povídky, navzájem využívali smyšlené zápletky, děje, předměty, osoby atd., a pomáhali si, aby uspěli u vydavatelů časopisů s fantastickou tématikou.

Howard dostal přezdívku „Two-Gun Bob“ kvůli svým dlouhým výkladům Lovecraftovi o historii svého oblíbeného jihozápadu, a v průběhu pozdějších let přispěl řadou významných prvků do hrůzostrašných povídek Lovecraftova mýtu Cthulhu – počínaje Černým kamenem přispěl svou trochou do mlýna příběhy jako The Cairn on the Headland, Děti noci a Aššurbanipalův plamen. Dopisoval si i s dalšími spisovateli z okruhu Weird Tale, mj. to byl i Clark Ashton Smith, August Derleth a E. Hoffmann Price.

Pokračování →

O arcihostině hrůzy

San Duben - 3 - 2016
S.T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu 2. Osmnáct povídek lovecraftovského hororu (Laser-books, Praha 2015)

S.T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu 2. Osmnáct povídek lovecraftovského hororu
(Laser-books, Praha 2015)

S.T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu 2. Osmnáct povídek lovecraftovského hororu

326 stran, Laser-books, Praha 2015, vydání první, vázané, cena 349 Kč
ISBN 978-80-7193-398-4

 

22. ledna 2016 napsal S. T. Joshi na svém blogu: „Právě pracuji na Black Wings VI (PS Publishing).“ To si tedy od lovecraftovských antologií moc neodpočinul…

Jak jsme minule s nadějí uvedli, tak Laser-books opravdu nezůstal jen u prvního výboru, nýbrž vykročil správným směrem a předkládá dychtivým čtenářům již druhý svazek Černých křídel Cthulhu.

Joshi v úvodu trochu popichuje ty příznivce mýtu Cthulhu, kteří se těší z každého jeho rozvinutí, když komentuje svoji antologii vydanou v roce 2013 (třebaže amazon.com udává jiné datum, 1. června 2012):

„Doby, kdy August Derleth nebo Brian Lumley mohli vymyslet nové božstvo nebo ‚zapovězenou knihu‘ a tedy o sobě prohlásit, že píší ‚v Lovecraftově tradici‘, už dávno skončily.“

To ovšem daleko spíše závisí na invenci autorů, kteří k tomuto žánru svým dílem přispějí, než na tomto rádoby zbožném přání, ozdobeném důrazem na gender:

„Nyní je zapotřebí pátravější, pronikavější extrakce lovecraftovských prvků, které se tak mohou hladce propojit s osobitým stylem a pohledem toho kterého autora či autorky.“

Souhlasíme ovšem s jeho postřehem, že „sám Lovecraft se stává literární postavou, ba dokonce ikonou.“

Pokračování →

S. T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu (Laser-books, Praha 2014)

S. T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu
(Laser-books, Praha 2014)

S. T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu. Jednadvacet povídek lovecraftovského hororu

416 stran, Laser-books, Praha 2014, vydání první, vázané, cena 369 Kč
ISBN 978-80-7193-385-4

*

Kdo zná editora Sunanda Tryambaka Joshiho, nebude překvapen, že jej Guillermo del Toro požádal, aby byl konzultacemi nápomocen při filmové adaptaci Lovecraftovy novely V horách šílenství. Vždyť je jednou z nejpovolanějších autorit na dílo „velekněze »Eich-Pi-El«, proroka přicházejícího aeonu Cthulhu,“ jak jej pasoval Fráter Tenebrous v Hvězdné moudrosti (Starry Wisdom), za nímž kráčejí ministranti: atlantský velekněz a veliký temný čaroděj Klarkash-Ton (Clark Ashton Smith), Robert E. Howard coby „Two-Gun Bob,“ Frank Belknap Long jako „Belknapius,“ George F. Haas jako „Ji-Eich“ a August Derleth alias „M. le Comte d’Erlette,“ doprovázených další hordou, jejichž bizarní jména zvoní arkánním jazykem: Quachil Uttaus, Malygris, Rlim Shaikorth, Vulthoom, Avoosl Wuthoqquan.

S. T. Joshi napsal spolu s Davidem E. Schultzem rozměrnou A H. P. Lovecraft Encyclopedia a nedávno Lovecraftovu biografii Am Providence: The Life and Times of H.P. Lovecraft.

Skutečný titul této knihy zní Černá křídla – jen z jakéhosi obskurního a absurdního důvodu se zachtělo nakladatelství Titan doplnit do titulu slovo Cthulhu; & knize to moc neposloužilo, neboť jednou z „libůstek“ Sunandovy antologie jest to, že jde za hranice klišé fikce mýtu Cthulhu a ukazuje Lovecraftův vliv na dnešní spisovatele weirdu. Svědčí o tom i poznámky k tématu na blogu S. T. Joshiho:

„Právě jsem dočetl korektury ke komentovanému brožovanému vydání Black Wings IV (vyjde možná tento měsíc, psáno 5. února 2015) stejně jako k brožovanému vydání Black Wings III (rovněž vyjde tento měsíc u Titan Books – pod změněným názvem Black Wings of Cthulhu III). Můj výbor Black Wings V se rychle blíží. Potom si však už snad na chvíli odpočinu od lovecraftovských antologií (třebaže právě jednám s Titanem o Cthulhu Noir) a uspořádám velký výbor weirdu. Předběžně jsem jej nazval Apostles of the Weird.“

Pokračování →

Lidé měsíčního svitu

San Duben - 27 - 2014
Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika (Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika
(Pulchra, Praha 2013)

Patrik Linhart: Vyprávění nočních hubeňourů. Čítanka světového frenetismu: horor, dobrodružství, erotika

628 stran, Pulchra, Praha 2013, vázané
ISBN 978-80-87377-59-8

*

Vyprávění nočních hubeňourů, úhledný špalík, shrnuje přehledně, ve čtyřech oddílech – z toho první o třech částech – dějiny frenetické literatury od raného novověku po současnost. Jeho pořadatel, Patrik Linhart (7. srpna 1975 – i když jsem si kladl otázku, zda PL není jen přízrak Ahasvera, neb jsem našel různé roky mistrova údajného narození: např. 1971, 1973 i 1975 – pozoruhodné!), patří ke střední generaci: prozaik, básník, publicista, výtvarník, performer a mystifikátor, žije v Duchcově a v Teplicích-Šanově. Vyšlo mu zatím jedenáct knih, z těch posledních např. cyklus povídek Spící Hrůza (dybbuk 2011), Památný den v Duxu (Krásné nakladatelství, 2012) a Lunhard (Krásné nakladatelství, 2013). Nejlépe uvést jeho vlastní slova, máme-li zachytit alespoň odlesk jeho bytosti:

„Kupuji si knihy v Mekce intelektuálů a tu a tam i drahá díla, naposledy Ladislava Klímy dílo – zatím 2 svazky, neboť Velký román mám ve třech kusech od Pražské imaginace. V každém případě to není dílo, které by si počínající milovník Ládi Klímy měl koupit. Ne-e, jinak se z něj stane buď velký odpůrce nebo velký fanatik, obojí nemožno s dobrým svědomím doporučit. Další poměrně drahá kniha, kterou však doporučuji, je výstřední bibelot o brutálním umění (jak slova svádí) či spíš o jemném umění psychické kresby vedený Alenou Nádvorníkovou. Vedle těchto knih, které střídavě čtu již několik měsíců, mám v posteli dílo mladé Rusky na téma mrdání a fetování, které mi přijde dobré tak na honění si brka v pelechu a to jenom když jsem sám doma a nechce se mi vstávat. Nudu ranního vstávání pak kompenzuji návratem ke Karlu Bodlákovi od Vikiho Shocka. Půvabné knížce od člověka, který se opravdovým dandym alespoň chtěl stát. Večery pak patří vskutku aktuelním autorům a svěžím knihám. Načínám je knihou E. A. Poea Zrádné srdce přeložené Josefem Hiršalem a přáteli v památném roce 1959 a letos naposledy poloreeditované. Pak se věnuji tomu, co letí: Balla, Stasiuk a Tokarczuková. Se slovy Stasiuka: „V Dukle se vždy něco děje, naposledy zvláštní slunce a mrholení,“ se vracím ke střídavé četbě Kašpara noci od Aloysia Bertranda a antologie Bytosti schopné zemřít – prokletí básníci. Ta antologie je v pořádku, jen editoři zvolili nechutně patetický tón, který odpudí každého, kdo se právě pateticky nechce poeticky přeposrat“ (Haluze, 09/2009, str. 48).

Vyčníval bych asi jako Barbey d´Aurevilly – odporný katolíkům a zároveň nepřijatelný pro royalisty.

Ono „vyčnívání“ nejlépe vystihuje donkichotskou jízdu páně Linhartova životem. Ne vždy, spíše výjimečně se úvodem věnujeme osobnosti autora. Máme-li však porozumět zalíbení „nočního hubeňoura“ ve vyprávění příběhů lidu měsíčního svitu, stojí za to odběhnout a přečíst si některé zprávy, co nám internet dal.

Pokračování →

První magické obrození

Knihu Zákona, Liber AL vel Legis, sepsal Aleister Crowley v Káhiře ve třech po sobě jdoucích dnech, a to 8.-10. dubna 1904. Nadiktovala mu ji netělesná entita jménem „Aiwass“, kterou později označil za svého osobního Svatého anděla strážce. Kniha se stala ústředním posvátným textem Thelémy. Crowley v ní vyhlásil příchod nové fáze duchovního vývoje lidstva známé jako „Horův aeon“.

HPL

HPL

Howardu Phillipsu Lovecraftovi bylo v té době 14 let. O deset let později se z jeho dopisu zaslaného časopisu All-Story ze 7. března 1914 dovídáme: „Přečetl jsem všechna čísla vašeho časopisu od jeho založení v lednu roku 1905,“ což znamená, že musel strávit pozoruhodné množství příběhů z nejranějšího období šestákové pulp fiction. Sám k tomu o pár let později dodává:

„Od roku 1913 jsem si vytvořil trestuhodný návyk vybírat si laciné časopisy, jako byl třeba měsíčník The Argosy, abych odvedl svoji mysl od fádnosti naší reality.“

Co přesně ho na těchto časopisech fascinovalo? V roce 1905 už byly jeho zájmy pevně vyhraněné a zaměstnávaly jeho pozornost na celý život: starožitnosti, chemie, astronomie, klasická literatura, poesie 18. století, a samozřejmě výstřední fantastické příběhy. V žádném případě však nepřečetl veškerou běžně dostupnou fantastickou literaturu, jež byla v tu dobu napsána, a tak objevil některé významné spisovatele této branže z konce devatenáctého a začátku dvacátého století poměrně pozdě. V osmi objevil Poea a to nasměrovalo jeho tvůrčí energii k fantastickým příběhům, jenže Ambrose Bierce a lorda Dunsanyho objevil teprve až v roce 1919, Arthura Machena 1923, Algernona Blackwooda a M. R. Jamese 1924 a Roberta W. Chamberse 1927.

Pokračování →

H. P. Lovecraft: Měsíční močál. Příběhy a sny z let 1921-1925

H. P. Lovecraft: Měsíční močál. Příběhy a sny z let 1921-1925. Spisy 2

348 stran, Plus, Praha 2011, vydání první, vázané, cena 299 Kč
Ilustrace František Štorm
ISBN 978-80-259-0093-2

*

Pochyby jdou stranou, máme tu další svazek spisů Howarda Phillipse Lovecrafta!

V druhém svazku s názvem Měsíční močál, a podtitulem Příběhy a sny z let 1921-1925, nalezneme dalších 21 povídek, opět v chronologickém řazení, a lze bez nadsázky říci, že jej korunuje doslov z pera Fritze Leibera Literární Koperník, který vyšel poprvé v knize Something About Cats and Other Pieces (1949) v nakladatelství Arkham House.

Leiber správně poukazuje na to, že už Lovecraftovi předchůdci i současníci – mezi jinými Edgar Allan Poe, W. H. Hodgson, Fitz-James O’Brien, Arthur Machen, Algernon Blackwood – nasměrovali hrůzu z nadpřirozena k jiným rasám a božstvům, děsivé síle dosud netušených přírodních sil, velkoleposti přírodních katastrof a strachu z dosud neprobádaných míst na Zemi. Za zásadní a systematické rozpracování však vděčíme právě Lovecraftovi, ani on však svého cíle nedosáhl přes noc. Ve svých raných povídkách nejprve experimentoval s vyprávěním ve stylu lorda Dunsanyho a napsal i několik zdařilých povídek v Poeově stylu, například Výpověď Randolpha Cartera, Vyvržence, Slídiče či Chladný vzduch; Machenův strach ze zvířete v člověku zužitkoval v příbězích Číhající děs, Krysy ve zdech, Děs redhookské čtvrti či Fakta ohledně zesnulého Arthura Jermyna a jeho rodiny. Už v těchto kratších povídkách jsou však v obrysech patrné náznaky nového konceptu: vzdálené formy života z dávné minulosti Země v Dagonovi nebo třeba děsivé spojení mezi šílenstvím, jež propukne u lidské bytosti, a objevem nové hvězdy v povídce Za stěnou spánku.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b