Kresba Lama od Aleistera Crowleyho, nesoucí název The Way (Cesta), se poprvé objevila roku 1919 na jeho výstavě nazvané Mrtvé duše v Greenwich Village ve státě New York. Na jaře téhož roku byla otištěna v periodice The Equinox III;1 jako frontispis Crowleyho komentářů ke knize Hlas ticha od H. P. Blavatské. Tato kniha s komentáři se označuje jako Liber LXXI. Jak se zdá, kresba vznikla v souvislosti s Amalantrah Working, řadou magických experimentů, které Crowley provedl se svou tehdejší partnerkou Roddie Minorovou v letech 1918-19, když žil v New Yorku. Záznamy se bohužel nedochovaly kompletní, ale ze souvislostí vyplývá, že portrét Lama tvoří základ těchto seancí.
*

Ófitské vejce
I.
Předpokládá se, že Amalantrah Working v mnoha směrech navazuje na řadu vizí a sdělení, které vzešly z evokací shrnutých pod název Ab-ul-Diz Working v roce 1911. V obou těchto záznamech je přednostně uváděn symbol vejce.
V květnu roku 1945 Crowley věnoval kresbu svému žákovi Kennethu Grantovi. Z dochovaných záznamů z roku 1947 víme, že Crowley s touto entitou nepřerušil kontakt až do své smrti. V 60. letech navázal nejsilnější kontakt s Lamem Michael Bertiaux, vúdú-gnostický mistr kultu La Couleuvre Noire1, a několik dalších magiků z řádu Ordo Templi Orientis2. V roce 1987 Kenneth Grant, vůdce anglické větve Ordo Templi Orientis, oznamuje v instrukci týfónského O.T.O. nazvané Dikpala cesty ticha, že „nejvyšší svatyně Řádu pokládá za vhodné zpravidelnit a prověřit dosažené výsledky členů O.T.O., kteří mají stálý kontakt s magickou entitou známou jako Lam“. Z těchto důvodů byl založen vnitřní kult Řádu, tzv. Kult Lama, který shromažduje poznatky z těchto kontaktů. O zpopularizování a rozšíření tohoto fenoménu se v součastné době zasloužil i žák Kennetha Granta a přední člen týfónského O.T.O., Michael Staley. Ten tématicky uspořádal několik veřejných přednášek a přispěl řadou článků do ústředního hlasu anglického Ordo Templi Orientis, magazínu Starfire.
II.
Nyní se pokusíme o exegezi několika tibetských slov, které tvoří či pouze obsahují slabiku lam. Tato slova, prostřednictvím svých významů i gematrických analogií, nám umožní poodhalit vztahy s dalšími východními esoterními jazyky světových kultur tak, že nám umožní úplnější náhled na podstatu a funkci Lama.
Již z předchozí stati víme, že Crowley tuto prazvláštní kresbu pojmenoval názvem Cesta. V tibetském jazyce se pro význam „cesta“ či „stezka“ používá slovo LaM. To, že jde o cestu duchovního růstu, nám dokazuje například donedávna zcela utajená tibetská nauka dzogčhen („naprosté“ či „velké zdokonalení“). V této nauce je cesta jednou ze tří částí nauky, která se výhradně týká způsobu, jak překonat dualistickou podmíněnost a jak dosáhnout své realizace. Numerická hodnota slova LaM je 42. Jiné tibetské slovo, které nás informuje o hodnotě této cesty je slovo BLaMa. BLaMa je název pro duchovního, jež lze přeložit jako „velekněz“ či „náčelník“. Jeho číselná hodnota je 57. Jeho sanskrtským ekvivalentem je slovo LaMa, které označuje „Průvodce stezkou“ či „Toho, který jde“. Další tibetský termín, který nám pomůže složit mozaiku Lamova obrazu je slovo TaLaM. Význam slova je „ambrózie“ či „nektar“, v sexuální magii pak jde o „menstruum“. Význam je totožný se sanskrtským slovem amrit. Tibetský přepis slova (TaLaM) skrývá numerickou hodnotu 51. Tomuto slovu je v praxi přikládán velký význam, neboť ho lze použít i jako invokační mantru k navázání kontaktu s Lamem. Abychom ho však mohli ve své praxi plně a nezávadně upotřebit, je nutné se nejprve šíře seznámit s řadou vztahů, které nám odkryla gematrie. Tyto gematrické souvztažnosti mezi klíčovými slovy nám pomohou odhalit skryté spojitosti a poslouží nám jako úvodní LAMeditace.
TaLaM (T=9, a=0, L=26, a=0, M=16; 9+0+26+0+16=51)
Stejnou hodnotu dále mají tyto tibetská slova:
MThaR – konec života (smrt), (M=16, Th=10, a=0, R=25; 16+10+0+25=51)
LTaGPa – to, co je za normálních okolností skryto, (L=26, T=9, a=0, G=3, P=13, a=0; 26+9+0+3+13+0=51)
RaL – přerušení v kontinuitě (času), propast, (R=25, a=0, L=26; 25+0+26=51)
ZaMPa – most na druhou stranu, (Z=22, a=0, M=16, P= 13; 22+0+16+13=51)
V sanskrtu podle kódu KaTaPaJaDhi slova: MRiTJU – smrt a MÁJÁ – iluze, přelud světa.
Nebo také hebrejský přepis jména egyptské bohyně Maat (Mem-Alef-Alef-Tet; 40+1+1+9=51), která s Horem zosobňuje tzv. Dvojitý proud, který představuje Setovy emanace, jež se v současném věku vylévají.
Sečteme-li číselnou hodnotu slova LaM (L=26, a=0, M= 16; 26+0+16=42) s hodnotou slova TaLam (51) získáme číslo 93. Číslo 93 v sobě nosí svou esoterní, skrytou, hodnotu, kterou je číslo 3; i.e. 93=9+3=12=1+2=3. Tuto hodnotu má také již zmíněný výraz BLaMa (B=15, L=26, a=0, M= 16; a=0; 15+26+0+16+0=57= 5+7=12=1+2=3), který, již podruhé, odkrývá svou důležitost3.
Tibetské slovo BON4 má exoterní numerickou hodnotu 147. Esoterní hodnota je pak 3. Kořen slova BON znamená „odříkávat“ nebo „zpívat“ (mantry). Bön-Pa je pak stoupenec sekty Dug-pa, kultu stezky levé ruky, tibetského tantrismu. Exoterní číselná hodnota slova BON-Pa je 160, skrytá 7. Sedmička je pak magickým číslem Venuše.
V sanskrtu podle kódu KaTaPaJaDhi mají tuto numerickou hodnotu např. slova: BÓDha – Buddha, LUBDHa – hvězda Sirius5, lovec. Ve Varáhamihirových indických slovních číslovkách6 pak: GraHa-AGNI, 9(0)+3=93 – Planeta-Obětní oheň. Trojka v těchto metaforách zastupuje 3 Šivovy7 oči (TRINETRa).
V západní magické tradici je číslo 93 základním pilířem Crowleyho magického systému Theléma. Jeho slovní nositelé této hodnoty jsou:
AGAPH – láska (1+3+1+80+8=93)
ThELHMA – vůle (9+5+30+8+40+1=93)
V hebrejském jazyce pak např. přepis jména vyslance Hoor-paar-kraata, jenž předal Liber AL:
AIVZ (Ajin-Jod-Vav-Zajin) – Aivaz (70+10+6+7=93).
Tato meditativní analýza nám poodhalila:
- Identitu i význam Lama z hlediska reintegrace
- Spojitost s tibetskými duchovními naukami8
- Spojitost s Crowleyho systémem Theléma
Další fakta vyplynou z následující kapitoly, která zkoumá fenomén Lama z hlediska indického esoterismu. Pokračování →