Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Cosi cizího…

San Listopad - 17 - 2014
978-80-7207-969-8

Michael FitzGerald: Nacistická okultní válka. Hitlerova smlouva se silami zla (Volvox Globator, Praha 2014)

Michael FitzGerald: Nacistická okultní válka. Hitlerova smlouva se silami zla

248 stran, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2014, vydání první, vázané, cena 499 Kč
ISBN 978-80-7207-969-8

*

Michael FitzGerald je historik zaměřený především na německou historii let 1918-1945. Začínal s poezií, krátkými povídkami a non-fiction. Je uznávanou autoritou na Výmarskou republiku a období nacismu a jeho druhá kniha, Adolf Hitler: A Portrait, získala cenu za nejlepší historickou biografii.

V září 2009 vyšla jeho kniha Nacistická okultní válka v nakladatelství Robert Hale. Dále je autorem knih Ragged London: The Life of London’s Poor, Storm Troopers of Satan, American Destiny: From Adam to Obama, The Making of Modern Streatham.

Kniha má famózní fotografické snímky a díky jejímu velkému formátu navíc dobře vyniknou (prameny uvedeny na str. 4).

Hned v úvodu poukazuje Michael FitzGerald na „širokou škálu teorií, které nabízejí okultní výklad nacismu. Tyto myšlenky se začaly vynořovat už ve 30. letech 20. století, ale do obecného povědomí vstoupily a staly se módou teprve o tři desetiletí později díky ohromujícímu úspěchu Pauwelsovy a Bergierovy knihy Jitro kouzelníků.“

V češtině jsme navíc měli možnost číst již řadu knih na toto téma: Nicholas Goodrick-Clarke: Okultní kořeny nacismu (dvě vydání: Votobia, Olomouc 1998 a Eminent, Praha 2008), Nicholas Goodrick-Clarke: Černé slunce (Eminent, Praha 2006), Nicholas Goodrick-Clarke: Hitlerova kněžka (Grada, Praha 2011), Christopher Hale: Himmlerova křížová výprava (Columbus, Praha 2005), Trevor Ravenscroft: Kopí osudu (Eminent, Praha 2003), Trevor Ravenscroft, Wallace-Murphy Tim: Znamení bestie (Eminent, Praha 2003), Peter Levenda: Nesvatá aliance (BB art, Praha 2004) ad.

Pokračování →

To, co se objevuje a mizí…

San Září - 8 - 2014
Kurt Aram: Magie a mystika v minulosti a současnosti (Volvox Globator, Praha 2013)

Kurt Aram: Magie a mystika v minulosti a současnosti
(Volvox Globator, Praha 2013)

Kurt Aram: Magie a mystika v minulosti a současnosti

444 stran, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2013, vydání první, vázané, cena 649 Kč
ISBN 978-80-7207-892-9

*

Ú vodu k této knize se ujal s pečlivostí sobě vlastní Milan Nakonečný, který v něm obsáhnul nejen život Kurta Arama, ale rovněž i jeho dílo.

„Jednou z těch perel, kterou je nyní možno na knihkupeckých pultech najít, je mistrovské dílo (tohoto) vynikajícího německého znalce esoterních nauk Magie a mystika v minulosti a současnosti. Vydání tohoto díla v českém překladu by mohlo být právem označeno jako událost roku.“

Jedno takové dílo podobného rozsahu jsme už v tomto roce zaznamenali – Karl R. H. Frick: Osvícení v tradici gnosticko-teosofických a alchymicko-rosenkruciánských tajných společností do konce 18. století (Academia, Praha 2014).

„Kurt Aram patřil ve své době… mezi největší německé znalce esoterních nauk, vedle Gustava Meyrinka, Hanse Fritsche a Henriho Birvena… a byl důstojným pokračovatelem v tradici historika magie a mystiky Josepha Jakoba von Görrese, autora monumentálního díla o křesťanské mystice, zahrnujícího obsáhlé pojednání o magii, a ovšem také J. Ennemosera, G. C. Horsta, Karla Kiesewettera a dalších…“

Kurt Aram, vlastním jménem Hans Fischer, se narodil 28. ledna 1860 v Lennepu a zemřel 10. června 1934 v Berlíně. Pro bližší seznámení s autorem doporučujeme čtenářům neminout Nakonečného úvod.

Pokračování →

Zelený z daleké jitřní země

San Červenec - 4 - 2014
Jeremias Gotthelf: Černý pavouk (Volvox Globator, Praha 2013)

Jeremias Gotthelf: Černý pavouk
(Volvox Globator, Praha 2013)

Jeremias Gotthelf: Černý pavouk

104 stran, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2013, vydání první, vázané
ISBN 978-80-7207-888-2

*

Jeremias Gotthelf, vl. jm. Albert Bitzius, se narodil 4. října 1797 v městečku Murten (Morat) ve švýcarském kantonu Fribourg v rodině pastora. V roce 1804 se přestěhovali do vesnice Utzenstorf, do regionu bernský Emmental. Zde Bitzius vyrůstal, dostalo se mu zde i prvního vzdělání a našel si zde kamarády, stejně jako musel pomáhat svému otci obdělávat církevní půdu. V roce 1812 odešel dokončit svá studia do Bernu – tam se věnoval teologii, matematice, fyzice, dějinám a filosofii. Byl zakládajícím členem studentské společnosti Zofingia, druhého nejstaršího bratrstva ve Švýcarsku (založeno 1819).

Roku 1820 byl vysvěcen na pastora. V roce 1821 začal navštěvovat universitu v Göttingenu, ale rokem 1822 se musel vrátit domů, aby pracoval jako otcův asistent. Po otcově smrti (1824) přešel ve stejném postavení do Herzogenbuchsee, a později do Bernu (1829). Počátkem roku 1831 šel dělat zástupce přestárlému pastorovi do vesnice Lützelflüh, aby se brzo stal jeho nástupcem (1832) a oženil se s jednou z jeho vnuček (1833). Strávil tam už zbytek života; zemřel 22. října 1854.

Zprvu byl přívržencem liberálních idejí, později se stal rozhodným odpůrcem protináboženského radikalismu. V duchu Pestalozziho lidovýchovných idejí pěstoval drobnou i velkou prózu, v níž jadrným jazykem a zemitou dikcí zobrazoval takřka výhradně život a prostředí bernského rolnictva. Brojil proti pokračujícímu mravnímu rozkladu vyšších, zejména měšťanských vrstev, protestoval proti tvrdému vykořisťování chudého vesnického obyvatelstva a zasazoval se o zlepšení sociálních poměrů na švýcarském venkově. Všechny tyto tendence ztvárnil ve svém hlavním díle, dvousvazkovém románu Jak čeledín Uli k štěstí přijde (1841)a Pachtýř Uli (1849). Z jeho kratších próz vynikají texty Černý pavouk (1842) a Bětuška, děvečka podivná (1843).

Pokračování →

Ghúl

Clark Ashton Smith Červenec - 8 - 2012

 

Clark Ashton Smith

Clark Ashton Smith (1893-1961) je našemu čtenáři znám již povídkou Sklepení v Yoh-Vombis. Nyní zařazujeme další povídku z výboru, který v příštím roce 2013 hodlají vydat nakladatelství Horus & Volvox Globator.

Byl členem Lovecraftova kruhu od roku 1922 až do jeho smrti v roce 1937. Počátkem velké hospodářské krize v roce 1929 se Smith vrátil k psaní fantastických povídek a vychrlil více než sto krátkých příběhů, z nichž většinu lze klasifikovat jako strašidelné hororové příběhy nebo science fiction. Podobně jako Lovecraft se upnul na řadu nočních můr, jež ho v mládí sužovaly během období nemocí.

Tématem jeho děl jsou i nadpřirozené mocnosti, s jejímž jedním představitelem se setkáte i zde; jeho strašidelné povídky jsou co do námětu makabrózní, škodolibě se zabývají obrazy smrti, hniloby a abnormality.

*

Za vlády kalifa Vatheka byl jeden mladík s dobrou pověstí i původem, jistý Noureddin Hassan, předvolán kádím Ahmedem ben Becarem do Basry. Noureddin byl pohledný, otevřené mysli a vznešeného vzezření; a převeliký byl údiv kádího i všech ostatních přítomných, když si vyslechli obvinění proti němu vznesená. Byl obžalován ze zabití sedmi lidí, jednoho po druhém je zavraždil během sedmi po sobě jdoucích nocích, a také z toho, že jejich těla zanechal na hřbitově poblíž Basry, kde byla posléze nalezena s  údy hrůzným způsobem ohlodanými, jakoby šakaly. Šlo o tři ženy, dva kupce na cestách, žebráka a hrobníka.

Ahmed ben Becar byl požehnán učeností a moudrostí ctihodného stáří a byl též obdařen velkým důvtipem. Zvláštnost a brutalita těchto zločinů ve spojení s laskavým a vychovaným vystupováním Noureddina Hassana jej však mátla a uváděla do rozpaků, nevěděl si s nimi rady. Ponořen do mlčení vyslechl si výpovědi svědků, kteří minulého večera viděli Noureddina nesoucího přes rameno tělo ženy, aby je uložil na hřbitov; další uváděli, že ho několikrát spatřili přicházet ze sousedství v pozdních hodinách, kdy se venku potulují jen zloději a vrazi. Když uvážil všechna tato svědectví, mladíka pečlivě vyzpovídal.

„Noureddine Hassane,“ pravil, „byl jsi obviněn ze zločinů nevídaně ohavných, jež se neslučují s tvým vzezřením a tvými způsoby. Máš snad nějaké vysvětlení pro tyto skutky, jímž by ses mohl očistit, nebo by alespoň trochu zmírnilo ohavnost tvých činů, z nichž jsi byl obviněn? Zapřísahám tě, abys mi řekl o celé té záležitosti pravdu.“

Pokračování →

Ukázky z knihy Josepha P. Farrella SS Bratrstvo zvonu: Neuvěřitelná tajná technologie nacistů, která vyšla v nakladatelství Horus a Volvox Globator.

*

Za horizontem nukleární a termonukleární bomby:
Náznaky nové fyziky

Projekt Lusty také dokládá další senzační tvrzení, s nímž se střetneme mnohem později, zejména že nacisté se účastnili výzkumu různých typů „paprsků smrti“ nebo „protiletadlových paprsků“. Tento výzkum se podle všeho odehrával ve Vídni v ulici Weimarstrasse č. 87.[1] Nešlo však o žádné obyčejné lasery.

Podle polského badatele Igora Witkowskiho německé vládní archivy naznačují, že

V roce 1944 dostal zvláštní výzkumný ústav Luftwaffe, sídlící v městě Gross Ostheim, úkol vyvinout takovou zbraň. Materiály vztahující se k této práci jsou v současné době uloženy v civilní instituci – ve výzkumném centru v Karlsruhe (Forschungszentrum Karlsruhe) a byly objeveny před pár lety.[2]

Nákres zvonu podle Igora Witkowskiho

Jak jsme viděli v knize Říše Černého slunce, výzkumse rovněž ubíral směrem k exotické „Teslově“ technologii na univerzitě v Heidelbergu, kde byl objeven podzemní bunkr, v němž se nacházel velký parabolický disk z umělého křemene používaný ke střelbě pulzů o vysokém napětí na terče vzdálené několik metrů, jež je měly zničit.[3] V tomto světle stojí možná za zmínku, že velká německá elektronická firma Siemens A.G. zažádala o jeden z prvních patentů na rentgenový laser v U.S.A. v roce 1955,[4] zhruba půl dekády předtím, než byly „objeveny“ první masery a lasery. Odrážel patent firmy Siemens ve skutečnosti práci, kterou odvedla Třetí říše?

Zatímco toto nelze s určitostí tvrdit, je možná důležité to, že firma Siemens zřídka kdy odhaluje pravou podstatu a rozsah svých výzkumů, které byly vedeny během nacistické éry. A je třeba též významné, že Siemens se možná snažil ochránit patent nebo přístroj dříve za nacistické éry utajovaný a následně zkonfiskovaný jako kořist tím, že zažádal o patent na rentgenový laser ve  Spojených státech.

Celkem vzato, všechny tyto projekty tajných zbraní – a jde tu jen o špičku obrovského, velmi vražedného ledovce – naznačují, že nacistické Německo směřovalo k nadvládě na zemi, na moři a ve vzduchu. Bylo by však chybou se domnívat, že tohle byla hranice jejich ambicí…

Pokračování →

Dveře do neznáma: Temná múza

San Květen - 10 - 2010

Gary Lachman: Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.-20. století (Volvox Globator, Praha 2006)

Gary Lachman: Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.-20. století

304 stran, nakladatelství Volvox Globator, Praha 2006, vydání první, vázané, cena 269 Kč
ISBN 80-7207-608-6

*
Gary Lachman je autorem řady knih o historii vědomí a západní kultury, a mezi ně patří např. Turn Off Your Mind: The Mystic Sixties and the Dark Side of the Age of Aquarius; A Secret History of Consciousness; A Dark Muse: A History of the Occult (anglické vydání mělo odlišný název: The Dedalus Book of the Occult: A Dark Muse); In Search of P. D. Ouspensky; The Dedalus Occult Reader: The Garden of Hermetic Dreams; Into the Interior: Discovering Swedenborg a Rudolf Steiner: An Introduction to His Life and Work.

Jako Gary Valentine byl zakládajícím členem (baskytara) věhlasné rockové skupiny Blondie s blonďatou Deborah Harry, napsal pro ni některé rané hity a rovněž hrál na kytaru u Iggyho Popa. Informace answers.com se rozcházejí v tom, kdo ho ve skupině po prvním albu Blondie nahradil. V jednom článku se píše, že to byl Frank Infante, který v červenci 1977 nahradil Valentina. Tamtéž, přímo v medailonku k jeho osobě, se uvádí, že byl v roce 1977 nahrazen Nigelem Harrisonem, právě když se kapele začalo dostávat uznání.

Pravidelně přispívá do novin jako The Guardian, Independent on Sunday, Fortean Times, Quest a dalších žurnálů v Anglii a ve Spojených státech. Často přednáší při různých příležitostech o společném základu vědomí, okultna, populární kultury a umění. Žije v Londýně.

Pokračování →

Spřízněné weby