Revue HORUS

Chaos se neskrývá v nějakém zvláštním grimoáru nebo předepsané řadě etických pouček. Neexistují žádná zvláštní zaklínání, které by bylo možno považovat za „kouzla chaos-magie“. Zvládnutí role podvědomé mysli v magických operacích je rozhodujícím momentem a onen stav, který je cestou vedoucí ku konci, nazývá Austin Osman Spare uprázdněním.

Historický nástin vzniku Hermetického řádu Zlatý úsvit - a dalších tajných společností s ním spojených - byl poprvé uveřejněn v Revue HORUS v roce 1995 e. v. Současná podoba vícedílného článku pro magický portál OKULTURA doznala rozšíření o některé další návaznosti: činnost předchůdce O.T.O. v USA v podobě společnosti Eulis P. B. Randolpha, ariosofismus v Německu na počátku XX. století a dědictví Zlatého úsvitu a O.T.O. v týfónském hnutí kolem lóže Nu-Isis Kennetha Granta.

Kam směřujeme? Kam jdeš ty? Pomalu upadáme do Velkého spánku. Uchystal nám úžasný život. Divoká příroda nezadržitelně mizí v tříšti stále menších ostrůvků jako ledovec tající v teplém moři. Úžas nad komunikačním šílenstvím. Jsme na vrcholu KOLA...

Magie představuje pokus vyplnit zející propast mezi vědou a důvěřivostí ústředním pilířem. V magickém smyslu se makrokosmos skládá ze sil, které spočívají v universu mimo nás. Mikrokosmos se zase skládá ze sil, které jsou uvnitř nás a podstata Spareovy magie spočívá v jeho řešení hlavolamu objektivity a subjektivity, makrokosmu a mikrokosmu.

Čtyři pojmy vyjadřují jediné. Jejich kladné a záporné významy pro lidský život a jeho cíl chceme v tomto zamyšlení znázornit. Co v nich je společného, může nám být pobídkou k nové morálce na přelomu...

Žádný nadšenec hrůzostrašných příběhů nepotřebuje úvod k dílu Augusta Derletha. Jeho povídky jej uvedly jako jednoho z nejryzejších moderních spisovatelů tohoto žánru, zatímco jeho četné antologie jej představují jako vytříbeného editora, který má přístup k opravdu nejlepšímu materiálu. Derleth byl rovněž expertem v okultních vědách a žil v Sauk City ve Wisconsinu, jednoho z nejtemnějších, čarodějnicemi nejzamořenějších koutů Ameriky, kde legendy o zlu mají tuhý kořínek. I historie jej fascinovala a v této vzácné rané povídce, kterou Derleth sám navrhl pro tuto sbírku (The Evil People, ed. Peter Haining, 1968), spřádá příběh o černé magii okolo jedné z největších bestií všech dob - Cesare Borgii.

Tuto povídku, pochmurný čarodějnický příběh odehrávající se v americkém venkovském prostředí, nestačil Lovecraft již dopsat, byla však brilantně dokončena Augustem Derlethem. Je tedy dalším skvělým epitafem tohoto přehlíženého autora, který konečně nachází v análech makabrózní literatury místo, jež mu právem náleží.

Tento článek je dokladem probouzejícího se zájmu o tělo a jeho uvědomování. Vůle musí být vtělena. Tělo je výrazem vůle. Méněcenné tělo, málo cenná bytost.

Algernona Blackwooda známe již z jeho povídky Hórova křídla (Revue HORUS, Solstitium Aestatis 1992). V této vizi se „Strašidelný muž“ setkává v nesmírném Domě Minulosti se svojí Snovou Vidinou seznamující ho se všemi jeho...

Vidí hory, vidí les, vidí mraky u nebes, ale nikdy nepochopí, co se mu pod nosem tropí. - A. B. Strugačtí * Přicházející události vrhají před sebou stíny, pravil Campbell a měl pravdu, neboť mluvíme-li...

Švýcarský autor P. -R. König je čtenářům Revue HORUS znám z čísla II/94, kde byl uveřejněn jeho článek k historickému fenoménu O.T.O. Tentokrát uveřejňujeme jeho příspěvek, který přednesl pro CESNUR na universitě v Římě, zabývá...

Celý problém spočívá v tom, že většina lidí zabývá se budováním perspektiv namísto realizace svého potenciálu. Jestliže nespatřuješ rozdíl mezi svou osobou a Chaosem se zřetelem na tu skutečnost, že prakticky jste jedním a tím samým, nemusíš dennodenně zahřívat meditační podušku ani dělat ze sebe blázna vůči druhým lidem, neboť tvoje cesta je cestou Chaosu. Avatarové Chaosu válčí smíchem, využívají smyslovou, polyteistickou a anarchistickou přirozenost Věku Kálí k realizaci bódhisattvy.

Podání o černé magii často zmiňují starodávné knihy, které popisují teorii a praxi rituálů zla. Jejich samotná jména, jako Discours Des Sorciers a Le Satanisme, stačí k tomu, aby způsobila záchvěv hrůzy, ale možná dobře, že mimo zapečetěné schránky národních knihoven jich existuje jen pár. Jakmile se však nějaká dostane do rukou nějakého představitele veřejnosti - může jím být někdo, kdo se okultními vědami zabývá či nikoliv - výsledky mohou být přinejmenším, abychom tak řekli, nepředvídatelné. V této krátké povídce vykreslil Francis Prevot, jenž byl uznávaným autorem strašidelných povídek na přelomu století, příšerný příběh o zhoubných mocnostech Černé knihy.

Pluton byl v řecké mytologii vladařem podsvětní říše, jindy nazývaný také Hádés. Jeho jméno je odvozeno od řeckého výrazu plútós ( = bohatství) a znamená „ten, který drží bohatství“. Bohatstvím bylo původně míněno obilí uložené ve velkých hliněných sudech pod zemí - odtud vztah Plutonův k podsvětí. Plutokracie tedy znamená vládu bohatých, etymologicky rozloženo na ploutokratia (řeč.) ploutos, „bohatství“ + kratia, „moc.“

„Ty jsi svatý, Chaos, Chaos, Věčnost, všechny protiklady v pojmech!“ (Aleister Crowley: Vize & Hlas, 4. aethyr)

Po sedmileté odmlce se vrací Revue HORUS. Vlivem „okolnosti nekonečné & neznámé“ začalo postupně docházet ve vydávání k chaotickým časovým posunům. Nuit budiž za to velebena! Možná právě podoba a téma prvního virtuálního čísla nejlépe vystihuje posun, který tu mezitím nastal. Nevylučujeme, že v budoucnosti vybrané články nespatří světlo světa i na papíře, takto se nám však dostává možnosti reagovat bez odkladu na jevy, které vytváříme a ony utvářejí nás. V tomto oboustranném rození doufáme pozorovat přítomnost toho Třetího.

Tento článek, napsaný prostřednictvím World Report Information Services pro Internet pod poněkud průhledným pseudonymem, se zabývá překonáním naší představy o tom, že jsme bytosti „bodové“. „Různé objekty mohou být ve stejný čas na stejném místě, následek může předcházet příčinu a každý bod je na každém místě kongruentní. Všechno je pořád všude. Člověk může na kterémkoliv místě vstoupit do Chaosu a zase z něj vystoupit na místě a v dimenzi úplně jiné za předpokladu, že byla zachována jeho integrita.“ Je dostatečně jasné, co nám brání být na kterémkoliv místě ihned a spojitě? Kdo si kouzelný klobouk nasadí, octne se v mžiku tam, kde si přeje být.

Čím větší míra Chaosu, tím vyšší počet možností, tím větší je tělo Nuit. Má v sobě Chaos, byť nedefinovaný, přece jen „harmonii“ a určitý „smysl“? Změna paradigmatu vás má přivést k poznání pravé vůle, která se jakožto kondenzační jádro vlastní osobnosti nachází někde mezi kreativním chaosem a determinovanou realitou.

Na úrovni fyzikální je Kaos považován za zvláštní stav energie. Odejmi mu určité množství energie a propadne se do méně aktivního, leč stabilnějšího energetického stavu, dodej mu energii a přejde ve zvláštní vyšší energetický stav. Kaos je energie, Řád je stabilní stav.

Měl jsem v úmyslu napsat pár myšlenek o konceptu řeči, ale ve svém posledním jsi mi zase ty psal o svém úmyslu dát na papír své představy o nejnovějším běhu politiky a jejím pozadí. Proto jsem se rozhodl nyní napsat cosi, co by tě vyprovokovalo k argumentaci! Tak jako předtím se zase zmíním o příběhu Tlön, Uqbar a Orbis Tertius, buď tedy ke mně shovívavý.

„Prověřte si, co vás motivuje!“, říkával s oblibou starý láma. Proč a s jakým cílem procvičuji změnu paradigmatu? Protože je to právě aktuální? Protože se obávám pevných struktur? Protože si chci rozšířit svůj filosofický horizont? Nebo proto, že se mi to zdá být dobrým základem efektivního magického „vzdělávání těla“?

Nastává doba, kdy je stále více zřejmé, že nějaké zboží, sport, sexualita, rodina, věda, práce atd. jaksi není úplným naplněním existence člověka. Doba se zhutňuje. Máme pocit, že už nemůžeme dělat zbytečné věci, nová kvalita času nás nutí rychle volit a konat. Člověk už se nemůže skrývat.