Skryté ostrovy

263
Havdis: The Hidden Islands
(CD, gterma011, gTerma, 2012)

Havdis: The Hidden Islands

CD, gterma011, gTerma, 2012
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

Na objevování skandinávských hudebníků jsme si zvykli především u německého vydavatelství ECM, hlavně proto, že mnoho z nich posunovalo hranice jazzu dál k rozjímavým světům.

Za mnohé snad stačí jmenovat Jana Garbarka. Teď se k ECM přidává také label gTerma, asi proto, že je švédský a má větší přehled o skandinávské hudební scéně. Ovšem vydavatele gTermy zajímají především hudebníci ambientní, až meditativní.

Jedním z nich je ten, jenž užívá jméno Havdis. V jeho skladbách se projevuje rozlehlost mrazivých oblastí, v nichž se skrývají zároveň samota, klid a povznášející pocity, ale vedle toho jakási opuštěnost či pohlazení tou obklopující velikostí, kde je člověk nepatrný a ztracený.

To je asi nejvíce vyjádřeno v nejdelší druhé skladbě alba, skoro dvacetiminutové Coast. Přes po celou dobu stále znějící, dunivé drones se pomalu jako studená mlha převalují zvukové plochy, které mizí v dál, aby se znovu vynořovaly. V nich se stejně tak objevuje a mizí melodie, která nemá nějaký cíl, k němuž se má dospět.  Velké nahalení vytváří představu takřka nekonečných prostor. Je v tom všem však zvláštní majestátní klid a spočinutí. Jen nemáte pocit tepla a u norských fjordů ani mít nebudete.

Ve skutečnosti jsou podstatou všech sedmi skladeb na albu drones. Ovšem na rozdíl od typického „drone“ skladatele Grassowa, který většinou vyplní prostor zvuky tak, že skoro není místo pro nic dalšího, Havdis je velmi střídmý a stále máte pocit volna pro něco dalšího, co by se do skladby ještě vešlo. Jste zároveň v nekonečném prostoru sám uprostřed moře nebo široširé krajiny nebo třeba také v katedrále. Toto album stojí za to si v klidu pěkně vychutnat.

© Jiří Mazánek
© okultura, MMxiii

Uložit