Hvězdná loď

229
Mathias Grassow: Tamanoshima (CD, gterma034, gTerma, 2014)
Mathias Grassow: Tamanoshima
(CD, gterma034, gTerma, 2014)

Mathias Grassow: Tamanoshima (CD)

gterma034, gTerma, 2014
Distribuce: HORUS CyclicDaemon*

Mathias Grassow přichází se svým novým albem, aby nás opět přesvědčil, že jeho schopnost pracovat s drones je nevyčerpatelná. Čtyři skladby tohoto CD s maximální možnou délkou 80 minut to v každé z nich dokazují tak trochu jinak.

V úvodní Jewel Island se v podstatě dvě a půl minuty drží jeden akord, i když se v něm velmi slabě mění pár tónů. Druhá skladba již trvá kolem devíti minut, má varhanní rejstřík syntetizátoru a jejím hlavním motivem je pomalé velebné střídání akordů na tónice a kvartě. Zvuk je krásně třpytivý jak hvězdy na obloze, proto asi název The Stellar Ship.

Třetí skladba Disolving Horizon je již dvakrát delší než předchozí. Také v ní se střídají dva akordy, ale na jednom je jeho trvání delší. Je v ní velký klid a jakási naděje vzdáleného. Nakonec přichází poslední skoro hodinová skladba Eternal Drift, Věčný proud. Její podstatnou součástí je sample proudu vody. Do něj se nejprve mísí vzdálené dunění. To zůstává po celou dobu jako drone. Proud se vzdaluje a vrací, asi jako mořský příboj. Teprve ve třetí minutě se přidá další drone. Nejprve je to jen akord, z nějž vyniká vrchní tón. V tomto akordu je jakýsi houpavý rytmus, který mi trochu připomíná s duněním již starší skladbu a zároveň CD Klause Wieseho el-Hadra, v níž Grassow také hrál.

Zhruba v osmé minutě se objevuje minimalistická fráze s rejstříkem klavíru. Její mizení a navracení má jistě vyjadřovat nekonečnost tohoto proudu, který stále plyne a nemůže ho nikdo zastavit, jen s ním plynout. Časem začíná s klavírem velmi nenápadně komunikovat akordový drone. To se stane zjevným zhruba ve třicáté sedmé minutě, kdy přebírá iniciativu a vytváří postupně melodii. Tehdy mizí samply vody i klavíru. Hudba se stává éterickou, máte pocit, že plynete prostorem, vznášíte se. Je to velmi jemné, jak dotek motýlích křídel. Vše se zpomaluje, ztišuje a objevují se opět samply vody a dunění. To nám plyne asi tak čtyřicátá sedmá minuta a bez hudby jde vše po celou tu dobu do pomalého fade-out. Je to nádherně propracovaná a silně působivá skladba. Jak je slyšet, s technickými zařízeními se musí umět pracovat, aby vzniklo něco zcela lidského, ba až božského.

*

Uložit