Štítek: Logos

Nevědí, že jsou mrtví. Na světě, aniž si to oni uvědomují, se dál odehrávají tytéž děje, které provázely lidský život od nepaměti: varovné příznaky, předtuchy, šestý smysl, strašidla, duchové, návraty mrtvých, uhranutí, očarování, magická zaklínání atd. Zjevení duchů, předtuchy, jasnozřivost, kontakt s mrtvými, očarování - tyto a další fenomény, které bývají označovány za paranormální, vždy přitahovaly a přitahují zájem mnoha lidí.

Uvidíme virtuální realitu jako médium, v níž lidé improvizují se světy místo se slovy, umožňující nám sdílet sny jakožto objektivní podobu jungiánského snu. Mýtus o Kyberfalovi. Stanislav Lem a jeho Futurologický kongres. Lukulské či erotické rozkoše - to byl ubohý vedlejší produkt uspokojování vrozených instinktů čili tyranie přírody. Nestačí osvobození sexu, jehož svědectvím je ektogeneze, jelikož sex nemá před sebou žádnou zvláštní budoucnost, ani kombinátorskou, ani konstrukční. Někdejší rozkoše žaludku či pohlaví jsou jen dloubáním v nose ve srovnání s běhačením a šouděním.

Čím větší míra Chaosu, tím vyšší počet možností, tím větší je tělo Nuit. Má v sobě Chaos, byť nedefinovaný, přece jen „harmonii“ a určitý „smysl“? Změna paradigmatu vás má přivést k poznání pravé vůle, která se jakožto kondenzační jádro vlastní osobnosti nachází někde mezi kreativním chaosem a determinovanou realitou.