Nevěsta metařova… [sladkobolný příběh v gotickém podání]

13
Black Tape For A Blue Girl: The Scavenger Bride
(CD, Projekt130, Projekt, 2002)

Black Tape For A Blue Girl: The Scavenger Bride (CD)

Projekt130, Projekt, 2002
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Americký label Projekt je dílem muzikanta Sama Rosenthala a duše velmi kultovní kapely Black Tape For A Blue Girl, a kromě několika výjimek (např. Amplexus) také na tomto labelu vyšla všechna jejich alba.

Penthouse Magazine svého času napsal, že „v Black Tape For A Blue Girl se snoubí ambientní ideje Briana Ena s citlivými až smyslnými a okouzlujícími vokály…“

Na scéně debutovali BTFABG v roce 1986 a od té doby si získali velký věhlas mezi milovníky éterické, gotické a darkwave hudby. Jejich nové album The Scavenger Bride (Nevěsta metařova) pokračuje v neoklasickém směru, který byl odstartován průlomovým albem Remnants of a Deeper Purity, integrující strunnou sekci do unikátního zvuku kapely: směsice šťavnatých až strašidelných klávesových nástrojů a vílové hlasy sirén a jejich mužských protějšků… Kdo by mohl zapomenout úžasný jímavý song z tohoto alba For you will burn your wings upon the sun?

Poslední kus Bastille Day, 1961 připomíná svým minimalistickým klavírem a poetičností některé zhudebněné básně jezerních básníků (Shelley, Brontë, Keats, Siddal) z alba Geoffa Smithe 15 Wild Decembers, zpívané jeho ženou a jímající svojí smutnou krásou.

The Scavenger Bride je devátým albem BTFABG, s oddanou láskou provedeným, jež vypráví romantický příběh vystavěný na citové bouři všech svobodných mládenců hledajících svoji mystickou „nevěstu“ (All My Lovers), již lépe nikdy nezahlédnout než jen zábleskem v proudech jarního deště nebo v tajemných stínech a třpytu dubnové luny, jak o tom psal mysteriózní Schavager.  Tento příběh se odehrává v Praze roku 1913 (Sam & Lisa Prahu opravdu navštívili na podzim roku 2001, jak můžete poznat z fotografií použitých na přebalu alba…) a všemi třinácti písněmi procházejí stejné postavy i témata, čímž se stává z tohoto počinu první opravdové „koncepční album“ BTFABG.

Částečně je inspirováno i dílem Franze Kafky a uměleckou tvorbou Marcela Duchampa, a textař a skladatel Sam Rosenthal v obrazech rozvíjí na 24-stránkovém bookletu tento příběh o nevěstě a jejích průvodcích provázený fotkami, texty a příběhy.

Kinski je pocta zemřelému herci, představiteli nezapomenutelného upíra Nosferatu, jemuž patřila výstava ve Frankfurtu loni na podzim (2001).

Hudba se rozvíjí od čarovných perkusivních středovýchodních struktur (např. ve skladbě Like a dog / Letter to Brod), drahých všem milovníkům temných a bolestiplných syntezátorů s mučivými slovy, ke krátkým absurdním vizím (The Whipper a The Doorkeeper), až k novoklasickým kusům jako je právě The Scavenger Bride… Tohle album se ani zdaleka nepodobá ničemu, co jste od BTFABG slyšeli předtím; jde tu o víc: jsou silně citově zabarvené, srv. např. skladbu jako poselství a zpověď – The Little Monkeys (není divu, vždyť Lisa a Sam čekali v té době první dítě, teď už šťastně narozené –nyní už jejich vztah patří minulosti) a jednou se stanou jejich klasikou…

Vrstvenou elektroniku a piáno Sama doprovází milující hlas Elysabeth Grantové. Je citlivý a klouže do všech poloh zcela bezpečně – vypráví o nových láskách i nenaplněných snech, jež evokují (hojivé i jitřící) texty Sama Rosenthala. Uslyšíte tam i teplý bariton Breta Helma a tenor Athana Maroulise ze skupiny Spahn Ranch.

Komorní tón hudby ovšem vytvářejí ještě další hudebníci: strunné nástroje a flétny mixované s éterickými prvky se sjednocují do plnosti romantické symfonie. Zasloužili se o to Vicki Richardsová (housle), Elysabeth Grantová (housle), Julia Kentová (cello, dříve skupina Rasputina) a v některých písních doplněných flétnou Lisou Feuer (jež je rovněž hvězdou na přebalu).

Dále tam uslyšíte citeru, mandolínu a perkuse Michaela Lairda ze skupiny Unto Ashes, stejně jako akustickou kytaru Helma a elektrickou kytaru Christophera Davida ze skupiny Judith.

V posledních šestnácti letech Rosenthal a jeho ansámbl vytvořili nezapomenutelnou řadu jemně propracovaných éterických panoramat (Floats In The Updrafts). BTFABG se vždy vyznačovali vzbouřenou citovostí prodchnutou smutkem a krásou a jejich poslední album perfektně odráží tuto dichotomii.

LA Weekly (v rozporu se zprávou dole, kterou pro pobavení uvádíme) píše:

Vzdáleni depresi, obohacují Black Tape For A Blue Girl žánr – známý spíše žalem a hrozivostí – krásou a hloubkou.”

Gotická hudba v USA je v nebezpečí!

Americký kongresman Sam Graves (republikánský poslanec za stát Missouri) dostane $273,000 od americké vlády, konkrétně od ministerstva školství, na to, aby policie a vzdělávací instituce v jeho okrsku mohli „identifikovat hlavní postavy gotické kultury, kteří lákají do tenat naše děti“. Pomoci se dostává Gravesovi také od „některých rodičů a zákonodárných činitelů, kteří mají starosti, že temnou módou a hudbou charakteristickou pro tuto subkulturu jsou někteří mladiství propadlí ‚gotice‘ přitahováni k potenciálně nebezpečnému chování“. Zbytek tohoto článku si můžete přečíst (v angličtině), kliknete-li na tento link. Ti, kdož chtějí dát Samu Gravesovi lekci sami, nechť bez obav zašlou e-mail na adresu sam.graves@mail.house.gov a vysvětlí mu, že podobné nebezpečí se skrývá v omezování svobody projevu a touze „být odlišný“, což zjevně konzervativně laděným osobám v USA viditelně vadí… neboť říkají: „Gotici jsou zlo!“ [12. dubna 2002]

*

© San
© okultura, MMII

Uložit