Návrat kmene Dračí kosti

25
Steve Roach & Byron Metcalf: Tales From the Ultra Tribe (CD, Projekt, PRO00286)
Steve Roach & Byron Metcalf: Tales From the Ultra Tribe
(CD, Projekt, PRO00286)

Steve Roach | Byron Metcalf: Tales From the Ultra Tribe (CD)

8 skladeb | 73:59, Projekt | PRO00286
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

Tak tu máme další 74minutové album Tales From the Ultra Tribe spolupráce dvou amerických hudebníků, Steve Roache a Byrona Metcalfa. Kritici se nad ním pochopitelně rozplývají jako nade vším, co je nové, což neznamená, že nemusejí mít pravdu, ale důležitější je podívat se na ně nezaujatě.

Již obal od Ralpha Prata i samotný název naznačují, že půjde o fúzi elektroniky s něčím etnickým, šamanistickým. Však také kritici k vyjádření obsahu skladeb volí termíny cyber – trance – shamanic, protože se to těžko vystihuje. Steve Roache už známe 40 let jako hudebníka, který svá díla vyvíjel také s vývojem elektronických zařízení a dovedl jich patřičně využít tvořivě. Ve vlastním studiu Timeroom má možnost experimentovat a stále nahrávat. Díky tomu, že tam zřejmě i spí, protože často skladby vznikají v noci, nalézá mnoho nových možností, na něž asi jiní nemají tolik času. Vytvořil si svůj vlastní, typický styl práce a programování, která má ovšem více podob od dark ambientu až k silně meditativním skladbám s křišťálovým zvukem. Občas přidá i nějaké akustické nástroje, hlavně didžridů, perkuse či okarínu.

To ho přivedlo ke spolupráci s PhD z transpersonální psychologie, terapeutem, ale především šamanem a skvělým hráčem na mnoho typů bubnů, hlavně rámových, ale také dalších perkusí, Byronem Metcalfem. Myslím, že to byl asi on, kdo ukázal Roachovi cestu z pouhého přetechnizovaného hudebního světa k lidskému srdci a mysli. Při jejich spolupráci na již více albech se Roach obvykle podřídil a vyvíjel také zvuk svých zařízení i způsob mixování nahrávek k co nejpřirozenějšímu zvuku.

Na tomto albu se to v některých skladbách podařilo zatím asi nejlépe. Je jich tu osm. Ta první, nejdelší Setting Forth (13:53), trochu pokulhává za ostatními. Dominuje jí stále stejný, spíše basový rytmus, bude hlavně naprogramovaný, i když v něm jsou akustické prvky a do něj se mísí nedefinovatelná vířící lucidní plocha. Přechází do druhé skladby A Noble Direction (9:52), kterou pro mě opravdu začíná šamanský výlet. Tepot skutečných bubnů jemně doplňují nádechy a výdechy elektronické plochy. Je to příprava na třetí skladbu Midnight Migration (11:04), do níž se opět přejde. Zde má hlavní slovo Roach svými asi třemi zvukovými i rytmickými plochami, do nichž se Metcalf v pomalejším tempu mísí ceremoniálními, indiánskými bubny. Úžasné. Přitom, tím že se celá skladba drží na jedné statickém drones, je v ní zároveň obrovský klid.

Jiří Mazánek:
„Opravdová zvuková hostina.“

Ve zpomalení a ztišení přejdeme do čtvrté skladby. The Magma Clam (9:37) má v sobě těžkopádnost udržovanou po celou dobu stejným groove rytmem a drones. Jejich skončením přejdeme do páté skladby Road From Here (8:24), další excelentní přehlídkou Byronova perkusivního umění takřka nepostihnutelně provázeného elektronickou rytmikou Roache. Výborné na Oshovu dynamickou meditaci.

Vše se rozsype do nejkratší šesté skladby Fire Sky Portal (4:13) plynoucí bez rytmu jako oddech v tom předchozím spurtu, jen se zvukovými, elektronickými efekty a chřestítky. Tajemně přechází do jedné z nejdelších skladeb Return Of The Dragon Bone Tribe (10:40). Znovu se přesvědčíme o neobyčejných schopnostech Metcalfa ve hře na tentokrát jednoblanné bubny, kde Roach jen v pozadí „přicmrndává“. Vše jde do fade out, v němž nastoupí táhlé elektronické plochy a poslední skladba In The Safety Of Travel (6:11). Klouzavé a bublavé proudy vše postupně odvedou do ticha.

Nedá se říci, že by toto album bylo šamanským výletem jako Metcalfovy nahrávky sólové, ale je to opravdová zvuková hostina.

© Jiří Mazánek
© okultura, MMXII

*

Uložit