Kde jste byli, hoši, tak dlouho?

17
Danah Zohar, Ian Marshall: Spirituální inteligence

Danah Zohar & Ian Marshall: Spirituální inteligence

288 stran, nakladatelství Mladá fronta, Praha 2003, vydání první, brožované, cena 199 Kč
ISBN 80-204-1030-9

*

Titul o duchovnu z kamenného nakladatelství? O výjimečnosti námětu svědčí i upozornění na přebalu: „Kniha, vážení čtenáři, není populárně-vědeckou publikací, na jakou jste zvyklí.“ Pozitivně zarážející je i fakt, že originál vyšel v USA v roce 2000 – kdy má český čtenář možnost přečíst si populárně vědeckou novinku téměř ještě „teplou.“ Přesto, nebo právě proto, je to podařený pokus zkušené americké autorky, která má za sebou již několik knih o kvantovém vakuu a podobných odbornostech.

O inteligenci a jejím „kvocientu“ ví asi každý z nás. Nedávno jsme se mohli dočíst i o „objevu“ jiné než té racionální – tedy o emoční inteligenci.

Danah Zohar studovala fyziku a filosofii na MIT, než získala doktorát na Harvardu v oboru psychologie a teologie. Nyní učí na Oxfordu.

Danah Zohar se narodila a vystudovala v USA. Je autorkou bestsellerů The Quantum Self a The Quantum Society, knih, v nichž pronikla řeč a principy kvantové fyziky do nového chápání lidského vědomí, psychologie a sociální organizace. V roce 1997 publikovala Who’s Afraid of Schrodinger’s Cat?, přehled vědeckých idejí 20. století, a svoji knihu o obchodu, ReWiring the Corporate Brain: Using the New Science to Rethink How We Structure and Lead Organizations. Její poslední kniha, Spiritual Intelligence, vyšla u St. Martin’s Press počátkem roku 2000.

V minulých letech byla Zohar aktivní ve vzdělávání managementu a pracovala i jako konzultantka. Společnosti, v nichž pořádala prezentace pro vyšší management, mají zvučná jména: The Swedish Forestry Commission, Volvo, Astra Pharmaceutical, Philip Morris Tobacco, Marks & Spencer, Shell, British Telecom, Motorola, Philips, Norwich Union Financial Services, Skandia Insurance a Financial Services, McCann Erikson a McKinsey.

Danah Zohar

Danah Zohar v současné době žije v Oxfordu v Anglii se svým manželem a spoluautorem Ianem Marshallem a dvěma dětmi.

Vedle inteligenčního kvocientu, daného poměrem mentálního a fyzického věku, se v psychologické literatuře hovoří i o emoční inteligenci. Autoři této knihy, Danah Zohar a Ian Marshall, pojednávají v knize o inteligenci spirituální.

Zabývají se vztahem mozkových center a náboženských prožitků. Jako je známé Broccovo centrum řeči, existuje i v mozku lokalizovatelné centrum religiozity. Autoři toto „centrum religiozity“ nazývají bodem Boha.

„Duchovní inteligence je takovou inteligencí, která nás začleňuje do celku a dává nám naši integritu. Je to inteligence duše, inteligence hlubokého já… je to naše transformační a základní inteligence.“

Daniel Goleman ve svých knihách z konce 90. let zpopularizoval i další „inteligence“ (hudební, prostorovou, pohybovou atd.). Autorka dovozuje (nejen) svůj předpoklad, že v zásadě existují inteligence tři – ona běžná a měřitelná racionální (řešící logické nebo strategické problémy), emocionální inteligence (schopnost vcítění a soucitu, reakce na bolest nebo příjemné pocity), a pak třetí, spirituální inteligence („… s jejíž pomocí řešíme problémy smyslu a hodnost, a díky které můžeme dát našim činům a životům širší, bohatší a smysluplnější kontext“).

„Teprve duchovní inteligence z nás dělá plně racionální a duchovní bytosti“, tvrdí autorka a postupně obhajuje svá stanoviska. Nejprve odhaluje to, co je nám z vlastní zkušenosti obvykle známo, tedy všeobecnou krizi smyslu, „bídu“ západního humanismu („je duchovně hluchý, zatímco asijský humanismus je duchovně inteligentní“), pak předkládá nejnovější vědecké „důkazy“ duchovní inteligence (výsledky současných možností výzkumu činnosti mozku, objev „centra Boha“ atd.) a svou teorii o tom, že je to možná celomozková oscilace o frekvenci kolem 40 Hz, která je předpokladem duchovní činnosti našich mozků. Pro zajímavost, tohle „vědomí“ vědci nalezli nejen u všech savců, ale i u řady ptáků a dokonce i u kobylek (a tvrdím, že se zcela jistě najde i u mravenců a včel a termitů atd.).

Kapitoly o novém modelu lidského já (model lotosu) jsou spíše teoretické a spekulativní, následné příklady možností využití duchovní inteligence nebo jejího zdokonalování ale potěší každého duchovního hledače. Poslední kapitola má příznačný název: Jak být duchovně inteligentní v duchovně otupělé kultuře.

A protože nechybí obsáhlá bibliografie, poznámky ke každé kapitole a rejstřík, kniha Danah Zohar zcela jistě potěší nejednoho opravdového, leč zatím nejistého zájemce o duchovnost, který sice objevil, že něco jako duchovnost existuje, ale v kultuře převládajícího materialismu a lékařského, vědeckého a farmaceutického lobbyismu přece jen potřebuje povzbudit a také sdílet své hledačské problémy a radosti. Již meditující praktiky potěší např. zmínky o tom, že studium neuronových oscilací dovozuje, že „po fyziologické stránce takové praxe, jako jsou buddhistická meditace, vipassána, rádža jóga, zazen, užití manter aj. snižují krevní tlak, zpomalují metabolismus, ale především v druhém hlubším stadiu přispívají k dosažení hlubšího stavu vědomí, za kterého se občas mohou objevit zvláště hluboké vhledy. EEG ukazuje nárůst koherentních vln na několika frekvencích, včetně oněch 40 Hz, a zážitek vědomí vstupujícího do jednoty je doprovázen jednotou neuronových oscilací.“

Tvrzení, že „vědomí či mysl je vnitřní stav mozku, nejen vedlejší produkt jeho smyslové zkušenosti“, zcela spolehlivě rozčílí skalní obhájce vědecké vědy, ale logicky vyplývá z výzkumů. S autorčinými spekulacemi o kvantové teorii vědomí a některými zjednodušujícími závěry („oscilace o frekvenci 40 Hz jsou nervovým základem duchovní inteligence“) by se dalo polemizovat, to ale neubírá pranic z pozitivního dojmu, který dýchá z celé knihy.

Ocenil jsem i řadu citací z klasické i východní „duchovní“ literatury, několik zdařile použitých metafor, a docela bych rád viděl obličej bigotních věřících, až budou v této souvislosti číst:

„V Tomášově evangeliu Ježíš říká svým žákům: Jestliže víte, kdo jste, stanete se tím, čím jsem já. Podle toho neviděl sám sebe jako Boha, ale spíše jako někoho, kdo se probudil k božské síle v sobě. Viděl, že tato božská síla je v každém z nás.“

Pokud pak člověk ví, že podle některých výzkumů až 70 % příslušníků západní populace zažilo nějaký hlubší (rozuměj – mystický, duchovní) vhled či zážitek, je nabíledni, že takováto kniha, otevřeně odhalující současný stav „vědeckého“ zkoumání spirituality, a hledačům samotným nabízející další várku důkazů, že vykročili správně, je nejen potřebná a dobře načasovaná, ale i chvályhodná.

Nemohu odolat a přidám ještě „vtip,“ kterým již patnáct let rozčiluji vědecké dogmatiky.

Tři současní vědci, vyzbrojení arzenálem nejmodernějších technologických vynálezů, konečně dorazí na vrchol hory Poznání. Tam je ale uvítají šaman, taoista a buddhista slovy: „Kde jste byli, hoši, tak dlouho?“

*

© Vlasta Marek
© okultura, MMIV & MMX

Uložit