Zpět do budoucnosti

6
Steve Roach: Future Flows (CD, Projekt, PRO289, 2013)
Steve Roach: Future Flows
(CD, Projekt, PRO289, 2013)

Steve Roach: Future Flows (CD)

Projekt, PRO289, 2013
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

U takových asi nejplodnějších autorů, co se týče počtu vydaných CD v roce, jakými jsou Grassow a Roach, si vždy u nového CD říkám, s čím jiným přijdou. U Roache jsme zvyklí na hodně komplikované, vícevrstvé, často též temnější plochy a rozhodně ne na jednoduché melodie doprovázené nějakým méně důležitým pozadím. Vždy jde o velmi propracované skladby. Tatam jsou taková průzračná alba z jeho počátků, jakými byly Structures From Silence. A přesto s nimi má toto nejnovější CD něco společného. Ještě bych připomněl dvojalba – Mystic Chords And Sacred Spaces a nakonec sérii Immersion. Řekl bych, že ze všech těchto nahrávek je v této něco obsaženo.

Rozhodně tedy jde o hudbu spirituální a meditativní. Název – proudy, toky – je volen velmi přiléhavě. Hudba skutečně jako by plynula, vrstva tónů se přelévá a tak tomu je, i když některé skladby do sebe nepřecházejí. Roach po celou dobu neztratí nit, která je všechny spojuje. Jestli jsou to proudy budoucnosti, to posoudit nemohu. Ale spíše se tím asi naznačuje, že nastal čas změn. No doufejme.

Takto jsou propojeny první tři skladby, které časově zabírají třetinu alba a zvláště třetí, Air Meditation, se vyznačuje pěkným rotujícími drones mizejícími do ticha, z něhož vyvstane druhá nejdelší skladba The Texture of Remembering. Také zde jde o rotující drone, ale mnohem barvitější a dynamičtější. Zatímco ten je tvořen jakýmisi probleskujícími a zároveň se točícími se tóny, v pozadí pomalu postupuje táhlá, hlubší melodie a vše je doplněno ještě hlubšími zvuky vytvářejícími něco jako rytmus, ale spíše jde o jednotlivé, občasné údery. Vše jde do fade outu.

Následují dvě kratší, čtyřminutové skladby. Obě jsou opět jistými druhy Roachových, osobitých drones, působících až symfonicky. Myslím, že jejich názvy nejsou tak důležité pro vyjádření obsahu. A vchází se do nejdelší, 17 minutové skladby The Future Flows From Here. Ta je nejdynamičtější z celého alba, i když ne rytmikou, ale způsobem práce s jednotlivými zvukovými proudy, které jakoby vystřelují do dálky se zemitou podporou třepetajících se drones. Zároveň je tu v pozadí další melodie, která směřuje vytrvale, ale bez pohybu do dáli též. A ta nám zůstává přes veškeré změny, které se kolem ní dějí, jako opora až do konce. Také poslední, skoro devítiminutová skladba Regeneration Revelation, má podklad z hlubších jakoby podvodních tónů a vytváří zklidňující závěr do ticha.

CD má pěkný, světlý a pozitivní digipack, a myslím, že se stane jedním ze skvostů Roachovy tvorby.

*

 

Uložit