Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

William Mortensen: A Pictorial Compendium of Witchcraft
(fotografická manipulace, 1926)

Termín „odkouzlení světa“ se používá při popisu proměny tradiční západní společnosti ve společnost moderní s nástupem osvícenství a vědecké revoluce vrcholící na konci 18. století a jako výsledek racionálního zdůvodňování přírodních i společenských jevů. Jako první jej na konci 18. století použil Friedrich Schiller, sto let před Maxem Weberem, když popisuje stav, v němž se svět nachází po odklonu od předmoderních mýtů a metafyziky. Weberův výklad přesouvá magické do osobní roviny a předjímá vizi, že v budoucnosti by přílišná byrokratizace společnosti mohla zcela ovládnout lidský život a uvěznit jej v „železné kleci racionality“. Marcel Gauchet popisuje „odkouzlení světa“ jako rozchod západního světa s tradičním náboženstvím, spolu se zevšeobecněním, že se lidstvo dostalo za hranice náboženského věku. Tak se „obec ve věcech veřejných již obejde bez nadpřirozeného, a týká se to i těch jejích členů, kteří v ně nepřestali věřit.“[1]

Básník, literát a esejista Patrik Linhart má dvě glosy k magii. Prvně v Ročence Staré milenky na rok 2017 uvádí fabulovaný citát J. K. Rowlingové:

„Kouzelnický pohled na život je škodlivý.“

Další se nachází v jeho eseji Magie všedních dní čili Člověk jako zraněný anděl,[2] v němž hned v úvodu vyřkne obvinění:

„Svět, potažmo moderní svět, jak se říká, byl odkouzlen čili máme ten élent, že jsme jej připravili o veškerou magii.“

A obraz Hugo Simberga Zraněný anděl na obálce knihy tento výrok jenom podtrhuje. Přesto magické, fantastické a iracionální přisuzujeme dětem nebo přírodním národům, případně se stává předmětem zkoumání psychiatrie.[3]

Na druhé straně se však ještě i dnes lidé bojí, aby něco nezakřikli, chodí k léčitelům, každý týden v tisku vyhledáváme horoskopy, vyhýbáme se číslu 13, i vědci mají své talismany, a kartářky nadmíru prosperují, přičemž stejně jako kdysi (za socialismu) se jejich klientela rekrutuje do značné míry z vysokých společenských vrstev. Jakpak to?

Pokračování →

Jayne Mansfieldová: satanistka

Carl Abrahamsson Květen - 11 - 2010

*

Jayne Mansfieldová: satanistka

„Život je velká radost – smrt velké odříkání. Proto si užijte života co nejvíce – TEĎ HNED!“

Anton La Vey, Kniha Satanova 1, IV:1

„Všechny tvé kosti pak hrdě řeknou, Kdo se mi vyrovná? Nebyl jsem snad příliš mocným sokem svým nepřátelům? Neosvobodil jsem se SÁM, vlastním rozumem a tělem?“

Anton La Vey, Kniha Satanova 2, IV:1

*

Pro většinu veřejnosti zůstává Jayne Mansfieldová v paměti jako „natvrdlá blondýnka“, možná dokonce ještě víc než samotná Marilyn Monroe. S úmrtím Monroe měla definitivně skončit éra natvrdlých blondýnek, a vskutku tomu tak i po nějaký čas bylo. A protože obě dvě byly zaškatulkované do určitého typu role, stala se tato skutečnost koncem jejich kariér, ačkoliv u obou k tomu došlo odlišným způsobem.

Slečna Monroe se od té doby stala ikonou americké kultury a historie stejným způsobem jako její mužský protějšek James Dean, kdežto Jayne zůstane navždy v paměti jako zábavná a praštěná blondýnka, královna špinavých kšeftů, bohyně kýčovitých filmů anebo sobecká ženská posedlá potřebou být středem zájmu médií.

Málo je ovšem znám fakt, že se velice zajímala o okultno už od raného mládí a že v polovině 60. let (20. století – pozn. překl.) se přidala k aktivitám svého dobrého přítele Antona La Veye a jeho tehdy nově založené Církvi Satanově. Ať už je vaše představa o Jayne jakákoliv, jedna věc je jistá… byla opravdovou Hvězdou. Mnoha způsoby.

Narodila se roku 1933 jako Vera Jayne Palmer v Pennsylvanii a jako miliony mladých dívek tehdy v USA podlehla svodu opojné drogy zvané „Hollywood“. Sbírala posedle informace a fotky svých oblíbených hvězd, včetně Shirley Temple a Johnny Weissmullera a v průběhu let se rozhodla na pozadí této touhy, že chce rovněž být filmovou hvězdou.

Jayne Mansfieldová

Vdala se za studenta z kolejí Paula Mansfielda, když jí bylo 16. Otěhotněla s ním a dítě, Jayne Marie, se stalo první důvěrnicí a asistentkou své matky na cestě na hvězdné nebe. V té době, zhruba na počátku 50. let, žila rodina v Texasu.

Jenže když se Mansfield vrátil ze zahraničí, kde byl s americkou armádou, vyjeli si na výlet do Kalifornie, kde prý Jayne na hranicích státu vyskočila z auta, políbila zem a řekla: „Jsem doma“.

Brzo bylo jejímu manželovi jasné, že nemá absolutně žádné plány na návrat…

V její autobiografii Jayne Mansfield‘s wild, wild world (v knize dedikované „Lásce“…), pozdější manžel Mickey Hargitay vypráví: „Obětuje kohokoliv – ať už je to dobrá stránka její povahy nebo ne – když se nedokáže sžít s tím, co ona potřebuje a jaké má požadavky.“ A ještě, „Když Jayne něco opravdu chce, dávejte si pozor. Opravdu dostane to, co chce.“

A tak jest fundament magie ustaven – Vůlí! Pokračování →

UFO, kult Ku & projekt Galileo

San Květen - 10 - 2010

*

→ Čínský magický kult Ku

Ku

Osmnáctý hexagram I-ťingu, Ku, je překládán jako Zkaženost.

Následování a přizpůsobivost se snadno zvrhnou v cosi velmi nekalého. Taková je negativní spojitost tohoto hexagramu s hexagramem předchozím. Kdo se k někomu přidává a radostně jej podporuje, ten pro něj pracuje a slouží mu. Mluví-li se o zkaženém, pak jde o práci na zkaženém. Čínské jméno hexagramu vyjadřuje znak představující mísu plnou červů, symbol něčeho zkaženého, nepoživatelného. Sklad dolního a horního trigramu kombinuje měkkou ústupnost až apatii spodního trigramu s tvrdou vytrvalostí až umanutostí trigramu horního. Je to něco, co se nesrovnává, co je ve své podstatě zvrácené a volá po nápravě. Jsou jisté vhodné a nevhodné časy obětí, kterých je třeba, aby se dílo zdařilo a jeho plody zůstaly zdravé.1

V srdci kultu Ku spočívá systém analogický mystériím vúdú, které se týkají 256 jedů Bohyně, čili kal. Ku je černá magie, jako je Wu magií „bílou“. Má jistou příbuznost s egyptským slovem Khu, a proto i odkazuje na ženskou povahu jejího zdroje. Khu je magická síla par excellence. Je zpodobňována cípkem nebo ocáskem femininního komplexu, v němž se vytvářejí kaly.

Když Kenneth Grant, žák slavného anglického mága Aleistera Crowleyho, vykládá ve své knize Hecate’s Fountain jeho slavný magický manifest o Novém Æonu, Knihu Zákona2, popisuje kaly neboli barvy Hadita v jeho tajné manifestaci v tomto pořadí:

  • modrá
  • zlatá
  • rudá
  • purpurová
  • zelená.

Hadit je nekonečně malý nebo atomický bod (bindu). Skrytý bůh, který jest jedno s Adadem, Daat (hebrejská sefira Poznání nebo Rozumu) a Thothem (egyptským bohem moudrosti, a také strážcem tarotu), jejichž spojení (yog) vytváří Yog-Sothotha.3

Pojem Yog-Sothoth pochází z Necronomiconu a znamená doslova „věk (yug) nebo aeon Set-Thotha.“ V metafysickém smyslu je Yog-Sothoth symbolem ducha Choronzona, velikého démona Chaosu, který dlí v srdci hmoty nebo v materiálním universu. Jeho tajemství je možné odkrýt pouze projitím Brány Daatu (tj. Thothovy) do pouště Setovy, Set-Thotha, či Sothotha.

Pokračování →

LAM: Cesta ke svobodě

Apollyon 731 Květen - 8 - 2010

Kresba Lama od Aleistera Crowleyho, nesoucí název The Way (Cesta), se poprvé objevila roku 1919 na jeho výstavě nazvané Mrtvé duše v Greenwich Village ve státě New York. Na jaře téhož roku byla otištěna v periodice The Equinox III;1 jako frontispis Crowleyho komentářů ke knize Hlas ticha od H. P. Blavatské. Tato kniha s komentáři se označuje jako Liber LXXI. Jak se zdá, kresba vznikla v souvislosti s Amalantrah Working, řadou magických experimentů, které Crowley provedl se svou tehdejší partnerkou Roddie Minorovou v letech 1918-19, když žil v New Yorku. Záznamy se bohužel nedochovaly kompletní, ale ze souvislostí vyplývá, že portrét Lama tvoří základ těchto seancí.

*

Ófitské vejce

I.

Předpokládá se, že Amalantrah Working v mnoha směrech navazuje na řadu vizí a sdělení, které vzešly z evokací shrnutých pod název Ab-ul-Diz Working v roce 1911. V obou těchto záznamech je přednostně uváděn symbol vejce.

V květnu roku 1945 Crowley věnoval kresbu svému žákovi Kennethu Grantovi. Z dochovaných záznamů z roku 1947 víme, že Crowley s touto entitou nepřerušil kontakt až do své smrti. V 60. letech navázal nejsilnější kontakt s Lamem Michael Bertiaux, vúdú-gnostický mistr kultu La Couleuvre Noire1, a několik dalších magiků z řádu Ordo Templi Orientis2. V roce 1987 Kenneth Grant, vůdce anglické větve Ordo Templi Orientis, oznamuje v instrukci týfónského O.T.O. nazvané Dikpala cesty ticha, že „nejvyšší svatyně Řádu pokládá za vhodné zpravidelnit a prověřit dosažené výsledky členů O.T.O., kteří mají stálý kontakt s magickou entitou známou jako Lam“. Z těchto důvodů byl založen vnitřní kult Řádu, tzv. Kult Lama, který shromažduje poznatky z těchto kontaktů. O zpopularizování a rozšíření tohoto fenoménu se v součastné době zasloužil i žák Kennetha Granta a přední člen týfónského O.T.O., Michael Staley. Ten tématicky uspořádal několik veřejných přednášek a přispěl řadou článků do ústředního hlasu anglického Ordo Templi Orientis, magazínu Starfire.

Pokračování →

Komentáře k AL: III. část

San Květen - 5 - 2010

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil SAN

*

Kniha Zákona předpokládá vědomý a „božskou prozřetelností“ nasměrovaný běh duchovní evoluce. Předpokládá existenci tělesa zasvěcených, kteří se zaslíbili hlídce pro blaho lidstva a svoji moudrost sdělují kousek po kousku člověku v míře odpovídající jeho schopnostem ji přijmout. Zasvěcenec si je dobře vědom toho, že jeho instrukce může být zlovolně desinterpretována nepoctivci a hlupci; a není všemohoucí, musí si nechat líbit překroucení svých výzev a pouček. To vše je součástí hry. Liber I vel Magi říká mágovi (tamtéž definovanému jako zasvěcenec pověřený úkolem sdělit lidstvu novou pravdu), co může očekávat…

*

 

A .˙. A .˙.
Publikace v třídě A.

*

AL, III:1
Slovní hříčka se znělou a neznělou souhláskou s-t a z-d má hluboký kabalistický smysl podobně jako hadí s-s-s a včelí b-z-z. První značí nestvořené (nebeské) a druhé stvořené (pozemské). Stojí za to si všimnout samotné funkce a pohybu jazyka při artikulaci těchto protikladných souhlásek. Samotné slovo „reward“ nedává představu o tom, zda-li je míněno jako odměna za projev moci a vůle nebo jako odplata za nemoc a zvůli. Jde o Pána s dvojitou holí, která může být jednomu zlověstnou symbolikou hrozící baštonády a druhému královským žezlem. „Re“ znamená „znovu“ nebo „opět“ (lat.) a „ward“ jako sloveso „hlídat“, „chránit“, „hájit“, „krýt se“. Vzhledem k tomu, že Horus je bůh v podobě sokola, stojí za to vzít v úvahu i samotné sloveso „reward“, jež v lovecké hantýrce znamená „dát psům nebo sokolům vnitřnosti nebo droby skolené zvěře“. – San.

Pokračování →

Komentáře k AL: II. část

San Květen - 5 - 2010

Autoři: Aleister Crowley & Kenneth Grant, kterak doprovodil San

*

Stéla zjevení (zadní strana)

Nejprve tu máme Nuit a Hadita reprezentujících pozitivní a negativní elektron, ženský a mužský princip I-ťingu. Jinými slovy, hmotu a pohyb. Hadit je středem neohraničené sféry, a tudíž každý bod v ní je rovnocenný. Každá manifestace je následkem kombinace Nuit a Hadita, každý zvláštní případek Hadita, tak říkajíc, naplněním sebe sama prostřednictvím různých možností, které představuje Nuit. Hadit je tedy srdcem každé hvězdy. „Každý muž a každá žena je hvězda.“

Proto každý z nás je nějakým přírůstkem manifestací seskupených kolem téhož středu; identického, totiž v podstatných rysech. Každá hvězda se liší od jiné svojí pozicí, takže neustále vznikají nové permutace. Takový systém má tu výhodu, že prezentuje fakta velmi přesně. Je obtížné pochopit to napoprvé čistě intelektuálním pochodem a obecně je obtížné to vysvětlit lidem čistě intelektuálními pojmy, neboť tato koncepce spočívá na transfinitní geometrii. Poněvadž však byla tato Kniha napsána, dotčené matematické koncepce, jež byly v tu dobu mimo záběr oficiálních matematiků, formuloval Cantor a jeho škola. Zdá se mi být zarážejícím svědectvím o Aiwassovi, že se měl vyslovit k systému, jenž zahrnuje matematiku, která byla v té době ještě nepochopitelná každé živé duši, který se však stal v průběhu pár let hlavním klíčem nových sejfů.

Pokračování →

Liber Babalon

Jack Parsons Květen - 5 - 2010

4. leden – 4. březen 1946 e. v.

ÚVOD

Atu XI: Chtíč (Babalon na Bestii)

Tato kniha obsahuje záznamy o magickém experimentu, který se vztahuje k invokaci elementála, odtud se bohyně nebo síla nazývá BABALON a všechno, co z toho vzešlo. Dodatek obsahuje i některé podrobnosti o této metodě, jež jsou zveřejněny vůbec poprvé. Obsah bude srozumitelným všem, kdož jsou připraveni to pochopit a trocha studia a úsilí by to měla umožnit i těm, kteří touží porozumět. Zbytek to bude bezpochyby vykládat v souladu se svými zálibami.

Poznámka k filosofii v pozadí. Současný věk je pod vlivem síly magickou terminologií nazývané Horus. Tato síla se vztahuje k ohni, Marsu a slunci, což znamená moc, násilí a energii. Vztahuje se též k dítěti, jež jest neviňátkem (tj. nediferencované). Jeho zjevení si lze povšimnout při zániku starých institucí a idejí, objevem a rozvolněním nových energií a trendem silových vlád, válkami, homosexualitou, infantilismem a schizofrenií.

Tato síla je naprosto slepá, je závislá na mužích a ženách, jejichž prostřednictvím se manifestuje a kteří ji vedou.

Obvykle dnes takové vedení končí katastrofou.

Katastrofický trend má své kořeny v nedostatečném pochopení naší vlastní povahy. Skryté chtíče, obavy a nenávist povstávající ze zhroucení sexuální touhy, která se skrývá v přirozenosti všech lidí západní civilizace, se vydaly směrem k sebevraždě a vraždění.

Tuto bezvýchodnou situaci zachránilo vtělení jiného druhu síly, která se nazývá BABALON. Podstata této síly se vztahuje k lásce, porozumění a dionýské svobodě, a je nutným protějškem či souvisí úzce s manifestací Hóra.

Naznačuje se, že ona síla je v současné době inkarnována v nějaké žijící ženě následkem popsané magické operace. Co je ovšem monohem podstatnější, jest náznak, že tato síla je vtělena do všech mužů a žen a je jenom třeba ji invokovat, aby se duch osvobodil od pozůstatků starého aeonu, a namířit tuto slepou Hórovu sílu do konstruktivních kanálů porozumění a lásky. Metody takové invokace jsou popsány v textu.

Pozadí týkající se tohoto materiálu lze dohledat v Knize Zákona a v Komentářích k ní, a v dalších spisech Aleistera Crowleyho; rovněž v četných magických, antropologických, psychologických a filosofických textech. Všechny jsou nezbytné k pochopení a využití tohoto materiálu.

Ještě jedna věc. Mělo by se pamatovat na to, že veškerá lidská činnost poté, co jsou nasyceny základní životní potřeby, pocházejí z potřeby milovat nebo být milován. Je proto zcela doslova pravdivé, že v porozumění (tj. v tom, co zahrnuje všechny kategorie lásky) se skrývá veškerá moc. Uchopení tohoto principu bipolarity by měl všechno vyjasnit.

Tímto hrubým a rudimentárním filosofickým pojednáním tedy končím a předkládám Knihu Babalon:

* Pokračování →

Spřízněné weby