Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Æony, gyry, jugy a Zlatý věk

San Srpen - 8 - 2016
Rozpolcení Džamšidovo

Rozpolcení Džamšidovo

V roce 1992 přišel D. Ž. Bor s titulem Zlatý a železný věk aneb O vycházení světa z potopy, nebi, ráji a podsvětí.[1]

Zařadil do něho svůj výběr myšlenek a textů vztahujících se k podivuhodnému sídlu našich prarodičů a cyklickému střídání věků, čtyřem věkům lidstva. Na pomoc si vzal citace z děl Fulcanelliho, Liber occultationis, Clavis operis Georga von Wellinga, dále to byl Henricus Madathanus Theosophus a jeho Aureum saeculum redivivum.

O rok později na něj navázal rozsáhlejším, vytříbenějším a vlastními myšlenkami, idejemi, analýzami a syntézami naditém svazku Abeceda stvoření[2], s podtitulem Komorní soubor mýtoetymologických esejů o povstání člověka, jazyků, náboženství, kultury a civilizace, představujícího úvahy o hermetické kosmogonii.

Pokračováním je jeho již posmrtný opus Tajemný svět pravěku[3] s podobným podtitulem Mýtoetymologické eseje. Abeceda stvoření v zrcadle mýtů. Studiem starých mýtů a dávnými civilizacemi se zabýval dlouhý čas, fascinován příbuzností jazykových kořenů napříč kontinenty, a v jeho průběhu objevil nové živ(n)é pole, na němž vyrašila podivuhodná věda, mýtoetymologie.[4]

Stal se vypravěčem příběhů o Hadu a Želvě, o podivných zápasech dobrých a moudrých Hadů s oněmi zlými a nemoudrými, o Rybích, Hadích a Ptačích lidech. Dlouhá léta umanutě stopoval tyto legendy až ke kořenům nesmírně vzdálených dob, jejichž skrovné pozůstatky jsou mementem dávné katastrofy, k níž my sami uháníme mílovými kroky, ba již jsme na jejím prahu. D. Ž. Bor to cítil rovněž, neboť poznamenává:

„Doufám, že novou knihu stačím napsat a varovat nás před námi samými: my jsme ti, před nimiž nás moudří varovali!“

Pokračování →

Gershom Scholem: O mystické podobě Božství (Malvern, Praha 2011)

Gershom Scholem: O mystické podobě Božství
(Malvern, Praha 2011)

Gershom Scholem: O mystické podobě Božství

304 stran, Malvern, Praha 2011, vydání první, vázané
ISBN 978-80-86702-97-1

*

Vedle stěžejního díla Počátky kabaly podrobně analyzujícího původ a raná stadia vývoje kabaly se nám dostává do rukou významná část autorových přednášek pro společnost Eranos, které zazněly v Asconě v letech 1952-1961. Zhruba o 15 let později byly publikovány v hebrejském překladu Josefa Ben-Šloma jako součást knihy Pirkej jesod be-havanat ha-kabala u-semalejha („Základy chápání kabaly a jejích symbolů“, Jeruzalém 1977, čímž navazuje na podobně nazvané dílo Gershoma Scholema Kabala a její symbolika, neboť první část knihy tvoří přednášky, které vyšly právě v této knize).

V první kapitole se pojednává hlavní téma knihy – ši’ur koma, mystická podoba Božství. Opírá se o čtvrté z Desatera přikázání (Ex 20,4): „Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.“ Jakékoli vyjadřování se o Bohu může použít pouze obrazy ze stvořeného světa, neboť jiné nemá. Přes propast transcendence, kterou přemosťuje zjevení, sahá pouze hlas Boží, žádná jiná forma. Teofanií je slyšení hlasu, považováno za nejduchovnější smyslové vnímání. Nicméně však stále smyslové. Boha je zřejmě možno vidět, avšak má to svá jasně vymezená omezení: „“Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal“ (Ex 33,20). Mojžíš může spatřit „hřbet Boží,“ nikoliv však „tvář Jeho“ (Ex 33,23).

Pokračování →

O nebeské geometrii

San Duben - 29 - 2010

Levá ruka

Rabi Amoraj seděl a vysvětloval: Jaký je význam verše (1Kr 8,27): „Ale může Bůh opravdu sídlit na zemi, když nebesa, ba ani nebesa nebes Tě nemohou pojmout?“ Jsme vedeni k poznání, že Požehnaný Svatý má 72 jmen.
„Nebesa“ a „nebesa nebes“ naznačují tři úrovně, jimi jsou: Osa (druhý obratel krční), Sféra a Srdce. Každá z nich obsahuje 24 jmen. Tito tři králové jsou zmiňováni i v Sefer Jecira 6,1-2. Osou je král universa, Sférou král roku a Srdcem král duší.

A co je touto Osou (teli)? Slovo teli uvádí i Sefer Jecira 6,1-2.

Fabre d‘Olivet uvádí ve své knize The Hebraic Tongue Restored And the True Meaning of the Hebrew Words Re-established and Proved by their Radical Analysis tento výklad:

Tau-Lamed – TL.
Jakákoliv idea vršení, kupení, akumulace; to, co je seskupováno; to, co se vrší jedno na druhé. Arabský kořen nicméně naznačuje spíše pojem „vystupovat“; a podobný znak se používá i u popisu „vynášení“ zeminy při kopání studně.

Význam tohoto slova je obskurní, jediné podobné slovo se objevuje v Genesis 27,3 a znamená „toulec“.

Autor Bahiru jej spojuje se slovem taltalim, které je již samo o sobě dvojsmyslné. Podle Rašiho je odvozeno z kořene tala (viset), zatímco podle jiných pochází z kořene talal, což znamená „kupit, vršit“.

Podle mnohých autorit je teli imaginární čára, osa, podle níž rotují všechna nebeská tělesa (např. rabi Moše Chajim Luzzatto ve spise Choker u’mekubal 13).

Teli

Podobný názor má, zdá se, naznačovat, že jde o sílu přitažlivosti. Další autority spojují teli s nachašem bariach (had Genese) (Iz 27,1), kde se přirovnává k Leviatanovi, hadovi svinutému a útočnému, k drakovi v moři (Bina).

Ačkoliv někteří jasně tvrdí, že jde o souhvězdí Draka (viz dále v textu o něm), druzí míní, že to je jasně Mléčná dráha (!). Kol Jehuda ve spise Kuzari (4,25) zdůrazňuje, že slovo teli je fono-sémanticky příbuzné slovu tanin, a znamená – „had“. Další názory (Targum) se shodují na tom, že je odvozeno ze slova „rozprostřít, rozvinout“, jak osvědčuje verš (Iz 44,24): „sám nebesa roztahuji“ (talit šamaja).

Souvisí s pohádkovými i bájnými motivy o tom, kterak bohatýr nebo mýtická bytost udeří holí o zem (ranečkem apod.) a svět se rozvine.

Sefer Jecira staví na tom, že teli (viz poznámku, kterou má k tomuto Fabre d‘Olivet) je králem universa. Je proto zdrojem šesti směrů universa, které jsou naopak součástí Člověka Makrokosmu. V pozdějších kabalistických spisech je nazýván Parcuf (personifikace) Zer Anpinu (srv. obdobu Parsifala). Tady to autor nazývá „obrazem, který je před Požehnaným Svatým“ (srovnej Gn 1,26-7).

Tento „obraz“ se dále objevuje v Písni písní (5,11), kde se říká: „vlasy jeho kadeřavé (taltalim)“ (mluví se tam o Erótu v témže duchu). A tamtéž se prozrazuje místo, kde vlastně Král přebývá (Pís 7,6): „Král je těmi kadeřemi spoután“ (!).

Pokračování →

Gershom Scholem: Počátky kabaly (Malvern, Praha 2009)

Gershom Scholem: Počátky kabaly

394 stran, Malvern, Praha 2009, vydání první, vázané
ISBN 978-80-86702-52-0

*

Stěžejní dílo Počátky kabaly podrobně analyzuje původ a raná stadia vývoje kabaly. Nakladatelství Malvern mapuje dílo Gershoma Scholema (1897–1982), jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století a znalců židovské mystiky, systematicky, nyní základní kritickou a hutnou studií Počátky kabaly, která popisuje rozličné proudy, které dokážeme rozlišit u nejstarších kabalistů, počínaje prvním nástupem kabaly v knize Bahir zhruba v polovině 13. století. Objasňuje četné náboženské a obecně historické faktory působící v době, kdy se kabala teprve formovala.

V Počátcích kabaly Scholem sleduje především gnostické a novoplatónské vlivy na raně kabalistické myslitele a dokládá, že se kabala v tomto období svého vývoje šíří ze tří hlavních center: z Provence, Kastilie a Gerony.

Počátky kabaly začínají analýzou knihy Bahir, která podle Scholema pochází z mystického okruhu vedeného Izákem Slepým (str. 165-203) v Provence, třebaže se též domnívá, že některé vrstvy tohoto díla mohou mít svůj původ v některých neznámých židovských gnostických skupinách. Scholem také zastává názor, že geronská škola nejspíše nebyla nezávislou entitou, ale spíše pokračováním dřívějšího kruhu v Provence, z nějž nakonec vzešel Bahir.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b