Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

O pouti za poutem ku Světlu

San Prosinec - 27 - 2015
Lenka Karfíková: Anamnesis. Augustin mezi Platonem a Plotinem (Vyšehrad, Praha 2015)

Lenka Karfíková: Anamnesis. Augustin mezi Platonem a Plotinem
(Vyšehrad, Praha 2015)

Lenka Karfíková: Anamnesis. Augustin mezi Platonem a Plotinem

144 stran, Vyšehrad, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7429-639-0

 

Jak si vlastně Augustin představoval rozpomínku na nadčasově platné, např. matematické zákonitosti, které si duše sama nevymýšlí, ale které nalézá?

Ve své nové studii se Lenka Karfíková vrací k platonskému motivu poznání jakožto rozpomínání a všímá si, jakými proměnami prošlo Augustinovo pochopení platonské anamnese, vzpomínky na minulé vidění inteligibilních předmětů, jež duše zřela před svým vstupem do těla, anebo jako cosi vtělené duši stále přítomného.

„I neškolení lidé, jsou-li dobře tázáni, z toho důvodu, že je jim přítomno světlo věčné ratio – nakolik jsou schopni je zachytit –, v němž tyto neproměnně pravdivé věci spatřují, než že by je byli kdysi znali a posléze zapomněli, jak mínil Platon a jemu podobní.“

Augustinův vývoj od platonské anamnese k Plotinově představě osvícení počítal vždy s božským světlem, v němž lze nahlédnout inteligibilní obsahy:

„Bože, inteligibilní světlo, v němž, od něhož a skrze něhož inteligibilně září vše, co inteligibilně září.“

Toto světlo nebylo ztotožněno s ratio, nýbrž s Bohem; ratio je chápáno spíše jako schopnost intelektuálního vidění přítomná v mysli: „Je to Bůh sám, kdo osvěcuje.“

Pokračování →

O bráně k činům

San Srpen - 4 - 2015
Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení (Vyšehrad, Praha 2015)

Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení
(Vyšehrad, Praha 2015)

Martin Buber: Úvahy o chasidismu. Cesta člověka podle chasidského učení

112 stran, Vyšehrad, Praha 2015, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7429-480-8

 

Děd Martina (Mordechai) Bubera (1878–1965), Solomon Buber, byl významný učenec žijící ve Lvově, který se věnoval studiu židovských chasidských tradic a Tóry a on u něho trávil dětství a chodil zde na polské gymnázium. V roce 1902 se začal zabývat chasidstvím, jehož životní a náboženská praxe mu byla blízká. Roku 1904 napsal disertaci o problému individuace, zejména o Jakobu Böhme a Mikuláši Kusánském, a vydal rovněž několik sbírek chasidských příběhů a mýtů.

Roku 1923 napsal své nejznámější dílo Já a Ty, věnované filosofii vztahu a inspirované zejména Ludwigem Feuerbachem a Sörenem Kierkegaardem. Od roku 1925 pracoval společně s Rosenzweigem na novém překladu bible, který se snažil zachovat co nejvíce rysů hebrejského originálu. V letech 1930-1933 byl profesorem židovského náboženství a etiky na univerzitě ve Frankfurtu n. M., na protest proti Hitlerovu převzetí moci však roku 1933 rezignoval a roku 1938 kvůli sílícímu tlaku německého nacismu odjel do Jeruzaléma, kde učil na tamější Hebrejské univerzitě antropologii a sociologii. Až do smrti udržoval blízké vztahy se svými přáteli z Prahy, zejména s Maxem Brodem.

Svazek edice Krystal přináší tři drobnější texty k chasidismu, z nichž dva vycházejí česky vůbec poprvé. Přednášku z roku 1947 Cesta člověka podle chasidského učení, kterou český čtenář již zná, doplňuje úvaha Chasidismus a západní člověk z roku 1956, která ukazuje na podněty chasidské tradice pro krizi moderního člověka, a text Několik dalších poznámek k popisu chasidismu z roku 1963, polemika s kritikou jiného významného badatele v oblasti judaismu, Gershoma Scholema.

Pokračování →

Thomas Moore: Temný eros. O moci a bezmoci v mezilidských vztazích (Portál, Praha 2001)

Thomas Moore: Temný eros. O moci a bezmoci v mezilidských vztazích

168 stran, Portál, Praha 2001, vydání první, brožované, cena 235 Kč
ISBN 80-7178-530-X

*

Když Psyché sestoupila do nejnižší hlubiny pekla, přičemž si pro sebe uzmula trochu Persefoniny krásy, byla znovu spojena s Erotem. Z Apuleiova vyprávění vyplývá, že mučení a bolest mají důležitou roli ve vyzrávání psyché a v přípravě duše na lásku. Psyché ve stavu původní nevinnosti není schopna udržet nějaký vztah tak, aby z něho byla skutečná láska. Povzbuzena svými sestrami, tzn. různými fantaziemi, které jsou sestrami nevinnosti, přináší k temnému a zranitelnému loži Erotově svíci a nůž.

Thomas Moore je psychoterapeut, pedagog, překladatel a spisovatel a žije v Nové Anglii. Má doktorát z psychologie náboženství na universitě v Syrakusách, doktorát teologie na universitě ve Windsoru, doktorát z muzikologie na universitě v Michiganu, a doktorát z hudby a filosofie na universitě v DePaul.

Ačkoliv byl dvanáct let mnichem v katolickém řádu, je ženatý a se svojí ženou má dvě děti. Napsal celou řadu článků z oblasti psychologie archetypů C. G. Junga, mytologie a umění, a také o těchto tématech přednáší.

Pravdou erotismu je zrada.

Mezi jeho knihy patří rovněž The Planets Within, Rituals of the Imagination, Care of Soul (č. Kniha o duši, Portál 1997, 2001), Soul Mates (č. Kniha o lásce a přátelství, Portál 1998) a Meditations. Redigoval  také pro nakladatelství HarperCollins antologii děl Jamese Hillmana pod názvem A Blue Fire.

James Kirk a jeho temný eros

Máme sklon přehlížet temný eros, přestože představuje část motivace k naší práci. Milovníci sci-fi seriálu Star Trek si připomenou starý díl s názvem Nepřítel v nás (The Enemy Within), v němž došlo chybou transportéru k rozdvojení osobnosti kapitána Jamese Kirka na světlou a temnou, první láskyplná, intelektuální, ale také slabá, nerozhodná; druhá agresivní, atavistická a divoká, ale zbabělá a egoistická. Avšak psychoterapie má velice sadistickou stránku: pacient musí být chladně a objektivně analyzován, aby mu bylo možno pomoci. Kdyby se k němu přistupovalo pouze se sentimentálním soucitem, jenom bychom podlehli všem klamům jeho neurózy a nikdy by mu nebylo možno účinně pomoci.

Thomas Moore umožňuje ocenit markýze de Sade jako učitele našeho temného erótu, naší temně hrozivé, démonické stránky.

Říkáš, že můj způsob myšlení nelze tolerovat? Co konkrétně? Člověk, který mění způsob svého myšlení, aby se zavděčil druhým, je blázen. Můj způsob myšlení je výsledkem mého uvažování. Je součástí mé vnitřní bytosti, toho, jak jsem stvořen. Proti tomu nepůjdu a nešel bych, ani kdybych si to přál. Protože můj systém, se kterým nesouhlasíš, je také mou největší útěchou v životě, je zdrojem všeho mého štěstí – znamená pro mne víc než můj vlastní život.

Dopis ženě markýze de Sade, listopad 1783. W. Lennig: Potrait of De Sade. Herder and Herder, New York 1971.

Podíváme-li se z větší blízkosti na temná a ukrytá dějiště příběhů markýze de Sade, která jsou pozemské Psyché čili světské kráse cizí. Avšak poté, co se podřídí tvrdým zkouškám a objeví a obleče si na sebe krásu pekla, začne být pro Eróta přitažlivá. Sadovská představivost v sobě zahrnuje ocenění estetiky zvrácenosti, přičemž si užívá rozkošných hrůz, který nachází v Persefonině budoáru.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b