Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Pouť k Huse aneb Vandrem ku světlu

San Prosinec - 2 - 2016
M. C. Escher: Relativita

M. C. Escher: Relativita

David Bowie hraje ve filmu Labyrint [1] Jaretha, krále skřítků, do jehož říše, divočiny, zavítá dívka jménem Sára, a samotný pohádkový příběh jest v jádru řadou magických instrukcí k přechodovému rituálu do dospělosti. Jméno krále skřítků lze odvodit od Hareth, tj. „les“, s výslovností Cheret. „J“ a „H“ je přitom zástupné, jak vidíme na příkladu jmen „Josa“ nebo „Hosa“.

Labyrint představuje místo, které sex a smrt obývají společně s troufalou nenuceností. Není to sice úplně stejné, jako když Červená Karkulka vkročí do lesa plného nástrah a zabloudí v něm až ke své Nemesis – vlkovi, obě postavy ale nevinně a ladným způsobem vykročí v soumrak svého dětství a do náručí příšer. Příběh je konstruován tak, že jde o přechod z pohádkového světa do „skutečného,“ avšak jeho „normálnost“ brzo vezme za své, jak je Sára vtahována do víru fantasií jak rozkošných, tak i temných – její pouť labyrintem je víceúrovňová a jednotlivá patra si vzájemně odporují; nelze se v nich chovat analogicky – v každém musí kreativně zápasit o své bytí.

Tento zápas se zcela symbolicky odehrává v nesmírném a snad i nekonečném domě, jak jej vidíme na slavné litografii s názvem Relativita od nizozemského umělce Mauritse Cornelise Eschera, která byla poprvé otištěna v prosinci 1953. Zobrazuje paradoxní svět, ve kterém neplatí normální zákony gravitace. Vyobrazená architektonická struktura se zdá být centrem idylické komunity, kde se většina obyvatel věnuje svým obvyklým činnostem. Struktura má mnoho oken, průchodů a schodišť, a každé z nich mohou používat osoby náležející ke zcela rozličným gravitačním polím.

Pokračování →

Filosof skrze oheň

San Květen - 17 - 2010

D. Ž. Bor: Philaletha. Byl alchymista George Starkey Eirenaeus Philaletha? (Trigon, sv. 7, Praha 2005)

Philaletha – Starkey

306 stran, nakladatelství Trigon, sv. 7, Praha 2005, vydání první, vázané, cena neuvedena
ISBN 80-86159-55-8

*

Nejvyšším cílem alchymisty je dosáhnout andělského kamene, jenž umožňuje zjevování Andělů a dodává moc rozmlouvat s nimi prostřednictvím Snů a Zjevení, a nedovoluje Zlému Duchu přiblížit se k místu, v němž ke komunikaci dochází.

Svazek sedmý alchymické knižnice nakladatelství Trigon obsahuje následující studii a traktáty:

  • Byl alchymista George Starkey Eirenaeus Philaletha?
  • George Starkey: Liquor Alcahest
  • Joaquin Pérez-Pariente: Podstata světla
  • Dopis pravým žákům Hermovým
  • Filosofický dopis o pravém Kameni mudrců
  • Eugenius Philaletha: Anima Magica Abscondita čili Skrytá magická duše
  • Euphrates čili Voda od Východu
  • Coelum Terrae čili Nebesa země
  • Antroposophia Magica
  • Josaphat Friedrich Hautnorton Svecus: O třetím počátku minerálních věcí
  • Bantaleonis Bifolium Metallicum

Jméno George Starkey je v posledních letech stále častěji uváděno do spojitosti s tajemným alchymistou 18. století Eiranæem Philalethem (Smírný [přátelský] Milovník pravdy). Historik alchymie K. Ch. Schmieder považoval Starkeyho za Philalethova žáka a domníval se, že za pseudonymem by se mohl skrývat mystik a alchymista Thomas Vaughan (1621-1665/6), píšící pod pseudonymem Eugenius Philaletha. Ten, zprvu vážený rektor oxfordské univerzity, kterou však pro své royalistické přesvědčení a účast v bitvě u Rowton Heath musel později (1650) opustit, byl nadšenec, který do svých alchymistických představ vkládal univerzalistické myšlenky tradiční kabaly a svá přirovnání a alegorie čerpal ze Starého Zákona. Jeho názory byly silně ovlivněny teoriemi „rudolfínského“ alchymisty Michaela Sendivoje a známého středověkého magika H. C. Agrippy z Nettesheimu. Po svém nuceném odchodu z oxfordské univerzity žil nějakou dobu v Kensingtonu, kde spolupracoval na poli (al)chemie s jedním ze zakladatelů Royal Society [Královská společnost] Thomasem Henshawem (1608-1673). Spolu s ním a pravděpodobně též s prvním prezidentem Královské společnosti sirem Robertem Morayem (1618-1673) prováděl nejrůznější alchymické a spagyrické experimenty; při jednom z nich, právě když laboroval se rtutí a dalšími ingrediencemi, došlo k nehodě, na jejíž tragické následky zemřel.

Pokračování →

Cestou svatého Jakuba

San Květen - 12 - 2010

Bernard Roger: Objevování alchymie

Bernard Roger: Objevování alchymie – Hermovo umění v pohádkách, dějinách a zednářských rituálech

342 stran, nakladatelství Malvern, Praha2005, vydání první, brožované, cena neuvedena
ISBN 80-86702-10-3

*

Rabelais popisuje Pantagruela jako toho, kdo všechno porušuje (altére tout), což musíme chápat v obou významech tohoto výrazu, který ve francouzštině znamená jak „změnit přirozenost“ něčeho, tak také „vyvolat žízeň“. Cílem velkého putování Gargantuova syna bude objevení Božské Lahvice Bacbuc, jež je určena k tomu, aby napojila ty, kteří žízní po vědě.

Bernard Roger studoval u Augusta Perreta na École des beaux arts a tato zkušenost v něm vypěstovala cit pro krásné stavby. Avšak ještě předtím, než se stal architektem,  zaslechl volání poesie, kterou chápal jako bytostně lidskou aktivitu, jež přináší bezprostřední poznání a poskytuje klíč ke skutečnému životu. Proto bylo zcela  přirozené, že se setkal s André Bretonem a jeho přáteli, s nimiž se podílel v padesátých letech  minulého století na surrealistickém dobrodružství. Surrealismus mu otevřel cestu k objevení tradiční alchymie, díky jejímuž neúnavnému studiu se stal skutečným „milovníkem Vědy“, jehož nemohl uspokojit pouze spekulativní přístup.

Pokračování →

O Velkém Zprostředkovateli

San Duben - 25 - 2010

„A aj, viděl větrné vírné sloupy,
jimiž z nebes sytila se země zlem,
odulostí se oděla, svatou rozmluvu ztratila,
a mezi ně velký zprostředkovatel vstoupil.
A nebylo již „u tebe“ a „u mě“,
však „mezi námi.
“Co jsi to učinil?!
Kamkoliv jsem šel, byl jsi se mnou ty!
Kdekoliv jsem otevřel úst, vyšel jsi z nich ty!“

De media, San

Poměr, o němž mluví Lucibvs Sannvs, je vztah. Jsme-li přítomni v lásce, pak tu je jen bezprostřední „já“-„ty“, naše bytí zakoušené přímým poznáním a zakoušením navzájem. Jestliže však přestanu vnímat osobně a začnu zpředmětňovat, představovat si, tvořím svět věcí a objevuje se „ono.“ To se objevuje s procesem individualizace. O tobě nemohu říci, že jsi „něco.“ Jsi, a to je kvalita bytí.

Náš mistr Therion mluví o tom ve své Lži, nazvané Udidlo:

Udidlo

Bytí je podstatné jméno; tvar je přídavné jméno.
Hmota je podstatné jméno; pohyb je sloveso.
Proč se bytí odělo tvarem?
Proč se hmota manifestuje pohybem?
Neodpovídej, ó ty v tichu přebývající! Neboť ZDE není žádného „proč“ a „nač“.
Jméno ONOHO známo není; zájmeno interpretuje, totiž dezinterpretuje To.
Čas a prostor jsou příslovce.
Dualita zplodila spojku.
Podmiňovací způsob je otcem předložky.
Člen předznamenává dělení slov; však citoslovce je zvuk, jenž skončí tichem.
Znič proto osm slovních druhů; devátý už je zas blízko pravdě.
I ten však musí být potřen, než budeš pohlcen tichem.
Aum.

(Aleister Crowley: The Book of Lies, str. 28. Samuel Weiser, Inc., York Beach, USA 1986.)

A tu si uvědomujeme, že i vztah „Já-Ty“ je pokusem o výklad. Je už dualitou, spojuje rozdělené.

„Ty se přede mnou ocitá. Ale já vstupuji do bezprostředního vztahu k němu. A tak vztah znamená, že jsem vyvolen i volím, je pasivitou i aktivitou zároveň…
Všechno, co lidský duch kdy vymyslel a vynalezl, pokud jde o předpisy, sdělitelnou přípravu, cvičení, pohroužení, nemá co činit s prajednoduchým faktem setkání.“
Martin Buber: Já a ty.

„Chci Tě vidět jako sebe.“ Podstata, jednota země, „král a země jedno jsou.“ Zprostředkovatel brání nazírání Boha.

Zastřel Bůh sám sebe, aby byl zprostředkováván?

Mají média nárok na bytí? Vždyť přece žádnou podstatu nemají! Jsou odrazem obrazu. Pokoušejí se o výklad (tj. „být základem, podstatou“), ale místo toho spíše prokládají: pravdivé nepravdivým, částečné neúplným, přítomné dočasným, nepřímé zprostředkovaným.

Ukaž zrcadlu zrcadlo a pomátne se z toho. Zakleto do nesčíslna zrcadlení přestává rozeznávat původní a druhotné.

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: 📧 hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b