Troum: musica universalis

4
Troum: Acouasme (CD, Cold Spring, CSR213CD, 2015)
Troum: Acouasme
(CD, Cold Spring, CSR213CD, 2015)

Troum: Acouasme

CD, Cold Spring, CSR213CD, 2015
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

 

Na samém sklonku roku 2015 vyšlo na britském labelu Cold Spring nové album německého dua Troum. Je na něm šest zhruba stejně dlouhých skladeb až na poslední delší, asi 18 minutovou. Od této kapely již máme k dispozici více alb, ačkoli byla založena až v roce 1997 v Brémách. Vyjdeme-li z toho, že název, který si dala – Troum – je staroněmecký výraz pro sen, pak její nahrávky poněkud devastují představu o tom, co je to snový stav.

Často je její hudba zařazována do stylů postindustrial, minimal či drone music. Ze všeho je tam jistě něco, ale jinak se tento vlastní styl dá někam těžko zařazovat. Ačkoli jde o elektronickou hudbu, oba hudebníci vlastně kromě elektrické kytary a baskytary hrají na akustické nástroje. Užívají akordeon i foukací harmoniku, či ústní varhany, flétnu, balalajku, gong, hlas a terénní nahrávky. Z nich vytvářejí jakési zvukové stěny, které pak elektronicky zpracovávají různým vrstvením. Tato směs zvuků se zprvu může zdát nesourodá, ale donutíte-li se k soustředěnému poslechu, zjistíte jak formu, tak vývoj. Možná by se to v něčem dalo přirovnat k free jazzu, kde se zdá také, že si každý dělá, co chce. Ve skutečnosti však musí sakra dobře poslouchat ty ostatní, aby se celá skladba nerozpadla.

Troum si klade za cíl – a proto má také takový název – uvést posluchače do jakéhosi snového nebo tranzovního stavu vědomí. To je u této dost hlasité hudby bez ostinat a pauz hodně těžké. Je to jako byste chtěli v průmyslovém, třeba továrním hluku nalézt něco, co to vše spojuje. Ovšem hudebníci tomu pomáhají tím, že při poslechu zjišťujete v těchto zvucích jak formu, tak vnitřní vývoj.

To můžete zjistit i při uvolněném poslechu všech zvuků okolí či přírody, necháte-li je do sebe vstupovat a nereagujete-li na ně. Pak si uvědomíte něco neviditelného, nepojmenovatelného, co to všechno přirozeně spojuje. Troum se něco obdobného snaží vyvolat uměle, což je těžké.

Myslím, že se to podařilo speciálně v ústřední skladbě Acouasme (10:59), ale také ve čtvrté skladbě Outer Brain Outsourcing (12:59), i v nejdelší závěrečné Signe Du Mirror (17:57), a to pokaždé jinak.

Takže doporučuji velmi soustředěný poslech a jistě se dostanete k podstatě zvuku u tohoto alba.

 


Uložit