Devět decentních střípků

227
Bruno Sanfilippo: Piano Textures 4
(CD, ad21music, ad118, 2016)

Bruno Sanfilippo: Piano Textures 4

CD, ad21music, ad118, 2016
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon

Bruno Sanfilippo nás opět potěšil krásnou hudbou, která hladí duší. Tento klasicky vzdělaný pianista a skladatel, který absolvoval na konzervatoři v Buenos Aires, žije od roku 2000 v Barceloně a tam též tvoří.

Zkoumal hranice minimalistických konceptů pro piano a elektroakustickou hudbu dobrých 20 let a jeho tvorba jej zařadila mezi takové tradiční umělce, jakými jsou Harold Budd, Tim Story a Brian Eno, kteří kombinovali pomalé melodie pro piano s elektronickými plochami.

Většinou jde o sólové projekty, ale mohli jsme se setkat s neméně povedenou spoluprací s Mathiasem Grassowem na albu Cromo &  Piano Drones.

Aby mohl vyjadřovat a nahrávat jen to, co chce, založil si Sanfilippo vlastní label ad21music. Na něm začal od roku 2007 vydávat své sólové Piano Textures.

Jeho hudba v sobě mísí více prvků i při sólových koncertech. Především je  v ní cítit klasické vzdělání a jakýsi moderní romantismus, ale trochu jiný než třeba u Keith Jarretta. Objevuje se často hra s mnoha pomlkami a úžasným dozníváním tónů.

Sanfilippo si pohrává se zvukem a vychutnává ho. To je opravdová hudba. V žádném případě se nesnaží předvádět technickou dokonalost, rychlost apod. Je již nad věcí. Další složkou jeho hry jsou minimalistické části skladeb. Ale opět to není typický minimalismus, kde jsou dlouhé pasáže k hypnotickému působení na posluchače. Jde spíše o zdůraznění a vytvoření naléhavosti.

A nakonec Sanfilippo využívá velmi decentně také elektroniku a terénní nahrávky. Při koncertech je má nahrané na laptopu a vytvářejí mu jakýsi podklad. Obvykle jde o smyčce nebo jemné syntezátory, dále zvuky ptáků a vodního živlu. To vše můžete slyšet v devíti krátkých střípcích tohoto alba, které má délku jen kolem 42 minut.

Je to zastavení času, zasnění se a potěšení z čisté krásy zvuku a ticha.

Uložit