(CD, EAE 005, Eternal Autumn Editions, 2003)
Tor Lundvall: Under the Shadows of Trees
CD, CD | EAE 005 | Eternal Autumn Editions | 2003
Distribuce v ČR: HORUS CyclicDaemon*
„Titul tohoto alba mě napadl jednoho letního odpoledne roku 1999, když jsem seděl na lavičce na starém hřbitově u moře v Amagansettu (stát New York). Sledoval jsem, jak sluneční světlo vrhá stíny podoby tváří na náhrobky a v dálce zahradník tiše sekal trávník, mísilo se to ještě se zvukem dětského smíchu. Poté, co jsem si poznamenal pár názvů skladeb, začal jsem pracovat s nahrávkami, v nichž jsem se pokoušel zachytit zvláštní, přesto míruplnou atmosféru toho okamžiku.“
– Tor Lundvall
Under The Shadows Of Trees je titul, který dodává půvabu nejenom pár obrazům Tora Lundvalla. Album vás odnese přímo do snového světa, který umělec prezentuje i obrazově. Spousta chladivé atmosférické hudby se možná nehodí na konec léta, ale je třeba ji vnímat spíše jako ochlazující než jako psychicky studenou – prostě jako když si v supermarketu stoupnete do oddělení chlazených potravin, ale samozřejmě tohle je daleko zajímavější.
Torův zpěv je na tomto albu s 16 skladbami nejvíce znát a zvuk vokálů je velmi dobrý, reflektuje další stylistické vyzrávání. Některá hudba vás dokáže ukamenovat, ale tahle se vznáší. Takový relaxovaný a rozvolněný přístup k temnotě činí vše daleko zlověstnější a znepokojující. Tohle je hudba, která má onu „lynchovskou“ kvalitu, jež by měla být sama o sobě doporučením.
Ve srovnání s jeho prvním sólovým CD, Passing Through Alone, je nové album mnohem atmosféričtější, méně syntezátorově orientované a představuje pozoruhodnou vyzrálost hudebního přístupu. Nový zvuk bezesporu reflektuje vliv jeho spolupráce s Tony Wakefordem ze Sol Invictus. Dark ambientní nálada zcela doplňuje Torovy novogotické snahy ve světě malby, zvukovým médiem tlumočí podobně třebas milostnou zápletku nebo skryté nebezpečí.
Tor o sobě říká:
„Elektronická a experimentální hudba nebyla něčím již akceptovaným v mainstreamové Americe v průběhu konce 70. let, a ještě i po značnou část 80. let. Bylo proto napínavé objevovat během vysokoškolských let hudebníky, kteří dělali nové věci se zvukem. Jednou z mých oblíbených kapel byli ranní OMD. Jejich první čtyři alba a B-sides kombinovaly překrásné zvukové experimenty se silným smyslem pro melodii a kompozici. Můj zájem se jednoznačně rozvíjel směrem k extrémnějším experimentátorům jako byli Coil, Cabaret Voltaire a :Zoviet*France: abych jich jmenoval alespoň pár…“
Naslouchat albu přináší velké uspokojení. Nepochybně Torovo dosud nejlepší.
*
© okultura, MMIV & MMX
