Dech je most

5
Max Corbacho: BreathStream
(CD, ad203, AD21 Music, 2009)

Max Corbacho: BreathStream (CD)

ad203, AD21 Music, 2009
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

*

BreathStream je novou sérií sedmi space atmosférických skladeb Maxe Corbacho a podobně jako na předcházejícím vysoce ceněném albu The Talisman v nich najdete syntetické textury a plynoucí harmonie. Už s počátečními akordy This Luminous Space je zjevná kontemplativní povaha tohoto díla. Snadná pouť vnitřními hlubinami, jež jakoby se vznášely vnořeny do tichého prostorného nádechu.

Ačkoli jsme už u nás měli možnost poslechnout si tři alba tohoto španělského hudebníka, zdá se, že teprve teď jeho tvorba dorůstá a zraje. Skutečné inspirace totiž netryskají z vnějšku, nýbrž z jeho nitra. A to nitro, ač je prázdné, nezní dutě, protože se stává průlivem vyšších sil.

Toto album vznikalo dle informací skladatele v letech 2006-2008, je na něm sedm skladeb, které jsou uvedeny citátem vietnamského zenového mnicha Thich Nhat Hanha:

„Dech je most, který spojuje život s vědomím, které sjednocuje tělo s myslí.“

V tomto smyslu jsou všechny skladby volné, není použito žádných rytmických nástrojů. Díky elektronickým nástrojům, jako jsou syntetizátory, sekvencery a atmosféry, máte pocit, jako by zvuk tak trochu simuloval nádech a výdech. Zvuk se vzdaluje a zase přibližuje ve velmi pomalém tempu. Uvnitř sebe se proměňuje probleskáváním tisíce jiskřiček dalších tónů, které jsou neseny hlavním proudem a kolem nichž zároveň krouží. Trochu to může připomínat množství hvězd na Mléčné dráze.

„Dech je most, který spojuje život s vědomím, které sjednocuje tělo s myslí.“

Snad proto si Corbacho na obal CD – který si sám navrhl a vytvořil – zvolil trochu podobný námět, i v barvách noční oblohy a v nekonečné spirále splývající s rozmlženým obzorem. Ač tu máme sedm postupně delších skladeb, jsou propojeny do jedné 73 minutové kompozice, kterou doporučuji poslouchat bez přerušení. Zpočátku to zní jako pohádka, která vás do sebe vtáhne, a postupně v ní plujete, vznášíte se, rozpouštíte se a vůbec si to užíváte. Skladby mají sice různé vznešené či mystické názvy, ale na to zapomeňte, prostě nemyslete. Hudba vás pak může dostat za myšlení.

V jistém smyslu se toto album v něčem podobá tvorbě Steve Roache, délkou a právě tím přibližováním a vzdalování zvuku, ale u Roache zvuk často rotuje, využívá komplikovanějších technik a temnějších poloh. Tato hudba je vyloženě pozitivní, radostná, nabíjející. A když skončí, jste vskutku občerstveni.

© Jiří Mazánek
© okultura, MMX

*

Uložit