Okultura: Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Eseje o magických aspektech moderních dějin a soudobého umění

Patrik Linhart: Horrory roků (Paper Jam, Hradec Králové 2016)

Patrik Linhart: Horrory roků
(Paper Jam, Hradec Králové 2016)

Patrik Linhart: Horrory roků

368 stran, Paper Jam, Hradec Králové 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-87688-43-4

 

Výbor 11 esejů, 17 kritik, 1 kalendářní glosy spolu s úvodem k músopedii chronologicky uspořádaných literárních a výtvarných počinů přes dvacet století včetně 16 s rozmyslem zvolených ilustrací představuje nová kniha Patrika Linharta, jehož předchozí, rozsahem stejně imperiální dílo Vyprávění nočních hubeňourů, počaté v radosti z tvorby, jsme uvedli našim čtenářům již před dvěma lety.[1]

Úvodu vévodí okulturní esej Magie všedních dní čili Člověk jako zraněný anděl předznamenávající autorův zámysl, s nímž se jal po boku Noren spřádat předivo svých myšlenek. Mrtvá krajina Leona Spillaerta jenom podtrhuje jeho v úvodu vykřičené obvinění, „že jsme svět připravili o veškerou magii.“

Neplatí to však v jeho případě, neboť o vlastní iniciaci se postaral sám s horlivostí Panurga, který na příkaz Lahvice BACBUC vypil všechny knihy v dosahu svého magického kruhu a stal se učeným až po játra znaje jako bohové vše dobré a zlé z pera „Huysmanse, Maupassanta, Machena, Meyrinka, Stokera, Blackwooda, Jakuba Böhma i Swedenborga, Papuse, Eliphase Léviho, Lasenice a Junga.“

Pokračování →

Pouť k Huse aneb Vandrem ku světlu

San Prosinec - 2 - 2016
M. C. Escher: Relativita

M. C. Escher: Relativita

David Bowie hraje ve filmu Labyrint [1] Jaretha, krále skřítků, do jehož říše, divočiny, zavítá dívka jménem Sára, a samotný pohádkový příběh jest v jádru řadou magických instrukcí k přechodovému rituálu do dospělosti. Jméno krále skřítků lze odvodit od Hareth, tj. „les“, s výslovností Cheret. „J“ a „H“ je přitom zástupné, jak vidíme na příkladu jmen „Josa“ nebo „Hosa“.

Labyrint představuje místo, které sex a smrt obývají společně s troufalou nenuceností. Není to sice úplně stejné, jako když Červená Karkulka vkročí do lesa plného nástrah a zabloudí v něm až ke své Nemesis – vlkovi, obě postavy ale nevinně a ladným způsobem vykročí v soumrak svého dětství a do náručí příšer. Příběh je konstruován tak, že jde o přechod z pohádkového světa do „skutečného,“ avšak jeho „normálnost“ brzo vezme za své, jak je Sára vtahována do víru fantasií jak rozkošných, tak i temných – její pouť labyrintem je víceúrovňová a jednotlivá patra si vzájemně odporují; nelze se v nich chovat analogicky – v každém musí kreativně zápasit o své bytí.

Tento zápas se zcela symbolicky odehrává v nesmírném a snad i nekonečném domě, jak jej vidíme na slavné litografii s názvem Relativita od nizozemského umělce Mauritse Cornelise Eschera, která byla poprvé otištěna v prosinci 1953. Zobrazuje paradoxní svět, ve kterém neplatí normální zákony gravitace. Vyobrazená architektonická struktura se zdá být centrem idylické komunity, kde se většina obyvatel věnuje svým obvyklým činnostem. Struktura má mnoho oken, průchodů a schodišť, a každé z nich mohou používat osoby náležející ke zcela rozličným gravitačním polím.

Pokračování →

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší (Malvern, Praha 2016)

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší
(Malvern, Praha 2016)

James Hillman, Michael Ventura: Máme za sebou sto let psychoterapie a svět je stále horší

232 stran, nakladatelství Malvern, Praha 2016, vydání první, brožované
ISBN 978-80-7530-040-9

 

„Vstoupil jsem do pohádek a vstoupil jsem do mýtů, literatury, filmů. Svým utrpením jsem vstoupil do světa imaginálního,“ říká James Hillman a Michael Ventura [MV] chápavě dodává: „Vstoupil jsi do Času snění.“

Je s podivem, že tak významný psycholog, jakým James Hillman [JH] byl a stále je, ještě nemá na wikipedii českou stránku, ale nejspíše to jenom dokresluje všechno to, o čem se na stránkách knihy, zachycující jejich dialog, dovídáme.

Vysvětlení volby názvu tohoto knižního titulu najdeme hned na prvních stránkách (str. 32):

„Jedním z problémů se vzděláváním psychoterapeutů je to, že se psychoterapeuti neučí dost o literatuře, dramatu a životopisech.“

Chtělo by se – s přihlédnutím k detailu – dodat: ano, nemají povědomí o (nejen řecké) mytologii, obecné i speciální symbolice, etymologii a nakonec i přidružených vědách – což může být, koneckonců, podle založení psychoterapeuta vlastně cokoliv – od kvantové fyziky, přes pop-kulturu až po film.

MV si nebere servítky a pojmenovává přetlak v současné společnosti velmi přesně: „Takový vztek, ta zuřivost a zlomené srdce by se měly zpracovat. … No ale co s tím pak má člověk dělat, když ne zpracovat? Jak chceš kurva »procházet individuací«, anebo aspoň vyrůst, když to nezpracuješ?“

Pokračování →

Descensus ad inferos

San Září - 12 - 2016
Druhá Smrt: Mythologem (SomSon79, Sombre Soniks, 2016)

Druhá Smrt: Mythologem
(SomSon79, Sombre Soniks, 2016)

Druhá Smrt: Mythologem

SomSon79, Sombre Soniks, 23rd May 2016
Distribuce: HORUS CyclicDaemon

 

Projekt Druhá Smrt se rozhodl na svém pátém albu u labelu Sombre Soniks, nazvaném Mythologem, probádat některé mytologické linie, jejichž pozadí se pokusíme vynést na světlo evokací, když tvůrci nezanechali žádné pojítko ke svému hudebnímu ztvárnění, aneb – ponechali posluchači naprostou svobodu přidělit každé skladbě ze svého nitra ten nejniternější obraz.

»Slovo „mýtus“ je pro náš účel příliš mnohoznačné, neotesané a mlhavé; pro začátek nám neposkytne tolik jako výrazy, jež kombinují slovo μῦθος (mythos) se slovem λέγειν (legein), které znamená „spojovat“, „říkat“. Μυθολογία (mythologia) je umění, které existuje vedle i uvnitř poesie; jedná se o nesmrtelné tradiční vrcholky materiálu obsaženého v pohádkách o bozích a bohům podobných bytostech, o hrdinských bitvách a výpravách do podsvětí. Nejlepší výraz pro ně je „mytologéma“ – jsou to pohádky proslulé, ale nikoli nepřístupné dalšímu přetváření. Mytologie je pohybem této látky: je to něco pevného, a přece pohyblivého, podstatného, nikoli statického, poněvadž je to schopno proměny,« vysvětluje Karl Kerényi[1] v úvodní stati – Prolegomena, tedy ve smyslu alchymického „kamene-nekamene“, líthos oý líthos, což je právě taková transcendentální bytost jako Petr Pan.

Nás ovšem zajímá, že Kerényi dále uvádí „srovnání s hudbou, (neboť) je tomuto tématu nejbližší. Mytologie jako umění a mytologie jako látka splývají v jediný fenomén, stejně jako umění skladatelovo a jeho látka, svět zvuků. Hudební dílo nebo umění nám ukazují umělce jako tvůrce a současně svět zvuků jako stvořený svět. V případě, kdy duše tvůrce není v popředí, můžeme mluvit o umění, které se samo v tvoření vyjevuje. … V mytologii je tvoření obrazné, plyne v ní proud mytologických obrazů. Ale toto plynutí je zároveň rozvíjením. Mytologémata, pevně zachycená ve formě posvátných tradic, jsou nadále svou podstatou uměleckými výtvory. Totéž základní téma lze rozvíjet buď souběžně, nebo posloupně, stejně jako variace na hudební téma. Neboť přestože to, co plyne, zůstává samo o sobě obrazné, lze to stále ještě srovnávat s hudbou, a zejména s určitými hudebními díly…“

Pokračování →

Větvoj zelený

San Červen - 26 - 2016
Jaroš Griemiller z Třebska: Rosarium philosophorum, to jest růženná zahrada filozofská (Trigon, Praha 2016)

Jaroš Griemiller z Třebska: Rosarium philosophorum, to jest růženná zahrada filozofská
(Trigon, Praha 2016)

Jaroš Griemiller z Třebska: Rosarium philosophorum, to jest růženná zahrada filozofská

352 stran, nakladatelství Trigon, sv. 12, Praha 2016, vydání první, vázané, 650 Kč
ISBN 978-80-87908-11-2

 

Dvanáctý svazek Knižnice Logosu je další drahocennou perlou v růžové zahradě alchemikálních florilegií vydávaných péčí nakladatelství Trigon.

Z ediční poznámky Ivo Purše se dovídáme, že jde o českou verzi spisu Rosarium philosophorum od Jaroše Griemillera z Třebska z roku 1578, uloženého v Národní knihovně, který vycházel pravděpodobně z tištěného vydání Rosaria ze sbírky Artis Auriferae, quam chemiam vocant, sv. 2, Basilej 1572, třebaže pracoval s rukopisnou verzí, která text v nezanedbatelné míře obohatila, pomine-li se názor, že autorem všech textových doplňků nad rámec překládaného textu je sám překladatel – tedy Griemiller.

Kromě četných citací (samostatně je uváděn autor citátu a následně citát) je jeho překlad mj. obohacen i o textové a obrazové doplňky z latinského traktátu Donum Dei, dedikační předmluvu, báseň De Arte Sacra, a řadu dalších poznámek od alchymických autorit.

Vejděmež v zahrádku!

Pokračování →

Bůh jest přítomen!

San Únor - 13 - 2016
William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem (Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem
(Portál, Praha 2015)

William McGuire, R. F. Hull (eds.): Rozhovory s C. G. Jungem

304 stran, Portál, Praha 2015, vydání první, brožované, cena 465 Kč

ISBN 978-80-262-0914-0

 

Soubor rozhovorů z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycuje vývoj osobnosti a ducha C. G. Junga a tvoří jej zhruba dvacítka interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Najdeme tu i slavný rozhovor Junga s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, proslulý větou vyjadřující víru v Boha jinak: „Nemusím věřit, ale vím.“

Jung v rozhovorech popisuje mj. i svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.
William McGuire (1917-2009) působil jako hlavní editor anglického vydání Jungových Sebraných spisů a Richard Francis Carrington Hull (1913-1974) překládal Jungovo dílo do angličtiny. R. F. C. Hull např. napsal společně s Eugenem Herrigelem Zen in the Art of Archery (č. Zen a umění lukostřelby, Pragma 2005), s psychologem Erichem Neumannem (1905-1960), jedním z nejnadanějších Jungových žáků, pak The Origins and History of Consciousness (Princeton Classics, 2014).

Pokračování →

Nakrknutý krkavec

San Únor - 13 - 2016
Jana Richterová: Zahrada. Návrat (Kruh, Heřmanovice 2015)

Jana Richterová: Zahrada. Návrat
(Kruh, Heřmanovice 2015)

Jana Richterová: Zahrada. Návrat

292 stran, nakladatelství Kruh, Heřmanovice 2015, vydání první, brožované

ISBN 978-80-905628-9-9

 

Návrat se ve třetím dílu Zahrady stal pro čtenáře Severinovou cestou do temnot (Paul Leppin), ponorem k sebezpytování a sebereflexi. Protichůdný pohyb vede k volatilizaci fixovaného, k rozvázání spoutaného. Setkáváme se znovu s totemovým zvířetem, vládcem vzduchu, havranem Krummem:

»Naskládala si k posteli hranici knih a nebyly to žádné dívčí románky. Má tím pádem o večerní program postaráno. Ale začne něčím čtivějším, vzala do ruky „Ženy, které běhaly s vlky“. Ona zase lítá s havranem. Stejně si četla jenom chvilku, než usnula.

Propadla se do snu jako do měkké peřiny. Na druhé straně ji přivítalo vzrušené krákání.

Krumme, kamaráde starý.

Poleťme, poleťme, náhlil Krumm.

Jo, leťme, souhlasila. Padali spolu obrovskou rychlostí temným prostorem, ona v těsném závěsu za ním. Divím se, že nevzplanu, vzdychla si. Namočila ses, odsekl. Byl nějaký nakrknutý. … Ocitli se nad rozlehlou tmavou střechou. Havran ji zahalil svými křídly. Jdem, ať nás nevidí a neslyší. …

Měla kolem sebe havraní křídla rozprostřená jako temný plášť a dívala se Krummovýma jasnýma očima. …

Pokračování →

Spřízněné weby

Okultura

Portál pro magické aspekty moderních dějin a soudobého umění. Alchymie. Astrologie. Hermetismus. Kabala. Magie. Revue HORUS. Recenze umění, knih, filmů, hudby, interview s osobnostmi české i světové okultury.
Posel: hrs (at) horus (dot) cz
🎄

Twitter

    Fotografie

    The Embrace,Theodor Kittelsen, 1914“The wheel that can’t be stopped: It”s human nature.” Illustrated by Samuel D. Ehrhart for Puck magazine, May 15, 1901.tumblr_n2n7bhQtTq1rzim2co1_1280tumblr_msirnmRSU61ruw29zo1_1280tumblr_inline_n06xz1a87F1qjcqcbtumblr_m28j7x6OQV1qb25n6o1_1280325_1Franz Gaul, 18370_c7dc7_1c73ec25_XL0_c7dc8_a5c89da7_XL0_c7e1b_8666d04e_XL0_c7de2_ab8c759f_XXXL0_c7d1e_2b8de5c7_XXXL315f7fb42065ccdf32f11c5c672e50e4tumblr_mxgx3beleF1rj0kjao1_500tumblr_my9k8x1NIH1rzim2co1_500tumblr_mbxtmhqVAW1qbvt5oo1_50010706688266_cb1864c955_b